Havraň
| Havraň | |
|---|---|
 vodní nádrž v dolní části návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Most |
| Obec s rozšířenou působností | Most (správní obvod) |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′ s. š., 13°35′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 609 (2023)[1] |
| Rozloha | 17,16 km²[2] |
| Katastrální území | Havraň |
| Nadmořská výška | 245 m n. m. |
| PSČ | 435 01 |
| Počet domů | 201 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Havraň 11 435 01 Havraň ouhavran@volny.cz |
| Starosta | Petr Vinař |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Havraň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567141 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Havraň (německy Hawran) je obec, která se nachází v jižní části okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba šest kilometrů jihovýchodně od města Mostu, součástí obce jsou i osady Moravěves a Saběnice. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí II/251 z Jirkova do Postoloprt. Havraň je členem Mikroregionu Most-Jih. Žije zde 609[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z osobního jména Havran ve významu Havranův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Habran (1281), „de Hrawan“ a „in Hawran“ (1337), de Hauranye (1338), Hawran (1369–1399), Habran (1405), Hawranczy (1381), Hawran (1412), z Havrana (1447), in Hawranie (1455), in hawrani (1492), Habran (1496), ve vsi Havraněvsi (1550), z Havrana (1550), Hawran a Habern (1787) nebo Hawran a Habran (1846).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých grošů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice.
První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě čp. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena.
Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně čtrnáct malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Počerady–Vrskmaň. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 812 obyvatel (z toho 396 mužů), z nichž bylo 117 Čechoslováků, 682 Němců a třináct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale pět lidí bylo evangelíky, šest židy, tři patřili k církvi československé a tři lidé byli bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 861 obyvatel: 172 Čechoslováků, 676 Němců a třináct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale šest lidí bylo evangelíky, jeden člen církve československé, šest židů a třináct lidí bylo bez vyznání.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 379 | 550 | 927 | 914 | 823 | 812 | 861 | 642 | 595 | 486 | 422 | 328 | 380 | 385 |
| Domy | 53 | 54 | 70 | 88 | 90 | 93 | 121 | 131 | 138 | 110 | 95 | 100 | 105 | 110 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místních části Saběnice. | ||||||||||||||
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. června 2004.[9]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Štít dělený, nahoře stříbrno-zlatě polcený, vpravo býčí hlava s červeným jazykem, vlevo jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Dole v modrém poli na zeleném návrší stříbrný kostel vlevo s věží, která má červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí zlaté, a okno. Loď se dvěma okny a sníženým kněžištěm má sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková.
Vlajka[editovat | editovat zdroj]
List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo–žlutě polcený, modrý a zelený, v poměru 4:3:1. V bílém poli býčí hlava s červeným jazykem, ve žlutém poli jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Ze zeleného pruhu vyniká do modrého bílý kostel s věží k vlajícímu okraji. Věž má okno, červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí žluté. Loď má dvě okna, snížené kněžiště a sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Původně gotický kostel sv. Vavřince na návrší jižně od obce je prvně zmiňován v roce 1337, v 18. století přestavěn do barokní podoby
- Barokní fara pod kostelem z 18. století
- Areál cukrovaru z roku 1881; v letech 1963–1967 v bývalé a dochované ředitelské vile vyrůstala spisovatelka Anna Šochová.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Havraň, Hawran, s. 600.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Obecní znak a vlajka. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 710 let obce Havraň [PDF online]. Havraň: Obecní úřad Havraň, 1991 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online.
- SÝKOROVÁ, Jana. Havraň – Saběnice [PDF online]. Havraň: Obecní úřad Havraň ve spolupráci se Státním okresním archivem Most a Oblastním muzeem v Mostě, 2006 [cit. 2023-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-01.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Havraň na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Havraň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
