Kovářská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kovářská
Kovářská, kostel svatého Michaela

Kovářská, kostel svatého Michaela

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0422 563137
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností: Kadaň
pověřená obec: Vejprty
historická země: Čechy
katastrální výměra: 20,87 km²
počet obyvatel: 1290 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 815 m
PSČ: 431 86
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa úřadu městyse: nám. J. Švermy 64
43186 Kovářská
starosta / starostka: Alena Kepičová
Oficiální web: http://www.kovarska.cz
E-mail: starosta@kovarska.cz
Kovářská na mapě
Kovářská
Red pog.png
Kovářská
Kovářská, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Kovářská (německy Schmiedeberg) se rozkládá na hřebeni Krušných hor v údolí Černého potoka v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1290 obyvatel.

Obsah

Historie [editovat]

Muzea [editovat]

  • Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944
  • expozice věnovaná největší letecké bitvě nad českým územím - www.museum119.cz

Pamětihodnosti [editovat]

Sloup se sochou Panny Marie [editovat]

Před kostelem sv. Michaela stojí mariánský sloup z r. 1707, byl obnoven r. 1928.

Fara [editovat]

Hamr [editovat]

Pod křižovatkou v centru městyse jsou zbytky kolny poslední zbořené vysoké pece.

Vápenka [editovat]

Od nádraží ČD Kovářská půjdeme po zelené značčce; přejdeme železniční trať. Pokračuje k západu až k hájovně Vápenka. Nalevo od cesty je starý opuštěný lom, kde se v minulosti těžily kalciticko-dolomitické mramory, vytvářející čočkovité těleso v kvarcitických svorech až v kvarcitech. Těleso mramoru je dnes již téměř vytěženo.

kaple sv. Marka [editovat]

Kaple sv. Marka pochází z r. 1913.

kostel sv. Michaela [editovat]

V centru Kovářské stojí barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1710, obnovený v letech 1782 a 1928.

Palouk mrtvých [editovat]

Po pravé straně od nádraží ČD Kovářská se po pravé straně rozkládá rozsáhlé rašeliniště Mrtvá slatina, někdy také nazývvaná Palouk mrtvých. Rašeliniště je více než 1 km dlouhé a v průměru 0,5 km široké. Je odvodňováno východním směrem potokem Černá Voda. Svůj název má rašeliniště na památku tragédie, která se stala v dobách třicetiletých válek. Oddíl švédského vojska zde při rychlém ústupu zahynul i se svým generálem Rennerem v rašelinném jílu. Tuto událost připomíná pomník vlevo u cesty na pokraji lesa. (pozn. nyní chybí bronzová tabule na pomníku)

Reference [editovat]

Literatura [editovat]

  • Elznic, Antonín. Zelenka, Oldřich; Geologické a mineralogické vycházky po západní části severočeského kraje; vyd. Krajské muzeum, Teplice; 1979
  • David, P., Soukup, V.; Krušné Hory č. 6; vyd. Marco Polo, Praha 2002 ISBN 80-86050-23-8
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu