Královská vila (Karlovy Vary)
| Královská vila /původně Königsvilla, později Orava/ | |
|---|---|
.jpg) stav v prosinci 2020 | |
| Účel stavby | |
původně soukromá vila, lázeňský hotel | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance[1] |
| Architekt | Alfred Kirpal[1] |
| Výstavba | 1872–1873[1] |
| Stavitel | Damian A. Klemm[1] |
| Stavebník | Theresia Fasolt[1] |
| Další majitelé | 1888–1896 Theresia Fasolt[1] 1905 Fritz Teller(?), Theresia Fasolt[1] 1922 Fritz a Isabella Teller[1] 1930–1939 Isabella Teller[1] 1939 Isabella Teller, Maria Rose Rougon a Maria Theresia Fasolt[1] |
| Současný majitel | Bristol Group s. r. o.[2][3] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary, Westend,  Česko |
| Ulice | Zámecký vrch 766/30 |
| Souřadnice | 50°13′31,82″ s. š., 12°52′47,07″ v. d. |
  Královská vila, Karlovy Vary Královská vila, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Královská vila, původním názvem Königsvilla, později lázeňský dům Orava, se nachází v prestižní vilové čtvrti Westend v Karlových Varech v ulici Zámecký vrch 766/30. Byla postavena v novorenesančním stylu v letech 1872–1873.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1872 bylo zahájeno rozparcelování území severně od Schlossbergstrasse (dnes Zámecký vrch), kde stávaly hospodářské objekty a stodoly patřící zámožnějším měšťanům, převážně stavitelům Damianu A. Klemmovi a Josefu Koretzovi. Od roku 1872 zde vznikaly noblesní vily, z nichž první byla Königsvilla majitelky Theresie Fasoltové. Byla postavena podle projektu architekta Alfreda Kirpala v letech 1872–1873 firmou stavitele Damiana A. Klemma. Později Theresia Fasoltová přikoupila ještě další pozemky a dala postavil sousední vilu Theresa.[1][4]
V letech 1888–1896 patřila vila Theresii Fasoltové. V roce 1905 figuruje v adresáři u hotelu Königsvilla jméno Fritz Teller, majitelkou je stále Theresia Fasoltová. Podle Kur-Almanachu z roku 1922 patřila vila Fritzi Tellerovi a jeho manželce Isabelle. V letech 1930–1939 je podle adresáře majitelkou Isabella Tellerová, v roce 1939 pak Isabella Tellerová, Maria Rose Rougonová a Maria Theresia Fasoltová.[1]
Po druhé světové válce byla vila znárodněna a jejím národním správcem se stal Bohumil Baják. Zároveň došlo k přejmenování na lázeňský dům Orava.[1]
V současnosti je s názvem Královská vila součástí lázeňského komplexu Bristol Group. V katastru nemovitostí je zapsána (únor 2021) jako stavba občanského vybavení v majetku společnosti Bristol Group s. r. o.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Novorenesanční vila stojí na území městské památkové zóny ve čtvrti Westend v ulici Zámecký vrch 766/30. Jedná se o pětipodlažní objekt s bosovaným přízemím a nárožími, s okny zasazenými do klasických edikul.[5] Čistá forma toskánského paláce byla poškozena nástavbou nepatřičné mansardové střechy.[1]
Technickým pokrokem svého času býval v roce 1897 instalovaný hydraulický osobní výtah firmy W. Philippy z Wiesbadenu.[4]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Král Vilém III. Nizozemský[editovat | editovat zdroj]
V Královské vile byl v červnu 1883 i v následujícím roce inkognito ubytován nizozemský král Vilém III. Nizozemský se svojí druhou manželkou královnou Emmou a dcerou princeznou Vilemínou, pozdější nizozemskou královnou Vilemínou III. Ta přijela do Karlových Varů ještě několikrát a vždy byla ubytována v Královské vile.[1][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vilové čtvrti – Westend – Královská vila, s. 135–136.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-11 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 766. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-11].
- ↑ a b ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Počátky vilové čtvrti nad Zámeckým vrchem, s. 23–25.
- ↑ a b ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Královská vila, s. 272.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Počátky vilové čtvrti nad Zámeckým vrchem, s. 23–25.
- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vilové čtvrti – Westend – Královská vila, s. 135–136.
- ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Královská vila, s. 272.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Královská vila na Wikimedia Commons
