Operace pod falešnou vlajkou
Operace pod falešnou vlajkou nebo falešná vlajka (anglicky false flag operation nebo false flag), případně operace pod cizí vlajkou je tajná operace vedená vládou, korporací nebo jinou organizací, která je navržena, aby se jevila tak, že je provedena někým jiným. Název je odvozen z vojenského konceptu flying false color, čili operaci vykonanou v jiných (národních) barvách než ty, které má vlajka vlasti. Naproti tomu, operace pod falešnou vlajkou nejsou omezeny na vojenskou konfrontaci a mohou probíhat v civilním sektoru a v období míru, např. při činnosti zpravodajských služeb.
Obsah |
Ve vojenství [editovat]
Operací pod falešnou vlajkou bylo několikrát použito např. v druhé světové válce, a to jak na moři tak na zemi. Např. v roce 1941 německý pomocný křižník Kormoran maskovaný za holandskou obchodní loď překvapil australský lehký křižník HMAS Sydney a potopil ho i s celou posádkou 570 mužů. Šlo o největší počet mrtvých na australské válečné lodi za celou válku a zároveň největší spojeneckou loď, která byla potopena i s celou svou posádkou.
V roce 1977 byl schválen Dodatečný protokol k Ženevským konvencím ze 12. srpna 1949 (Protokol I), který upravuje míru podlosti takovéto operace, pravidla pro zobrazení vlajek a jiných vojenských nebo státních insignií.
Mezi drobnější incidenty se dá započítat několik ojedinělých akcí jednotek íránské armády, převlečených za civilisty, kteří v prvotních fázích války v Iráku zaútočili na konvoj amerických jednotek v dubnu 2003.[zdroj?] Pár měsíců před tím, v lednu 2003, naplánovaly Spojené státy záminku pro rozpoutání války s Irákem, ve které figuroval americký průzkumný letoun U2 ve „falešných barvách“ OSN.[1] Další „falešná vlajka“ byla ze strany Spojených států připravena[2][3] i proti Íránu. Plán, stylem podobný Tonkinskému incidentu (který na základě vymyšlené záminky útoků severovietnamských člunů na americké námořnictvo odstartoval v roce 1964 válku ve Vietnamu), se měl ve stejném duchu odehrát v hormuzské úžině. Oficiálně byl zamítnut, nicméně přesto na začátku ledna 2008 médii prošla kontroverzním zmínka o incidentu, který první fázi tohoto scénáře značně připomínal.[4]
Operace pod falešnou vlajkou jako záminka k válce [editovat]
V několika případech byly false flag operace provokací, která ospravedlnila vyvolání války.
Mezi dobře zdokumentované případy patří například:
- Mukdenský incident v roce 1931 byl záminkou ke vstupu japonských vojsk do Mandžuska. O šest let později japonští úředníci falešně ohlásili únos japonského vojáka během Incidentu na mostě Marka Pola. Což se stalo záminkou pro druhou čínsko-japonskou válku.
- Mainilský incident, běhemž kterého sovětské dělostřelectvo fingovaně napadlo sovětskou příhraniční vesnici Mainila se stal rozbuškou Zimní války.
- Nacistickým Německem fingované přepadení vysílačky v Gliwicích v srpnu 1939 rozpoutalo druhou světovou válku.
- Ministerstvo obrany Spojených států amerických připravovalo, ale nakonec neuskutečnilo Operace Northwoods z roku 1962, jež zahrnovala únosy letadel a potopení amerických lodí a měla za cíl získat podporu pro americkou invazi na Kubu. Operace byla schválena náčelníky štábu, avšak zamítnuta prezidentem Johnem F. Kennedym.
Ve špionáži [editovat]
- V roce 1937 se druhému oddělení Hlavního štábu československé armády podařilo naverbovat majora rakouského ministerstva války a skrytého nacistu, když zpravodajský důstojník předstíral, že patří k abwehru. To, že nepředával zprávy Německu major zjistil až po anšlusu Rakouska.[5]
V civilním sektoru [editovat]
- zapálení budovy Reichstagu v roce 1933 bylo využito nacisty k potlačení osobních svobod v Německu, z požáru byli obviněni komunisté.
- Americko-britská operace Ajax z roku 1953 měla za cíl svrhnou demokraticky zvoleného předsedu íránské vlády Muhammada Mosaddeka. Informace o podpoře, kterou při převratu poskytla CIA, byly odtajněny a jsou k dispozici v jejích archívech.[6]
- Příkladem operací pod falešnou vlajkou byly některé akce provedené v rámci Operace Gladio, italské větve ilegální sítě organizované NATO. Z těchto zločinů vláda a většina médií obviňovala komunistické radikály. Vlna terorismu výrazně ovlivnila politickou atmosféru Itálie 70. let.[7][8][9][10][11][12]
- Příkladem civilní operace pod falešnou vlajkou, která dosud nebyla zcela objasněna, může být pokus o státní převrat a svržení Hugo Cháveze z roku 2002.[13]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Související články [editovat]
- Psychologická operace
- Agent provokatér
- Problém - reakce - řešení
- Špinavá válka
- Státní terorismus
- Casus belli
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku False flag na anglické Wikipedii.
- ↑ Bush chystal před invazí provokaci vůči Saddámovi
- ↑ (anglicky) Cheney Will Shoot Americans To Start Iran War
- ↑ (česky) Ako americania zacinaju vojny? - false flag
- ↑ http://video.google.com/videoplay?docid=-6269920952088616673&ei=Y5XaSv-_K6CY2AK33fmvAw&q=iran+hormuz+incident
- ↑ PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha : Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9. S. 468-469.
- ↑ All the Shah's Men: An American Coup and the Roots of Middle East Terror
- ↑ Cambridge Clarion - různé novinové články o Gladiu, anglicky
- ↑ „Turkish Dirty War Revealed, but Papal Shooting Still Obscured“, Martin A. Lee, v Los Angeles Times, 12. duben, 1998
- ↑ 1958-1990: Operace Gladio, italsky na libcom.org
- ↑ http://users.westnet.gr/~cgian/gladio.htm Operace Gladio, anglicky]
- ↑ Thirdworldtraveller (Mark Zepezauer)
- ↑ „The Real History of Gladio“
- ↑ http://www.guardian.co.uk/international/story/0,3604,706802,00.html
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) EXCLUSIVE: To Provoke War, Cheney Considered Proposal To Dress Up Navy Seals As Iranians And Shoot At Them
- (anglicky) Secrets of the C.I.A., dokument britské televizní stanice Sky Two o vybraných aférách CIA