Tinktura (heraldika)
Tinktura v heraldice je soubor přípustných barev použitých na erbu. Dělí se na tři skupiny: kovy, barvy a kožešiny. Někdy se sem řadí i damaskování, které se ale obvykle používá pouze u nebarevných provedení erbů a v blasonu se neuvádí. Platí pravidlo, že by se neměla přijít barva na barvu nebo kov na kov, aby se udržela kontrastnost erbu. Z tohoto pravidla existuje ale poměrně hodně výjimek.
Obsah |
Kovy [editovat]
Heraldické kovy jsou zásadně pouze dva, zlato a stříbro. Zlato může být zobrazeno na erbu jako žlutá a stříbro jako bílá (výjimečně by bílá nemusela být stříbrná, jako např. turnajský límec u britské královské rodiny). Takéž velmi výjimečně se jako kov může vyskytnout platina, měď a bronz.
Barvy [editovat]
Původně byly používány pouze pouze čtyři základní barvy černá, červená, modrá a zelená. Později přibyly další barvy hlavně purpurová, kterou využívali církevní činitelé. Dále tzv. přirozená barva, která měla mít barvu kůže lidské, medvědí, vlčí, liščí a jiných předmětů na štítu. Méně používané barvy přidané později byly oranžová, tmavomodrá, hnědá a šedá.
Kožešiny [editovat]
V heraldice byly původně používány kůže hermelín, kunina, sobol a popelčina. Později se řídce používaly různé barevné varianty základních kožešin.
Blazonování a zkratky [editovat]
Před zavedením šrafury, v období renesance a pozdního středověku, byly do nebarevně provedených erbů dopisovány zkratky a blazonování probíhalo pomocí drahých kamenů a sedmi základních planet (včetně Slunce a Měsíce). Pro císaře, krále a korunního prince pomocí planet, pro vyšší šlechtu pomocí drahých kamenů a pro nižší šlechtu pomocí zkratek barev a kovů (dnes se nepoužívá).
V jednobarevném tisku se používaly a používají (např. v Ottově slovníku) standardní šrafury – viz tabulku. Jejich popis je: zlato – tečkovaná, stříbro – prázdná, modrá – vodorovná, červená – svislá, purpur – šikmá, černá – svislá a vodorovná, zelená – kosmá, přirozená („pleťovka“) – (svislá) vlnovka.