Tinktura (heraldika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příklad základních tinktur, vpravo odpovídající černobílá šrafura

Tinktura v heraldice je soubor přípustných barev použitých na erbu. Dělí se na tři skupiny: kovy, barvy a kožešiny. Někdy se sem řadí i damaskování, které se ale obvykle používá pouze u nebarevných provedení erbů a v blasonu se neuvádí. Platí pravidlo, že by neměla přijít barva na barvu nebo kov na kov, aby se udržela kontrastnost erbu. Z tohoto pravidla existuje ale poměrně hodně výjimek.

Heraldické tinktury[editovat | editovat zdroj]

Kovy[editovat | editovat zdroj]

Heraldické kovy jsou zásadně pouze dva, zlato a stříbro. Zlato může být zobrazeno na erbu jako žlutá a stříbro jako bílá (výjimečně by bílá nemusela být stříbrná, jako např. turnajský límec u britské královské rodiny). Taktéž velmi výjimečně se jako kov může vyskytnout platina, měď a bronz.

Barvy[editovat | editovat zdroj]

Původně byly používány pouze čtyři základní barvy: černá, červená, modrá a zelená. Tyto základní barvy pochází ještě z období, kdy heraldika plnila vojenskou funkci.[1] Později přibyly další barvy, hlavně purpurová, kterou využívali církevní činitelé. Dále tzv. přirozená barva, která měla mít charakteristickou barvu kůže lidské, medvědí, vlčí, liščí a jiných předmětů na štítu. Méně používané (v zásadě neheraldické) barvy přidané později byly oranžová, tmavomodrá, hnědá a šedá. Původně byly zahrnuté pod přirozenou barvu.[2]

Kožešiny[editovat | editovat zdroj]

V heraldice byly původně používány kůže hermelín, kunina, sobol a popelčina. Později se řídce používaly různé barevné varianty základních kožešin.

Hierarchie tinktur[editovat | editovat zdroj]

Tradiční heraldické tinktury měly samozřejmě svou hierarchii, kdy například platilo, že významnější tinktura měla být výše než méně významná nebo blíže žerdi praporu.

Zlatá barva je vznešenější nad ostatní a znázorňuje se jí slunce. Nic není vznešenější než slunce.
Červená či purpurová barva představuje oheň a je vznešená.
Modrá barva je třetí a představuje vzduch.
Bílá barva je vznešenější než černá a černá barva stojí nejníže.
— Bartolus de Saxoferrato (1313–1357) Tractatus de insigniis et armis[3]

Černobílé zobrazení[editovat | editovat zdroj]

Erb provedený pomocí zkratek

V jednobarevném tisku se používají (např. v Ottově slovníku) standardní šrafury – viz tabulku. Jejich popis je: zlato – tečkovaná, stříbro – prázdná, modrá – vodorovná, červená – svislá, purpur – šikmá (/), černá – svislá a vodorovná, zelená – kosmá (\), přirozená („pleťovka“) – (svislá) vlnovka.

Před zavedením šrafury, v období renesance a pozdního středověku, byly do nebarevně provedených erbů dopisovány zkratky a blasonování probíhalo pomocí drahých kamenů a sedmi základních planet (včetně Slunce a Měsíce). Pro císaře, krále a korunního prince pomocí planet, pro vyšší šlechtu pomocí drahých kamenů a pro nižší šlechtu pomocí zkratek barev a kovů (dnes se nepoužívá).

Tinktura Planeta Drahý kámen Zkratka
Zlato Slunce Topaz z.
Stříbro Měsíc Perla stř.
Modrá Jupiter Safír m.
Červená Mars Rubín čv.
Purpurová Merkur Ametyst --
Zelená Venuše Smaragd zel.
Černá Saturn Diamant čn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BUBEN, Milan. Heraldika. Praha: Albatros, 1986. 317 s. S. 30. 
  2. PALÁT, Pavel. Heraldické tinktury [online]. Heraldická terminologická konvence, 8.10.2011 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  3. BARTOLUS DE SAXOFERRATO. Tractatus de insigniis et armis [online]. Příprava vydání F. Hauptmann. Bonn: P. Hauptmann, 1883 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (latinsky, německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]