Zkapalněný zemní plyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Loď na přepravu zkapalněného plynu

Zkapalněný zemní plyn (anglicky Liquefied Natural Gas, odtud používaná zkratka LNG) je zemní plyn ve zkapalnělé formě. V přírodě se prakticky nevyskytuje. Je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být dopravován na odbytiště, většinou pomocí tankerů. Lodní dopravou může být zemní plyn přepravován pouze ve formě LNG. Lodní flotila pro transport LNG je ale omezená a současně náročná na bezpečnost i údržbu. Lodní terminály pro LNG jsou nákladné a je jich málo.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zkapalňování je poměrně riskantní a především energeticky náročný proces. Zemní plyn je po ropě považován za druhé energeticky nejvydatnější palivo. Zkapalňování, které vyžaduje mnoho energie, jeho energetickou bilanci rapidně snižuje (současné ERoEI zemního plynu se pohybuje v rozmezí 8-20).

Zemní plyn je používán jako alternativní palivo pro automobily, neboť výfukové plyny z jeho spalování jsou podstatně méně škodlivé zejména v porovnání s dieselovými motory.[2]. Nádrže těchto automobilů jsou namísto LNG plněny stlačeným zemním plynem (CNG), protože je pro bezpečné skladování LNG nutné udržovat v nádrži sníženou teplotu. Tato skutečnost je dána tím, že hlavní složkou zemního plynu je methan. Teplota varu methanu za normálního tlaku (absolutní tlak 1 atm) je zhruba -162°C a teplota, nad níž již nemůže kapalný methan existovat (tzv. kritická teplota), je cca. -82°C.

Podle ložiskového geologa Václava Cílka však státy na LNG závislé (USA, Japonsko, …), v době vyčerpání snadno dostupných ložisek zemního plynu (které se odhaduje na přibližně 20 let po tzv. ropném vrcholu) pocítí větší, lokální krizi zemního plynu.[3] Má-li tedy být zemní plyn efektivním zdrojem energie, je vhodné nalézt způsob jeho levné dopravy na velké vzdálenosti a v extrémních podmínkách.

Rok 2012: Vzhledem k obrovským zásobám zemního plynu v břidlicích jsou v současné době USA schopny LNG exportovat a zahltit tak trh tímto levným plynem, což by zmenšilo závislosti států a zlevnilo zemní plyn globálně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Cílek, Martin Kašík: Nejistý plamen, zejm. kapitola „Zemní plyn - problémem nejsou zásoby, ale terminály“ začínající na str. 110
  2. Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, ISBN 80-86678-10-5
  3. U.S.’s thirst for liquid natural gas growing

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]