Savoy Westend (hotel)
| Savoy Westend /původně Savoy-Westend-Hotel, později Thomayer/ | |
|---|---|
.jpg) stav v listopadu 2020 | |
| Účel stavby | |
hotel | |
| Základní informace | |
| Sloh | romanticko-eklekticistní historismus[1] |
| Architekt | Alfred Bayer[2] |
| Výstavba | 1896–1897 |
| Přestavba | 1897–1903 veranda 2004–2005 rekonstrukce |
| Stavitel | Josef Waldert[2] |
| Stavebník | Josef Waldert[2] |
| Další majitelé | do roku 1914 Barbara a Josef Waldert[3] |
| Současný majitel | Lunisoft, s. r. o.[4][5] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary, Westend,  Česko |
| Ulice | Petra Velikého 583/16 |
| Souřadnice | 50°13′28,56″ s. š., 12°52′35,72″ v. d. |
  Savoy Westend, Karlovy Vary Savoy Westend, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10777/4-5018 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Resort Savoy Westend |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Savoy Westend, původního názvu Savoy-Westend-Hotel, po druhé světové válce lázeňské sanatorium Thomayer, se nachází v lázeňské části Karlových Varů ve čtvrti Westend v ulici Petra Velikého 583/16. Objekt si v roce 1897 postavil podle projektu Alfreda Bayera stavitel Josef Waldert.
Stavba byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 14. července 1995, rejstř. č. ÚSKP 10777/4-5018.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vila byla postavena v ulici Westendstrasse (dnes Petra Velikého) jako hotel a nazvána Savoy Westend na počest savojské dynastie ve sjednocené Itálii. Stavba probíhala v letech 1896–1897 podle projektu karlovarského rodáka a vídeňského architekta Alfreda Bayera. Stavebník i stavitel v jedné osobě byl významný městský stavitel v Karlových Varech Josef Waldert. V období let 1897–1903 byla k severnímu průčelí připojena dřevěná veranda. Práce vedl Florian Neuburger z Karlových Varů.[2][6]
Josef Waldert spolu s manželkou Barbarou vlastnili budovu do roku 1914.[2]
Během druhé světové války se hotel, jakož i ostatní lázeňské domy a hotely v Karlových Varech, změnil na vojenskou nemocnici pro německé vojáky. Po válce byla vila znárodněna. Pod novým jménem Thomayer ji vedl určený národní správce Eduard Slovák. V roce 1952 spadala budova pod správu lázeňského ředitelství. Roku 1957, kdy vznikl podnik Československé státní lázně, pak již jako lázeňský ústav Thomayer přešla pod tuto instituci. Jeho depandancí se stala Vila Kleopatra.[2]
V letech 2004–2005 prošla vila, již opět pod jménem Savoy Westend, spolu s celým hotelovým resortem Savoy Westend důkladnou rekonstrukcí. Areál byl pro veřejnost znovu otevřen v červnu 2005.[2]
V současnosti (únor 2021) je stavba evidována jako objekt občanské vybavenosti v majetku společnosti Lunisoft, s. r. o.[4][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vila se nachází ve čtvrti Westend v ulici Zámecký vrch 918/34. Inspirací pro architektonickou kompozici byla goticko-renesanční šlechtická sídla ve Francii. Použitím nápadných věží, obranných věžiček a štítových rizalitů vznikla romantická stavba ve formě francouzské hradní architektury.[2][6]
Čtyřpodlažní objekt s podkrovím je postaven na nepravidelném, téměř obdélném půdorysu. Vstupní průčelí je orientováno do ulice Petra Velikého, se vstupem umístěným do vysunuté lodžie s terasou. Střední mělký rizalit s balkonem ve druhém patře je zakončen dlátkovou střechou s lucernou. Jihovýchodní nárožní rizalit s arkýřem v prvém a druhém patře je ukončen vysokým štítem s věžičkou po stranách i na vrcholu. Jihozápadní nároží zdobí rizalit ve formě nápadné osmiboké věže na vrcholu s cimbuřím a vyhlídkovou terasou. Na západním průčelí je též střední rizalit, zde s věžovitým arkýřem. Severozápadní nároží má mohutnou válcovou věž s kuželovou střechou s lucernou. Okna v přízemí jsou nahoře půlkruhová se štukovým orámováním záklenků, ve druhém a třetím patře obdélná se štukovými paspartami, ve štítech a horních částech věží jsou menší, půlkruhová.[1]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Perský šáh Muzaffaruddín[editovat | editovat zdroj]
Josef Waldert hotel Savoy Westend nejen vlastnil, ale též pronajímal. V červnu 1902, kdy nájemcem byl Anton Aulich, zavítal do Karlových Varů jeden z nejbohatších lázeňských hostů v historii města. Byl jím perský šáh Muzaffaruddín. Přijel se svým vnukem, následníkem trůnu, a 43členným doprovodem. Šáh si nechal do karlovarské Kreditní banky deponovat tři miliony franků, utratil však necelý milion. V krejčovství Felix Zawojský na Tržišti si dal ušít několik obleků, všem členům doprovodu pořídil spodní prádlo, nakoupil proslulé karlovarské pušky i suvenýry z karlovarského vřídlovce. Též přispěl na nemocnici a na chudé.[3]
President T. G. Masaryk[editovat | editovat zdroj]
Později, když se o hotel starali nájemci manželé Jensenovi, býval zde vzácným hostem prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1924–1933 přijel celkem osmkrát na odpočinkové pobyty, často spolu s členy své rodiny – dcerou Alicí a synem Janem s manželkou Frances, rozenou Crane.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Sanatorium - dům Thomayer [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 5. Vilové čtvrti – Hotel Savoy Westend a vila Kleopatra, s. 141–142.
- ↑ a b c HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Josef Waldert – městský stavitel, s. 46.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-10 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 583. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-10].
- ↑ a b ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 45–47, 191–197.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 5. Vilové čtvrti – Hotel Savoy Westend a vila Kleopatra, s. 141–142.
- ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 45–47, 191–197.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam kulturních památek v Karlových Varech
- Hotelový resort Savoy Westend
- Vila Artemis
- Vila Kleopatra
- Vila Carlton
- Vila Rusalka
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Savoy Westend na Wikimedia Commons
