Pramen Karla IV.
| 2. Pramen Karla IV. | |
|---|---|
 Pramenní váza na Tržní kolonádě | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Karlovy Vary |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′24″ s. š., 12°52′58″ v. d. |
| Parametry | |
| První záchyt | 1769 |
| Teplota | 64 °C |
| Vydatnost | 4,8 l/min. |
| Obsah CO2 | 250–450 mg/l |
| Ostatní | |
| Původní název | Žrout (něm. Fresser) |
| Typ | teplý minerální pramen |
| Nadm. výška | 380 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pramen Karla IV., původní název Žrout (něm. Fresser), je druhý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé na Tržišti v centru lázeňské části Karlových Varů. Umístěn je na Tržní kolonádě, teplotu má 64 °C a vydatnost 4,8 l/min. Je volně přístupný.[1] Jeho objevení je spojováno s legendou o císaři a králi Karlu IV.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě Tržní kolonády v dnešním historickém centru města od nepaměti vyvěraly drobné i větší termální prameny, které často mizely a znovu se objevovaly. Zde byl v roce 1769 prvně zachycen pramen Karla IV., původním názvem Žrout (něm. Fresser). Vyvěral v podzemí staré karlovarské radnice, která na tomto místě tehdy stála. Když byla radnice roku 1871 stržena, byly vývěry pramene lépe zachyceny. V roce 1875 začal být pramen využíván k lázeňským účelům.[2] V letech 1882–1883 byla nad pramenem, podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, vystavěna dřevěná Tržní kolonáda.
V době před první světovou válkou pramen zcela zapadl a voda byla do pramenní vázy přiváděna 85 metrů dlouhým potrubím z dolního Zámeckého pramene. Tím byla ovlivněna teplota a pramen tehdy proto patřil k nejchladnějším.[2]
Současný stav[editovat | editovat zdroj]
Pramen vyvěrá na Tržišti na jihozápadním konci Tržní kolonády. Od osmdesátých let 20. století, po objevu jeho nového zdroje poblíž morového sloupu, je jímán vrtem v hloubce 19,5 metru. Díky tomuto hlubokému vrtu má teplotu 64 °C, vydatnost 4,8 litrů/min. a obsah CO2 250–450 mg/litr.[1] Kromě pramene Karla IV. vyvěrají na téže kolonádě dva další minerální prameny – Tržní a Zámecký dolní.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Nad pramenní vázou je zavěšen bronzový reliéf „Objevení pramenů Karlem IV." od uměleckého kováře Adolfa Zörkela. Dílo zobrazuje legendu o založení Karlových Varů.[1]
- Za pramenní vázou se nachází chodba skrytá veřejnosti, kde jsou uchovány staré záchyty pramene, které se už v dnešní době nevyužívají.[2]
Legenda o Karlu IV. a založení Karlových Varů[editovat | editovat zdroj]
Dle staré pověsti si právě zde císař a král Karel IV. léčil své nemocné údy. Když jednoho dne v lesích, právě v místech kde nyní vyvěrají horké prameny, podnikal loveckou výpravu, stala se ta příhoda. Při lovu jeden ze psů, který pronásledoval jelena, spadl do tůně s tryskající horkou vodou. Začal výt bolestí a jeho nářek přivolal lovce. Ti psa z vody vytáhli a o události zpravili Karla IV. Karel se poté na místo vydal s družinou, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Po poradě se svými lékaři usoudil, že tato horká voda by mohla pomáhat proti nemocem a být i jinak užitečná. Vodu sám užil a seznal úlevu a zlepšení. Nařídil, aby místo kolem pramene bylo osídleno. To se také stalo a tak, dle legendy, vznikly lázně Karlovy Vary.[3]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Tržní kolonáda, v pozadí zámecká věž, srpen 2009 -
Tržní kolonáda, v pozadí pramen Karla IV., září 2010 -
Tržní kolonáda, v pozadí pramen Karla IV., září 2014 -
Tržní kolonáda, v pozadí pramen Karla IV., září 2014 -
Tržní kolonáda, v pozadí pramen Karla IV., květen 2011 -
Pramen Karla IV. s reliéfem Objevení pramenů, červenec 2008 -
Reliéf Objevení pramenů, července 2008
.jpg)
_-_Marktkolonade02.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c VARY, Infocentrum města Karlovy. Pramen Karla IV.. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 2. Dostupné online.
- ↑ Legenda o založení Karlových Varů. cestovani.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-11.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pramen Karla IV. na Wikimedia Commons - Pramen Karla IV. v databázi eSTUDÁNKY
- Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
- EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
- iDnes.cz – Výjimečné prameny
- Minerální prameny karlovarského kraje, bakalářská práce Soňa Nikolovová
- Legenda o Karlu IV. a horkém prameni
- Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
- Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary
