Karl Hermann Frank

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karl Hermann Frank
Bundesarchiv Bild 121-1354, Karl Hermann Frank.jpg

Narození: 24. leden 1898
Rakousko-Uhersko Karlovy Vary, Rakousko-Uhersko
Úmrtí: 22. květen 1946 (48 let) Popraven
Československo Praha, Československo
Vojenská kariéra
Hodnost: SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei
Doba služby: 1918 - 1945
Sloužil: Ordnungspolizei flag.svg Ordnungspolizei (do roku 1945)
Flag Schutzstaffel.svg Waffen-SS (do roku 1945)
Velel: Vyšší velitel SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Vyznamenání: Rytířský kříž válečného záslužného kříže bez mečů
Zlatý stranický odznak

Karl Hermann Frank (24. ledna 1898 Karlovy Vary22. května 1946 Praha) byl knihkupec, později prvorepublikový politik, člen SdP (Sudetendeutsche Partei) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera. Po okupaci českých zemí a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava působil jako státní tajemník Úřadu říšského protektora. V srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu. V roce 1946 byl na základě rozsudku českého soudu popraven za válečné zločiny – mj. za vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Od mala byl učen svým otcem, který podporoval politiku Georga von Schönerera, nenávidět Čechy a Židy. V dětství utrpěl vážné zranění oka, které mu podle jeho slov měli údajně způsobit jeho čeští spolužáci. Oko muselo být nahrazeno skleněnou náhražkou. Po neúspěšném roce stráveném na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze se na konci první světové války rozhodl vstoupit do Rakousko-uherské armády.

Byl horlivým zastáncem Sudet a byl toho názoru, že by měly být začleněny do Německé říše. Proto vstoupil roku 1919 do Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (Německá národně-socialistická dělnická strana). Vzhledem k jeho profesi knihkupce dodával nacistickou propagandu i do některých obchodů s knihami. V roce 1935 se stal zástupcem Sudetoněmecké strany (SdP) a byl zvolen do Československého parlamentu.

Přicházeje reprezentovat nejradikálnější národní socialisty v SdP se stal gauleiterem (vedoucím regionální pobočky NSDAP) v Sudetech, které byly v říjnu roku 1938 připojeny k Německu. Svým radikalismem si získal přízeň zejména Heinricha Himmlera, který ho v ještě listopadu téhož roku povýšil na SS-Brigadeführera.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Karl Hermann Frank (vpravo) s Kurtem Daluegem a Emilem Háchou (sedící v pozadí).

Roku 1939 byl povýšen na SS-Gruppenführera a zároveň byl jmenován velitelem policie a říšským sekretářem Protektorátu Čechy a Morava pod vedením říšského protektora Konstantina von Neuratha (v této funkci byl nazýván jako "Krvavý pes Frank"). Jako státní sekretář a šéf policie rychle pochopil politiku krutosti, začal tlačit na zadržení ministerského předsedy Aloise Eliáše a tajně pracoval na zdiskreditování von Neuratha ve snaze získat funkci říšského protektora. Doufal v podporu Heinricha Himmlera, ale když byl Konstantin von Neurath v září roku 1941 de facto odvolán z funkce říšského protektora, on sám jmenován nebyl. Místo něho byl zastupujícím říšským protektorem jmenován SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Ačkoliv vztahy mezi ním a Heydrichem byly zpočátku napjaté, postupem času odložili vzájemné neshody stranou a navázali spolupráci.

Když byl na Reinharda Heydricha v květnu roku 1942 proveden atentát, byl při povyšování opět přeskočen. Novým zastupujícím říšským protektorem se stal Kurt Daluege. Daluege s Frankem jako odplatu za Heydrichovu smrt vypálili dvě české vesnice, Lidice a Ležáky. Během Daluegeho vlády si upevňoval svoje postavení tak, že když byl Wilhelm Frick jmenován regulérním říšským protektorem, byl nejmocnějším úředníkem v Protektorátu.

V srpnu roku 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu a byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Polizei v Praze, byl také jmenován generálem Waffen-SS.

Od 30. dubna do 5. května 1945, před Pražským povstáním, varoval v rozhlasovém proslovu, že jakékoli protiněmecké povstání utone v krvi.[1] Později šířící se zprávy o spojeneckých jednotkách blížících se ku Praze táhly obyvatelstvo do ulic přivítat vítěze, a tak vydal rozkaz zákazu vycházení a zároveň nařídil vojenským a policejním složkám, aby ten, kdo jej neuposlechne, byl zastřelen.

Útěk na Západ a odsouzení[editovat | editovat zdroj]

Časně ráno 9. května 1945 společně se svou rodinou uprchl z Prahy a vydal se směrem ke spojeneckým liniím. V Rokycanech však byl zatčen americkými vojsky a dopraven do německého Wiesbadenu, kde se podrobil výslechu. Poté byl předán československé justici, konkrétně Mimořádnému lidovému soudu v Praze, která ho soudila od března do května roku 1946 a shledala vinným z válečných zločinů a z vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. Jeho obhájcem byl JUDr. Kamill Resler. Když Frank osobně apeloval na ministra spravedlnosti Jaroslava Stránského a žádal o milost, byla mu odmítnuta a to tak, že mu pan ministr poslal do cely Bibli. Byl odsouzen k trestu smrti oběšením a 22. května 1946 na dvoře Pankrácké věznice před zraky 5000 diváků oběšen.

Jeho tělo bylo anonymně pohřbeno na Ďáblickém hřbitově v Praze.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Během svého života byl dvakrát ženat. Dne 21. ledna roku 1921 si vzal Annu Müllerovou (narozenou 5. ledna 1899 v Karlových Varech) a rozvedl se s ní 17. února roku 1940. Později téhož roku se Anna Müllerová opět provdala a to za nástupce K. H. Franka ve funkci Gauleitera Sudet SA-Brigadeführera Dr. Fritze Köllnera. Za dobu manželství s Annou Müllerovou s ní měl dva syny. Frank se také znovu oženil a to 14. dubna 1940 si vzal Dr. Karolu Blaschekovou (narozenou 13. srpna 1913 v Mostě). Spolu měli syna Wolfa-Dietricha (narozen 20. srpna 1942) a dvě dcery, Eddu (narozena 16. srpna 1941) a Hollu (narozena 8. března 1944). Po válce byla Karola Blascheková vězněna v Sovětském svazu a její děti vyrostly v dětských domovech.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.fronta.cz/dokument/projev-k-h-franka-k-ceskemu-narodu-30-4-1945
  2. http://www.csfd.cz/film/269849-semena-nenavisti/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu