Vila Eden I
| Vila Eden I /původně vila Dr. Müller/ | |
|---|---|
.jpg) stav v listopadu 2020 | |
| Účel stavby | |
původně soukromé sanatorium, | |
| Základní informace | |
| Architekt | Paul Schauffuss[1] |
| Výstavba | 1928–1929[1] |
| Přestavba | 1981 rekonstrukce[1] 2021 rekonstrukce[1] |
| Stavitel | Paul Schauffuss[1] |
| Stavebník | Dr. Isidor Müller[1] |
| Současný majitel | Česká republika hospodář Léčebné lázně Lázně Kynžvart[2][3] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary, Westend[4],  Česko |
| Ulice | Křižíkova 1345/10 |
| Souřadnice | 50°13′23,05″ s. š., 12°52′11,62″ v. d. |
  Vila Eden I, Karlovy Vary Vila Eden I, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Eden I, původně vila Doktor Müller, event. psáno vila Dr. Müller, v období druhé světové války s názvem Polizeikuranstalt, později po válce Léčebný ústav Jiřího Dimitrova, se nachází v Křížíkově ulici 1345/10 ve vilové čtvrti Westend[4] v Karlových Varech. Nechal si ji v letech 1928–1929 postavit karlovarský lékař Isidor Müller. O vyhotovení projektu, stejně jako o realizaci stavby, se postaral karlovarský architekt a stavitel Paul Schauffuss. Dnes je vila součástí léčebny Mánes.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V nově rozparcelované lokalitě za výletní restaurací Malé Versailles ve Findlaterově ulici (dnes Křižíkově) již stály tři nové vily – Schmidt, Mimosa a Hess. Západně od vily Hess zakoupil pozemek lázeňský lékař Isidor Müller za účelem vybudovat zde lázeňské sanatorium. Projekt pro dvoupatrovou vilu zhotovil v květnu 1928 karlovarský architekt a stavitel Paul Schauffuss. Stavební povolení bylo vydáno 23. června 1928. Doktor Müller pak požadoval větší lůžkovou kapacitu a ještě během stavby se snažil získat stavební povolení na zvýšení budovy o jedno patro. Karlovarský stavební úřad však žádost zamítl, neboť podle předchozího rozhodnutí se v této lokalitě směly stavět pouze vily dvoupatrové, s eventuálním zvýšeným přízemím a obytnou mansardou. Doktor Müller se po zamítnutí odvolal k Zemské radě v Praze. Její rozhodnutí ze dne 14. února 1929 však potvrdilo nesouhlasné stanovisko karlovarské rady a navýšení objektu vyloučilo. Vila Doktor Müller byla dokončena v roce 1929 podle původního projektu.[1][5]
O rok později vyřešil doktor Müller nedostatečnou kapacitu svého sanatoria výstavbou depandance na vedlejší parcele s názvem Depandance Haus Dr. Müller, dnes Eden II. S hlavní budovou je propojena krytou chodbou. V roce 1930 se též uskutečnily úpravy svahu pod oběma budovami. Bylo vybudováno reprezentační dvouramenné schodiště s půlkruhovým odpočívadlem a fontánkou ve střední části; vše též podle plánu stavitele Paula Schauffusse.[1][5]
Sanatorium patřilo doktoru Müllerovi do roku 1939. Po druhé světové válce došlo ke znárodnění obou budov. Ty nejprve připadly nemocenské pojišťovně, poté se staly rekreačními domy odborů a od roku 1957 spadaly pod podnik Československé státní lázně s názvy Léčebný ústav Jiřího Dimitrova a depandance Léčebného ústavu Jiřího Dimitrova. V roce 1981 došlo k rekonstrukci obou vil. Po sametové revoluci se staly součástí léčebny Mánes. [1][5]
V současnosti (únor 2021) je budova s názvem Eden I evidována jako objekt k bydlení ve vlastnictví České republiky, příslušnost hospodařit s majetkem státu má příspěvková organizace Léčebné lázně Lázně Kynžvart.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Budova se nachází ve čtvrti Westend[4] v Křižíkově ulici 1345/10 na samém okraji karlovarských lázeňských lesů. Jedná se o dvoupatrovou vilu s mansardovou střechou stojící na zahradně upraveném vyvýšeném svahu. Široké průčelí je ve střední ose zdůrazněno rizalitem, který u mansardového podlaží končí balkonem. Nad ním ční zalamovaný atikový štít s vikýřem. Na rizalit jsou napojeny v prvém i druhém patře průběžné balkony. K hlavnímu vstupu vede dvouramenné schodiště ukončené terasou. Schodiště i zábradlí terasy je zdobeno pilířky ve tvarech obrácených komolých jehlanů.[1][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Křižíkova ulice, s. 153–154.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitostí, 2021-02-23 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1345. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-23].
- ↑ a b c ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Lázeňské centrum – Westend, s. 303.
- ↑ a b c d ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: Foibos Books, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola 43. Vilová čtvrť v Křižíkově ulici, s. 189–191.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Křižíkova ulice, s. 153–154.
- ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: Foibos Books, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola 43. Vilová čtvrť v Křižíkově ulici, s. 189–191.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vila Eden I na Wikimedia Commons
