Dvory (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvory
Budova Krajského úřadu Karlovarského kraje v Karlových Varech-Dvorech
Budova Krajského úřadu Karlovarského kraje v Karlových Varech-Dvorech
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecKarlovy Vary
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 884 (2021)[1]
Katastrální územíDvory (2,52 km²)
Nadmořská výška460–472 m n. m.
PSČ360 06
Počet domů282 (2011)[2]
Dvory na mapě
Dvory
Dvory
Další údaje
Kód části obce63533
Kód k. ú.663549
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvory (Meierhöfen) leží tři kilometry jihozápadním směrem od centra a jsou jednou z patnácti částí statutárního města Karlových Varů. Zástavba je jak obytného charakteru, tak i s občanskou vybaveností. Protéká zde Chodovský potok. V úplně západní části území se nachází komplex obchodních center Varyáda, OBI, Tesco, Electro World, Citroen a další přilehlé objekty soukromého podnikání- areál ZEZAN. J. V okolí řeky jsou zahrádkářské kolonie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místo proslulo roku 1857 tím, že zde Ludwig Moser založil svou první sklárnu. V areálu sklárny Moser je nyní Sklářské muzeum a huť[3]. Rodina Moserových ve Dvorech provozovala také porcelánku, která se zřejmě později stala součástí společnosti rodiny Benediktových.[4] Pokračující firma G. Benedikt Group zde působí dodnes.[5]

Je zde vybudovaná na břehu řeky Ohře dostihová dráha a přilehlé ustájení koní. Střed dráhy na závodišti byl upraven tak aby se zde dal provozovat golf. Vedle areálu závodiště je obchodní centrum Varyáda a parkoviště postavené v letech 2005–2006 kdy zde byly zbourány prostory bývalých kasáren a terén byl navýšen nad záplavovou zónu Ohře o cca 1,5 metru. Rovněž se poblíž závodiště nachází i Krajský úřad Karlovarského kraje. Sídlo bylo vybudováno na místě bývalých kasáren a v okolí se jako využití území plánuje výstavba bytových jednotek,vysokoškolského kampusu nebo vzdělávacího centra. Je zde také základní škola.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 byly Dvory rozděleny na část dolní a horní. V Dolních Dvorech žilo 2 270 obyvatel (z toho 1 105 mužů), z nichž bylo 55 Čechoslováků, 2 130 Němců, jeden Žid a 84 cizinců. Převažovali římští katolíci (2 218 osob), ale žilo zde také devatenáct evangelíků, dvanáct židů, třináct příslušníků nezjišťovaných církví a osm lidí bez vyznání. Horní Dvory měly ve stejné době 51 obyvatel (z toho 24 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 46 Němců a čtyři cizinci. Kromě čtyř evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 tvořily Dvory jedinou část, která měla 3 688 obyvatel: 168 Čechoslováků, 3 393 Němců, čtyři Židy, tři příslušníky jiné národnosti a 120 cizinců. Většina byla římskými katolíky (3 200 osob) a 384 bylo bez vyznání. Evangelíků bylo 69, jedenáct lidí patřilo k církvi československé, sedmnáct k izraelské a sedm k nezjišťovaným církvím.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 124 357 525 1 869 2 394 2 321 3 688 3 295 3 033 2 704 2 357 2 159 2 260 2 052 1 884
Počet domů 17 28 40 81 95 106 198 207 207 222 226 240 267 282 282

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na severu katastru území prochází dálnice D6 a mimoúrovňová křižovatka s přípojkou na Starou Roli a Dvory. Téměř paralelně s dálnicí vede i železniční trať Karlovy VarySokolov se zastávkou Karlovy Vary-Dvory. Do Dvorů jezdí městské autobusové linky č. 1 a 16.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. https://www.moser.cz/
  4. Antikpraha.cz: Porcelánka Dvory
  5. G. Benedikt Group (oficiální stránky)
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]