Chodov (okres Sokolov)
| Chodov | |
|---|---|
Kostel sv. Vavřince |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0413 560383 |
| kraj (NUTS 3): | Karlovarský (CZ041) |
| okres (NUTS 4): | Sokolov (CZ0413) |
| obec s rozšířenou působností: | Sokolov |
| pověřená obec: | Chodov |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 14,25 km² |
| počet obyvatel: | 14 244 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 14′ 21″ s. š., 12° 44′ 55″ v. d. |
| nadmořská výška: | 418 m |
| PSČ: | 357 35 |
| zákl. sídelní jednotky: | 11 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Komenského 1077 Chodov 357 35 Chodov u Karlových Varů 1 |
| starosta / starostka: | Ing. Josef Hora |
| Oficiální web: http://www.mestochodov.cz E-mail: podatelna@mestochodov.cz |
|
Chodov (německy Chodau) je druhé největší město v okrese Sokolov, především průmyslového charakteru, se zachovalou tradicí výroby porcelánu. V chodovské manufaktuře Thun (původně H a C) se vyrábí světoznámý růžový porcelán.
Obsah |
Dějiny[editovat]
První zmínka o Chodovu je z roku 1195 (Zedliz Codou). Původně šlo o slovanské sídliště, jehož jméno bylo odvozeno od obchodní stezky (chody), procházející tímto územím. Během středověku bylo slovanské obyvatelstvo postupně nahrazeno Němci. Ve 12. - 13. století byl Chodov v držení kláštera ve Waldsassenu a od 14. do 17. století patřil k panství loketskému. Roku 1894 se Chodov stal městem a císař František Josef I. mu udělil městský znak a právo užívat jej. Až do konce 2. světové války bylo město osídleno z drtivé většiny Němci, kteří byli v letech 1945-1946 z valné většiny vysídleni. V 60. letech 20. století byla vystavěna nedaleko od města mohutná plynárna, chemička s teplárnou ve Vřesové (Sokolovská uhelná). a bylo přistoupeno k výstavbě panelových sídlišť v Chodově. Začala také podpora migrace nové pracovní síly. Dalším významným podnikem v těsné blízkosti města je továrna Chodos produkující především lisy na výrobu pneumatik.
Památky[editovat]
Nejvýznamnější památkou je jednoznačně barokní kostel zasvěcený svatému Vavřinci. Ten byl vystavěn v 1. polovině 18. století stavitelem Brauenbockem podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Hlavní oltář je ozdoben obrazem od Petra Brandla. Zvony snesené z věže kostela byly v roce 2003 prohlášeny kulturní památkou. Nedaleko katolického kostela najdeme sochu svatého Sebastiána a boží muka ze 17. století. Na náměstí tzv. Starého města byl znovuvztyčen Mariánský sloup z roku 1675. Krom kostela katolického si můžeme v centru prohlédnout i kostel českobratrský. Roku 1998 byl znovuodhalen pomník obětem válek, který byl vztyčen přesně o 100 let dříve, ale nedochoval se.
Přírodní poměry[editovat]
Město se nachází v mírném údolí pod úpatím Krušných hor. Leží na soutoku Vintířovského a Chodovského potoka
Rekreace[editovat]
K rekreaci je možno využít vodní nádrže Bílou Vodu (kaolinové jezírko dříve zvané Kypy) a Modrou Vodu v blízkosti města nebo severně položenou rekreační oblast s vodní nádrží Tatrovice. Možnost sportovního vyžití je na atletickém stadionu a na multifukční ploše hřišť v prostoru Spartak Chodov.
Doprava[editovat]
Silnice[editovat]
Městem prochází silnice II. třídy
- II/222 (směr Vřesová - Karlovy Vary)
- II/209 (směr Nová Role - Nové Sedlo)
Železnice[editovat]
Chodov leží na významné železniční trati 140 spojující Cheb a Chomutov, dále je zde propojovací trať 143 Chodov - Nová Role
Kulturní instituce[editovat]
- Galerie U sv. Vavřince
- Městská knihovna
- Městská galerie
Partnerská města[editovat]
Části města[editovat]
- Chodov
- Stará Chodovská
Reference[editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat]
| Město Chodov |
|---|
|
Chodov | Stará Chodovská |