Obecné figury

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obecné figury jsou v heraldice různá zvířata, lidé, nástroje a jiné předměty, které tvoří výplň štítu. Figury bývají stylizované, důležité je, aby co nejvíce vyplňovaly plochu štítu.

Přirozené figury[editovat | editovat zdroj]

Životné[editovat | editovat zdroj]

  • Člověk – může být oděný nebo nahý, a někdy může být ve štítu jen jeho část
    • Hlava – obyčejně připomíná vítězné boje, např. hlava Turka v erbu Schwarzenberků
    • Ruce, nohy
  • Zvířata a jejich části – obyčejně savci a ptáci, ale například i hmyz; viz Heraldická zvířata
  • Rostliny a jejich části – stromy, keře, byliny, jejich květy a plody

Neživotné[editovat | editovat zdroj]

  • Pozemské – oheň, voda, blesk
  • Nadpozemské – Měsíc, Slunce, hvězdy (zpravidla šesticípé, popřípadě pěticípé (starší znak Semil))

Nadpřirozené figury[editovat | editovat zdroj]

Nadpřirozené bytosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bůh, světci a jejich atributy
  • Biblické bytosti – ďábel, archanděl
  • Pohanská božstva – Triton, Hermés

Obludy a nestvůry[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Heraldická zvířata.
  • Z lidských a zvířecích těl – harpyje, kentaur
  • Ze zvířecích těl – okřídlená ryba

Bájná zvířata[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Heraldická zvířata.

Umělé figury[editovat | editovat zdroj]

Zbraně a zbroj[editovat | editovat zdroj]

Oděvy a jejich součásti[editovat | editovat zdroj]

  • bota, klobouk, rukavice

Pracovní nástroje[editovat | editovat zdroj]

  • sekera, kladivo, hrábě, hříč, radlice

Výrobky[editovat | editovat zdroj]

  • hřeben, kolo

Hudební nástroje[editovat | editovat zdroj]

Stavby a jejich součásti[editovat | editovat zdroj]

  • brána, hrad, kostel, věž, zeď

Odznaky důstojnosti[editovat | editovat zdroj]

Předměty a znaky neurčitého původu[editovat | editovat zdroj]

  • písmena

Vzácné figury a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Běs[editovat | editovat zdroj]

Pohanský bůžek, kreslí se jako bezruký vousatý muž.

Divý muž[editovat | editovat zdroj]

Přirozená figura, označovaná též jako Herkules, kreslí se jako nahý muž, s břečťanem kolem spánků a beder, opřený o kyj, nebo ho má alespoň přehozený přes rameno, ztělesňuje přírodní síly. Viz též Diví lidé.

Fasces[editovat | editovat zdroj]

Umělá figura, jde o svazek prutů, převázaných červenými řemínky, z nichž vyniká sekera.

Hermés[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Hermés.

Též Merkur, muž s kloboukem, okřídlenými botami a holí (ta je také okřídlená), posel bohů.

Hříč[editovat | editovat zdroj]

Umělá figura, v heraldice se vyskytuje nejspíš jen v českých zemích, jedná se o tři ostré háky na konci spojené. Tyto háky (pušťadla) se používaly pro pouštění žilou koním. (Kekulové ze Stradonic)

Cherubín[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Cherub.

Anděl, kreslí se jako dětská hlavička se dvěma křídly.

Malba rytíře, jehož helmice má dvojitou kytu

Kyta[editovat | editovat zdroj]

Svazek pavích per (paví kytka), často užívaný jako chochol na přilbě. Označován také jako paví vějíř či nesprávně jako paví kýta. Na území Česka užíván pány z Lipé (od nich i na znaku Ivančic) a Lichtenburky. Dále se například vyskytuje ve znaku Merklína.

Lekno[editovat | editovat zdroj]

Leknínový dvojlist spojený v jeden kořen. (Kounicové, Martinicové)

Minerva[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Minerva.

Žena s přilbou, štítem a oštěpem, bohyně války.

Neptun[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Neptun (mytologie).

Též merman nebo Triton, vousatý stařec s trojzubcem, jeho tělo je od pasu dolů zakončeno rybím ocasem, bůh moří.

Odřivous[editovat | editovat zdroj]

Též zavinutá střela, šíp k jehož konci je přivázána látka, de facto zápalný šíp. (Benešovci, Bavorové ze Strakonic)

Ostrev[editovat | editovat zdroj]

Ostrve ve znaku Horního Bezděkova

Hrubě opracovaná větev nebo kmen se zbytky suků (jejich počet se blasonuje) používaná ve válce jako primitivní žebřík, v zemědělství jako konstrukce na sušení sena[1]. Vyskytuje se např. v erbu Ronovců (Ronne je staroněmecký název pro ostrev).

Oškrt[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Oškrt.

Čtyř-, šesti- nebo osmihranný ocelový nástroj na opracovávání mlýnských kamenů, vzácná umělá figura.

Perisonium[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Perisonium.

Též pružec, páska ve tvaru půlměsíce přes prsa ptáka, někdy může mít uprostřed křížek a být zakončená trojlístky. Touto páskou se pták připevňoval na štít. (Slezsko)

Serafín[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seraf.

Anděl, dětská hlavička se šesti křídly.

Slunce[editovat | editovat zdroj]

Kreslí se s obličejem a paprsky. (Opočno)

Svatozář[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Svatozář.
  • Aureola – zlatý kruh za hlavou světce nebo jeho atributu.
  • Mandorla – ve tvaru elipsy, někdy zahrocené.
  • Nimbus – ve tvaru věnce, někdy tvořeného hvězdami.

Šraňk[editovat | editovat zdroj]

Umělá figura, jedná se o plot, který odděloval jízdní dráhy při rytířských turnajích.

Trojnožka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Triskelion.

Tři ohnuté nohy spojené v kyčlích. (cech ševců, ostrov Man)

Uroboros[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Uroboros.

Uroboros je starodávný symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas, je to jeden ze symbolů nekonečna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DUŠAN, Wilém. Slowníček Slowenský. Časopis českého museum. 1848, roč. 22, čís. 2, s. 314. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]