Kostel Nejsvětější Trojice (Klášterec nad Ohří)
| Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří | |
|---|---|
 Pohled ze zámku | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Klášterec nad Ohří |
| Souřadnice | 50°23′5,72″ s. š., 13°10′18,61″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | Klášterec nad Ohří |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Datum posvěcení | 21. září 1670 |
| Světitel | Václav Thun |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1665-1670 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 34450/5-548 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barokní farní kostel kostel Nejsvětější Trojice je nejvýznamnější církevní památkou v Klášterci nad Ohří. Od roku 1963 je kostel chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo pro stavbu nového farního kostela vybral Jan Zikmund Thun, který se realizace stavby již nedožil. Tu po jeho smrti uskutečnil až jeho syn, Michael Osvald Thun-Hohenstein, v letech 1665–1670. Plány na stavbu kostela pochází z dílny italského architekta Carla Luraga a stavbu realizoval vlašský stavitel a štukatér Rossi de Luca. Kostel by vysvěcen 21.9.1670, vysvětil ho bratr Michala Osvalda, biskup Václav Thun, a ten také daroval kostelu hlavní oltář zasvěcený Nejsvětější Trojici. V této době byl také vyklizen starý farní kostel a přestal být využíván.
Zděná zvonice byla k severní straně kostela přistavěna pravděpodobně v roce 1850. Vnitřní stěny kostela rozčlenilo osm bočních pravoúhlých kaplí, nad nimiž vznikly tribuny. Pravděpodobně z Rakouska či Bavorska sem byla dopravena hodnotná kazatelna a některé boční sloupové oltáře. Farní kostel Nejsvětější Trojice úspěšně přestál několik požárů, v roce 1884 byla provedena rozsáhlá a důkladná renovace, došlo k nové výmalbě, nově byly upraveny oltáře a byla zasazena nová barevná okna, která kostelu věnovali místní ochotníci. Další oprava se uskutečnila až roku 1936 a ta poslední v roce. 2003, kdy v kostele byla opravena vnitřní fasáda, štuky a byl litoměřickým biskupem Josefem Kouklem znovupožehnán po opravě. V roce 1993 byla v tomto kostele obnovena a veřejnosti zpřístupněna thunská hrobka původně ze 17. století, s novějším porcelánovým rodokmenem zdejších Thun-Hohensteinů. Kostel a hrobku je možné si prohlédnout v rámci jednoho z prohlídkových okruhů kláštereckého zámku.[2]
Kostel slouží svému účelu, konají se v něm pravidelné bohoslužby. Zároveň je využíván i jako místo pro konání koncertů a dalších kulturních akcí. V období adventu je to výstava betlémů, které tvoří děti z kláštereckých mateřských škol, či zde gymnazisté pod vedením svých pedagogů hrají divadelní představení v rámci akce Kometa, kterou se v Klášterci nad Ohří slaví svátek Tří králů.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní, s polygonálním (mnohoúhelníkovým) presbytářem (neboli kněžištěm), severní sakristií a oratoří (tj. modlitebnou), vyhrazenou pro šlechtu. Na hlavním průčelí kostela je štít se znakem hraběte Michaela Thuna a jeho manželky, rozené hraběnky v Lodronu. Klenby v kostele jsou valené, v hlavním prostoru s lunetami a jsou bohatě zdobeny ornamenty. Zařízení pochází většinou z doby výstavby, včetně oltáře se sochami svatého Michaela a svatého Václava a s obrazy Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice.
V průběhu druhé světové války přišel kostel o svůj zvon. Ten byl nahrazen zvonem z evangelické farnosti v Milspe-Rüggeberg nedaleko Wuppertalu, který sem byl dopraven díky iniciativě současného kláštereckého faráře Artura Ściany dne 16. února 2015. Nový zvon, který se rozezněl poprvé 5. dubna 2015, se jmenuje Michael.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Interiér kostela -
Část sochařské výzdoby -
Oltář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 146171 : Kostel Nejsvětější Trojice, Klášterec nad Ohří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří: přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad, 1997. 260 s. ISBN 80-254-0649-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele Nejsvětější Trojice, Kostelní ul., Klášterec na Ohří (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří na Hrady.cz
- Klášterec: Kostel Nejsvětější Trojice rozezní o Velikonocích nový obří zvon
