Kovářská
| Kovářská | |
|---|---|
Kovářská, kostel svatého Michaela |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0422 563137 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Chomutov (CZ0422) |
| obec s rozšířenou působností: | Kadaň |
| pověřená obec: | Vejprty |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 20,87 km² |
| počet obyvatel: | 1290 (28. 8. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 26′ 19″ s. š., 13° 3′ 28″ v. d. |
| nadmořská výška: | 815 m |
| PSČ: | 431 86 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa úřadu městyse: | nám. J. Švermy 64 43186 Kovářská |
| starosta / starostka: | Alena Kepičová |
| Oficiální web: http://www.kovarska.cz E-mail: starosta@kovarska.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Městys Kovářská (německy Schmiedeberg) se rozkládá na hřebeni Krušných hor v údolí Černého potoka v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1290 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
Muzea [editovat]
- Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944
- expozice věnovaná největší letecké bitvě nad českým územím - www.museum119.cz
Pamětihodnosti [editovat]
Sloup se sochou Panny Marie [editovat]
Před kostelem sv. Michaela stojí mariánský sloup z r. 1707, byl obnoven r. 1928.
Fara [editovat]
Hamr [editovat]
Pod křižovatkou v centru městyse jsou zbytky kolny poslední zbořené vysoké pece.
Vápenka [editovat]
Od nádraží ČD Kovářská půjdeme po zelené značčce; přejdeme železniční trať. Pokračuje k západu až k hájovně Vápenka. Nalevo od cesty je starý opuštěný lom, kde se v minulosti těžily kalciticko-dolomitické mramory, vytvářející čočkovité těleso v kvarcitických svorech až v kvarcitech. Těleso mramoru je dnes již téměř vytěženo.
kaple sv. Marka [editovat]
Kaple sv. Marka pochází z r. 1913.
kostel sv. Michaela [editovat]
V centru Kovářské stojí barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1710, obnovený v letech 1782 a 1928.
Palouk mrtvých [editovat]
Po pravé straně od nádraží ČD Kovářská se po pravé straně rozkládá rozsáhlé rašeliniště Mrtvá slatina, někdy také nazývvaná Palouk mrtvých. Rašeliniště je více než 1 km dlouhé a v průměru 0,5 km široké. Je odvodňováno východním směrem potokem Černá Voda. Svůj název má rašeliniště na památku tragédie, která se stala v dobách třicetiletých válek. Oddíl švédského vojska zde při rychlém ústupu zahynul i se svým generálem Rennerem v rašelinném jílu. Tuto událost připomíná pomník vlevo u cesty na pokraji lesa. (pozn. nyní chybí bronzová tabule na pomníku)
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- Elznic, Antonín. Zelenka, Oldřich; Geologické a mineralogické vycházky po západní části severočeského kraje; vyd. Krajské muzeum, Teplice; 1979
- David, P., Soukup, V.; Krušné Hory č. 6; vyd. Marco Polo, Praha 2002 ISBN 80-86050-23-8
