Havraň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Havraň
fara

fara

znak obce Havraňvlajka obce Havraňznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0425 567141
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Most (CZ0425)
obec s rozšířenou působností: Most
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,16 km²
počet obyvatel: 535 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 245 m
PSČ: 435 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Havraň 11
43501 Havraň
starosta / starostka: Zděnka Smetanová
Oficiální web: http://www.ouhavran.cz
E-mail: ouhavran@volny.cz

Havraň
Red pog.png
Havraň
Havraň, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Havraň (německy Hawran) je obec, která se nachází v jižní části okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 6 km jihovýchodně od města Mostu. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí č. 251 z Jirkova na Postoloprty. Havraň je členem Mikroregionu Most - Jih. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 502 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých grošů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice.

První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě č.p. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena.

Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně 14 malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Vrskmaň-Strupčice-Malé Březno-Havraň-Polerady-Počerady. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. 6. 2004.[1]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Štít dělený, nahoře stříbrno-zlatě polcený, vpravo býčí hlava s červeným jazykem, vlevo jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Dole v modrém poli na zeleném návrší stříbrný kostel vlevo s věží, která má červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí zlaté, a okno. Loď se dvěma okny a sníženým kněžištěm má sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo–žlutě polcený, modrý a zelený, v poměru 4:3:1. V bílém poli býčí hlava s červeným jazykem, ve žlutém poli jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Ze zeleného pruhu vyniká do modrého bílý kostel s věží k vlajícímu okraji. Věž má okno, červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí žluté. Loď má dvě okna, snížené kněžiště a sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vývoj počtu obyvatel v obci[editovat | editovat zdroj]

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 275 379 550 927 914 823 812 861 642 595 486
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) [3] (včetně osad Moravěves a Saběnice)
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 693 696 695 687 691 635 626 586 587 587 580 557 539 513 476 458 446 402 391
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 410 471 468 466 469 469 475 479 492 491 487 504 508 515 503 493 492 490 ...

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obecní znak a vlajka
  2. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513
  3. Český statistický úřad ve formátu .xls

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 710 let obce Havraň (Sborník příspěvků), Havraň 1991
  • J. Sýkorová, Havraň-Saběnice 1281-2006 (Kapitoly z historie obce), Most 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Havraň ve Wikimedia Commons