Dehtové písky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Athabasca Dehtové písky

Dehtové písky, také ropné písky nebo živičné písky, jsou směsí jílu, písku, vody a živic (bitumenů). Těží se kvůli živicím, které mohou být zpracovány na ropu.

Složení živic z dehtových písků[editovat | editovat zdroj]

Přibližné procentuální složení:

Podíl (%) Látka
83,2 uhlík
10,4 vodík
0,94 kyslík
0,36 dusík
4,8 síra

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Naleziště dehtových písků jsou po celém světě, nejvíce ve Venezuele (Dehtové písky Orinoco) a v provincii Alberta v Kanadě (Athabaské ropné písky). I když se do obvyklých statistik nezařazují, obsahují asi dvakrát více ropy než všechna klasická ropná pole dohromady, ale jak velké procento z nich půjde skutečně vytěžit, je zatím sporné.

Metody těžby[editovat | editovat zdroj]

Pokud se dehtové písky nalézají blízko zemského povrchu, těží se v povrchových dolech. Vytěžený materiál se promíchává s horkou vodou a ropné živice se sbírají z povrchu. Živice jsou mnohem hustší než běžná surová ropa, a aby mohly být transportovány v ropovodech, musí být buď smíchány s lehkou ropou nebo se štěpí pomocí krakování. Na produkci jednoho barelu ropy jsou třeba dvě tuny dehtových písků.

Odhaduje se, že 80 % kanadských dehtových písků je příliš hluboko pod povrchem. Pro hlubinnou těžbu jsou vyvíjeny metody, které vyžadují masivní injektáž horké vodní páry přímo do ložiska, čímž se živice uvolní a mohou být vypumpovány na povrch. Hlavními nevýhodami jsou nutnost mít poblíž vydatný zdroj vody a zdroj energie na produkci páry a také problém s velkým množstvím odpadní vody. Podle kritiků je masová těžba vzhledem k těmto problémům neproveditelná, zastánci těžby tvrdí, že se tyto technologie v budoucnu zefektivní.

Vzhledem k tomu, že světové zásoby ropy jsou konečné, budou tyto a jiné nekonvenční zdroje ropy pravděpodobně v budoucnosti hrát větší úlohu než dnes.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]