Goethit
| Goethit | |
|---|---|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | α-Fe3+O(OH) |
| Identifikace | |
| Barva | hnědá až černá |
| Vzhled krystalu | prizmatické, vláknité |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 5-5,5 |
| Lesk | diamantový, polokovový, hedvábný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nα = 2,260–2,275 nβ = 2,393–2,409 nγ = 2,398–2,515 |
| Vryp | hnědožlutý... |
| Hustota | 4,3 g/cm³ |
| Rozpustnost | v HCl a HNO3 |
| Ostatní | Stává se magnetický v redukčním plamenu |
Goethit (Lenz, 1806), chemický vzorec α-Fe3+O(OH), je kosočtverečný minerál. Trimorfní s lepidokrokitem a feroxyhytem.
Pojmenován po: J.W.Goethe, německý básník, filozof, mineralog, jenž ho popsal v roce 1801 jako samostatný minerál.
Obsah |
Původ [editovat]
Goethit vzniká jako výsledek oxidace ostatních minerálů železa, především potom sideritu, hematitu, pyritu či magnetitu. Při sedimentaci se vytváří jako bahenní ruda. Naopak méně častý výskyt goethitu je v hydrotermálním prostředí žil, kde se tvoří v nízkoteplotní fázi vývoje. Vyskytuje se i v pegmatitech, kde vytváří pseudomorfózy po pyritu.
Morfologie [editovat]
Vytváří agregáty s jemným zrnem. Obvykle se vyskytuje jako povlak, nebo kulový, ledvinitý či krápníkový útvar s paprskovitě jehlicovou až vláknitou strukturou. Krystaly bývají prizmatické (sloupcovité) do 45 cm, rýhované rovnoběžně s {001} nebo lištovité podle {010}.
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–5,5, křehký, hustota 4,3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, méně dokonalá podle {100}, lom nerovný až hákovitý.
- Optické vlastnosti: Barva: černohnědá, žluto- až červenohnědá. Lesk diamantový, polokovový, hedvábný (vláknité varianty), matný (zemité agregáty), průhlednost: opakní, na tenkých hranách průsvitný, vryp hnědožlutý, žlutý, žlutooranžový.
- Chemické vlastnosti: Složení: Fe 62,86 %, H 1,13 %, O 36,01 %. Před dmuchavkou se netaví, žíhán v redukčním plameni stává se magnetickým. V baničce uvolňuje vodu. Rozkládá se v HNO3, v HCl jen velmi zvolna, nešumí.
Odrůdy [editovat]
- sametka – agregáty se sametově hnědým povrchem, známé z Příbrami
- rubínová slída – červenohnědé lupínky narostlé na limonitu nebo zarostlé v jiných minerálech, které zabarvuje červeně (např. ortoklas).
Podobné minerály [editovat]
Parageneze [editovat]
Získávání [editovat]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Využití [editovat]
Ruda železa. Někdy jako drahý kámen.
Naleziště [editovat]
Hojný minerál.
- Česko – Příbram, Jáchymov
- Slovensko – Železník, Rožňava, Rudňany
- Velká Británie – Cornwall
- Rusko
- Německo – Schwarzwald, Harz
- a další.
Citace [editovat]
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.