Lavička Wilhelma Exnera
| Lavička Wilhelma Exnera Lavička U Křížku /Wilhelm Exner Bank/ | |
|---|---|
 Stav 21. července 2019 | |
| Základní údaje | |
| Autor | návrh: architekt Kathrein[1] provedení: a. s. Marmorindustrie Kiefer[1] v Oberalmu u Salcburku |
| Rok vzniku | duben 1912[1] duben 1937 oprava |
| Pojmenováno po | Wilhelm Exner |
| Popis | |
| Materiál | mramor,[pozn. 1] kamenné prvky dřevo, sedadlo, opěradlo |
| Umístění | |
| Umístění | Karlovy Vary karlovarské lázeňské lesy, rozcestí, původní název Hergottl, později U Křížku |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′19,47″ s. š., 12°51′7,27″ v. d. |
  Exnerova lavička, Karlovy Vary Exnerova lavička, Karlovy Vary, Česko | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lavička Wilhelma Exnera, též Exnerova lavička, původního názvu Wilhelm Exner Bank, pro místní známa více pod názvem lavička U Křížku, je jednou z historických laviček v lázeňských lesích města Karlovy Vary. Nachází se na severovýchodním svahu Doubské hory na rozcestí několika lesních cest zvaném „U Křížku“.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Svého času bylo zvykem na území karlovarských lázeňských lesů vytvářet drobné či větší historické památníky na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.[2] Tuto lavičku nechal postavit muž jménem Wilhelm Exner (1840–1931), významná osobnost rakouského vědeckého a politického života, mj. v druhé polovině 19. století poslanec Říšské rady.[1]
Wilhelm Exner byl častým návštěvníkem Karlových Varů. Jak lze zjistit z karlovarských Kurlistů, naposledy lázně navštívil rok před svou smrtí v dubnu 1930[pozn. 2] a byl to jeho 59. pobyt v Karlových Varech.[1]
Když v lázních pobýval roku 1912, obrátil se na tehdejšího starostu Josefa Pfeiffera s tím, že by rád městu věnoval skromný trvalý pomník. Jednalo se o osazení lavičky v lázeňských lesích na místě zvaném Hergottl (nyní U Křížku), která by sloužila lázeňským hostům k odpočinku při stoupání na horu Aberg, tehdy s vyhledávanou rozhlednou a restaurací téhož jména. Wilhelm Exner měl vše nejen promyšleno, ale i připraveno. Součástí písemné žádosti starostovi byl též plán lavičky vypracovaný architektem Kathreinem i s rozpisem materiálu, kde kamenné prvky byly navrženy z mramoru,[pozn. 1] který pocházel z lomu v Untersbergu na bavorsko-rakouském pomezí. Pro sedadlo a opěradlo bylo navrženo dřevo. Starostova odpověď přišla nejen s ujištěním, že dílo bude vždy připomínat pobyty vzácného hosta, ale i s příslibem města na zajištění následné pečlivé údržby.[1]
Wilhelm Exner nechal podle návrhu lavičku zhotovit u akciové společnosti Marmorindustrie Kiefer v Oberalmu u Salcburku, která ji začátkem dubna 1912[pozn. 3] na určeném místě osadila. Karlovy Vary pak Exner navštívil hned 10. dubna, tedy den po svých 72. narozeninách. Tehdy v bíle natřeném dřevěném opěradle lavičky byly umístěny okrasné vyřezávané prvky a uprostřed, v horní části opěradla byl vyryt nápis, česky v překladu „UNAVENÝM NÁVŠTĚVNÍKŮM ABERGU“:[1]
DEN ERMÜDETEN ABERG BESUCHERN
Lavička pak byla řádně ošetřována, stejně jako ostatní stavby a památky v lázeňských lesích – pomníky, altány, opěrné zídky, cesty, pěšiny aj. Například 27. dubna 1937 je doloženo hlášení lesního dozorce Franze Franka, který byl pověřen kontrolou příslušného úseku: „Na včerejší služební pochůzce v půl deváté ráno jsem si všiml, že na Exnerově lavičce, která se nachází pod Abergem na místě zvaném Hergottl, je sedadlo i opěradlo propadlé a někde už i chybí. Obnova dřevěných částí by byla nanejvýše nutná“. Oprava nakonec stála 480 korun a stavební úřad k 11. červnu hlásil městské radě, že oprava byla realizována. Asi právě tehdy z lavičky zmizely původní ozdobné dřevěné prvky, včetně vyrytého vzkazu unaveným poutníkům, a byly nahrazeny sice novými, ale už jen běžnými lištami.[1]
Wilhelm Exner se v Karlových Varech těšil všeobecnému uznání. Doložena je např. i jeho přednáška o rozvoji drobných živností a řemesel, kterou v Lázních III přednesl již v roce 1893. Kromě jeho pamětní lavičky byla původně nazvána i jedna z cest přicházející na lesní rozcestí, kde nechal lavičku postavit – Wilhelm Exner Weg.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Lavička se nachází na severovýchodním svahu Doubské hory (dříve Aberg) pod někdejší rozhlednou a restaurací Aberg na rozcestí několika lesních cest zvaném U Křížku (původní název Hergottl). Setkávají se zde Evropská dálková trasa E3, lesní asfaltová cesta spojující Aberg s Branaldovou cestou, kratší lesní pěšina – spojnice na Branaldovu cestu a pěšina stoupající z Jungmannovy cesty od altánu Na Výsluní.
Sedadlo a opěradlo jsou dřevěné, natřené zeleným nátěrem. Vše je upevněno na čtyřech původních mramorových[pozn. 1] podstavcích a umístěno na původní dlažbě z téhož materiálu. Exnerova lavička patří k pamětním místům v karlovarských lázeňských lesích.[1] Je i nadále udržovaná (2023), o což pečuje příspěvková organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary, od roku 2023 pod názvem Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Rozcestí U Křížku a lavička Wilhelma Exnera
-
Lavička U Křížku
07/2019 -
Chata U Křížku
07/2019 -
Rozcestí U Křížku
07/2019 -
Vyznačení cesty Wilhelm Exner Weg na mapě vycházek v Karlových Varech a okolí z roku 1911 -
Vyznačení cesty, která kdysi nesla jméno Wilhelma Exnera, na Mapy.cz
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Untersbergský mramor je zpracovaný vápenec. Označení přídavkem „mramor“ odkazuje na jeho použití jako sochařského a dekorativního kamene a je ovlivněno historicky. Je však běžné i v současnosti, zejména mezi kameníky, neboť tento vápenec lze opracovávat a leštit jako mramor. Kámen byl a je těžen na severním svahu Untersbergu v Severních vápencových Alpách poblíž Fürstenbrunnu (Salcburk). Opuštěné lomy se táhnou až po Großgmain. Muzeum Untersberg, které těžbu dokumentuje, se nachází ve Fürstenbrunnu (info z něm. Wikipedie „Untersberger Marmor“).
- ↑ Po příjezdu dne 29. dubna 1930 se bytoval v domě Capri v ulici Pod Jelením skokem 22 (čp. 397).[1]
- ↑ Dle spisu městského úřadu „Lavičky na promenádách“, inv. č. 6832, kar 3030 hlásil Josef Meinl dne 6. dubna 1912, že lavička je postavena na svém místě.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Wilhelma Exnera, s. 255–260.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Wilhelma Exnera, s. 255–260.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lavička Wilhelma Exnera na Wikimedia Commons
