Trojiční sloup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Morový sloup Nejsvětější Trojice ve Vídni z roku 1693 (dokončený)

Trojiční sloup (sloup Nejsvětější Trojice) je typ sochařského díla, které má podobu sloupu, na jehož vršek je umístěno sochařské ztvárnění Nejsvětější Trojice.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)

Celkové zpracování monumentálního díla vychází z tradice mariánských sloupů, první trojiční sloupy se začaly objevovat v 80. letech 17. století. Základní dílo, která umožnilo široké rozšíření tohoto díla po habsburské monarchii, byl sloup Nejsvětější Trojice ve Vídni. Tento sloup definoval také základní ikonografické charakteristiky trojičních sloupů: Nejsvětější Trojice je zde ztvárněna tak, že Bůh Otec a Bůh Syn sedí vedle sebe a mezi nimi poletuje holubice (tzv. Žaltářová Trojice), což se v baroku stalo populární ztvárnění (další byl tzv. Trůn milosti, Gnadenstuhl). Celý sloup byl postaven na trojúhelníkovém půdorysu a navíc byl pojednán jako iluzivní tzv. oblakový sloup.

Jeden z nejvýznamnějších trojičních sloupů (ve střední Evropě) je potom sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci chráněný jako památka UNESCO. Sloup se stavěl v letech 1716 až 1754. Olomoucký sloup sice užívá sloup řádové architektury, nicméně jinak užívá velmi bohatou sochařskou výzdobu a Nejsvětější Trojici stejnou jako vídeňský (doplněný o Pannu Marii, na některých sloupech se pak trojiční a mariánský výjev uzavírá do podoby Korunování Panny Marie).

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Popis
Sloup Nejsvětější Trojice ve Vídni. Vrcholová socha zpracována jako Žaltářová Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice v Kroměříži Sloup Nejsvětější Trojice v Kroměříži od Jana Sturmera. Vrcholová socha zpracována jako Žaltářová Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice v Náchodě Sloup Nejsvětější Trojice v Náchodě. Vrcholová socha zpracována jako Žaltářová Trojice, Kříž umístěn centrálně
Sloup Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích Sloup Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích. Vrcholová socha zpracována jako Trůn milosti
Sloup Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově Sloup Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově. Vrcholová socha zpracována jako Trůn milosti, varianta Pietas Domini (Bůh Otec drží z kříže sejmutého Krista)
Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech. Vrcholová socha zpracována jako Korunování Panny Marie (Marie přímo součástí vrcholového sousoší)
Sloup Nejsvětější Trojice v Jindřichově Hradci Sloup Nejsvětější Trojice v Jindřichově Hradci. Vrcholová socha zpracována jako Korunování Panny Marie (Marie je pod hlavicí sloupu)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PAVLÍČEK, Martin. Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (1716–1754) in: Daniel, Ladislav (ed.), Umění: prostor pro život a hru. Texty: hudba, diva-dlo, architektura, umění. Olomouc 2008, s. 153–176. [1] Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine.
  • Hana Petříková. Oblačné sloupy včeských zemích. Olomouc 2011. Magisterská diplomové práce. [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]