Klenot (heraldika)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Drachentaube jako klenot na točenici.
Klenot v heraldice je objekt umístěný nad přilbou, resp. je od přilby oddělen točenicí nebo korunkou (ne hodnostní).
První klenoty používané v boji byly obvykle rohy, křídla nebo ptačí pera. V heraldice se používají z této doby rohy, které mohou být postrkané (se zapíchanými praporky, pery atd.), otevřená nebo zavřená křídla (obvykle orlí). Peří se používalo z kohouta, pštrosa a páva, které může tvořit kytu (několik per poskládaných do tvaru kytky). Později začalo být obvyklé zobrazovat figury zobrazené v erbu. Ty se dělí podle toho z jak velké části jsou zobrazeny, ty které jsou vidět jen z 1/3 říkáme vyrážející, ze 1/2 vyrůstající a z 2/3 vyskakující.
[editovat] Pravidla
- Klenot je kreslen plasticky (na rozdíl od kresby na štítu, která je plochá)
- Musí vyrůstat z přilby nebo na ni pevně sedět (na točenici a korunce)
- Klenot kopíruje směr pohledu přilby (odchylky se musí hlásit v blasonu)

