Carl von Pückler-Burghauss

Carl von Pückler-Burghauss
Narození:	7. říjen 1886 Vratislav, Horní Slezsko, Německé císařství
Úmrtí:	12. květen 1945 (58 let) Čimelice, Československo
Vojenská kariéra
Hodnost:	SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Doba služby:	1914–1945
Sloužil:	Německé císařství (do roku 1918) Třetí říše
Složka:	Reichsheer (do roku 1919) SA (do roku 1937) Wehrmacht (do roku 1942) Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka:	Leib-Kürassier-Regiment „Großer Kurfürst“ (Schlesisches) Nr. 1 4. lehká divize
Velel:	15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1) Vrchní velitel Waffen-SS v Protektorátu Böhmen und Mahren
Války:	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy:	Invaze do Polska Bitva u Slivice
Vyznamenání:	Železný kříž I. třídy se sponou Železný kříž II. třídy se sponou

Carl Friedrich Wilhelm Lothar Erdmann hrabě von Pückler-Burghauss svobodný pán von Groditz (7. října 1886 - 12. května 1945) byl německý šlechtic, veterán první světové války a důstojník Waffen-SS během druhé světové války v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS velitel posledních bojujících německých jednotek na území Československa.

Mládí a první světová válka

Narodil se do šlechtické rodiny 7. října roku 1886 v dolnoslezském městě Vratislavi jako syn majora pruské armády ve výslužbě a hejtmana Friedricha hraběte von Pückler-Burghauss (3. února 1849 - 10. července 1920) a hraběnky Elly von Köppen (8. května, 1862 ve Wiesbadenu) a měl jednoho bratra Sylviuse, který za druhé světové války působil jako plukovník u Wehrmachtu.

Po vystudování univerzity v Bonnu vstoupil do armády 1. dubna 1907 a 17. října téhož roku mu byl udělena hodnost Leutnant (poručík). Během první světové války se zúčastnil bitev ve Francii a v Polsku a sloužil jako divizní zbraňový důstojník u pěchotních a později i u jezdeckých jednotek. V květnu roku 1917 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant (nadporučík) a zbytek války strávil jako důstojník generálního štábu u Armee Korps Nr. 6 (6. armádní sbor).

Armádu opustil v hodnosti Hauptmann (kapitán) v roce 1919 a během služby v první světové válce si vysloužil obě třídy železného kříže. V květnu roku 1913 se oženil a později se mu narodily dvě dcery (1914 a 1919) a dva synové (zemřeli krátce po narození). Po službě u jednotek Freikorps ve Slezsku se v roce 1920 vrátil na rodinné sídlo v Nützdorfu poté, co jeho otec zemřel. Zároveň si ke jménu přidal Burghauss.

Život před druhou světovou válkou

Od roku 1924 až do listopadu roku 1931 sloužil u organizace pro veterány první světové války, Stahlhelm. Dne 1. prosince roku 1931 vstoupil do NSDAP a zároveň i do řad jednotek SA (Sturmabteilung), kde mu mu byla udělena hodnost SA-Sturmbannführer a byl dosazen do funkce důstojníka se zvláštními povinnostmi. Dne 1. července roku 1932 byl povýšen na SA-Standartenführera a byl převelen ke SA Gruppe Silesia. Dne 15. prosince téhož roku byl jmenován velitelem štábu SA Gruppe Silesia. V této funkci setrval až do 30. června roku 1934 a během září téhož roku se stal náčelníkem štábu u SA-Obergruppe III (Vratislav). Během roku 1933 se stal také členem Reichstagu, když reprezentoval město Opole. V dubnu roku 1933 je povýšen na SA-Oberführera a 1. května roku 1937 byl povýšen na SA-Brigadeführera a v červenci téhož roku byl převelen k vrchnímu velení SA (Oberste SA-Führung) v Berlíně, kde sloužil jako šéf úřadu (Amtschef). Svoji kariéru ukončil jako důstojník se zvláštním pověřením u SA Gruppe Silesia.

Druhá světová válka

V dubnu roku 1938 vstoupil znovu do armády jako Hauptmann (kapitán) prvně jako pobočník velitele generála Alfreda Hubickiho u 4. Leichte Division (4. lehká divize), se kterou se zúčastnil invaze do Polska. Později působil jako zpravodajský důstojník u XXXIII. armádního sboru. Počátkem roku 1942 působil jako zástupce policejního šéfa pro střední Rusko SS-Obergruppenführera Ericha von dem Bach-Zelewski, ale dne 12. září 1942 byl povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS a zároveň byl jmenován velitelem jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava.

V květnu 1943 byl povýšen do hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS a byl rovněž jmenován velitelem 15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1), která působí v Lotyšsku. Tuto funkci zastával do 17. února roku 1944, než se opět stal velitelem jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava. V této funkci setrval až do konce druhé světové války.

Poslední boje

Poté, co dne 7. května 1945 byla německým vrchním velením v Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace německých vojsk, se rozhodl neuposlechnout rozkazu, resp. uposlechl raději příkazu velitele skupiny armád Střed, polního maršála Schörnera, pokračovat v boji proti Rudé armádě a českým povstalcům. Společně s asi šesti tisíci muži (zbytky jednotek Kampfgruppe Wallenstein a pluku Der Führer ze SS Divize Das Reich) se stáhl do prostoru mezi Slivicí u Milína a Čimelicemi, poté, co americká armáda uzavřela 9. května demarkační linii.

Tři dny střídavě odolával náporu sovětských vojsk a pokoušel se vyjednat odchod svých vojáků do amerického zajetí, ale v noci z 11. na 12. května 1945 podepsal kapitulaci do rukou sovětského generála Sergeje Serjogina, velitele 104. gardové střelecké divize a amerického plukovníka Allisona, náčelníka štábu 4. tankové divize XII. Sboru.

Poté odešel do domu č. p. 99 na kraji Čimelic, kde se 12. května 1945 nad ránem zastřelil. Spolu s ním se zastřelil i jeho pobočník, tlumočnice a její příbuzní.^[zdroj?]

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Fähnrich - 1. duben, 1907
• Leutnant - 17. říjen,1907
• Oberleutnant - květen, 1917
• Hauptmann - 18. květen, 1918
• SA-Sturmbannführer - 1. prosinec, 1931
• SA-Standartenführer - 1. červenec, 1932
• SA-Oberführer - 10. duben, 1933
• SA-Brigadeführer - 1. květen, 1937
• Hauptmann - 1. duben, 1938 (znovu vstoupil do armády)
• Major - 1940
• SS-Mann - 1. červenec, 1940
• SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS - 12. září, 1942
• SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS - květen, 1943

Významná vyznamenání

• Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
• Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy
• Válečný záslužný kříž I. třídy s meči
• Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za východní frontu
• Slezská orlice I. třídy
• Slezská orlice II. třídy
• Kříž cti
• Sportovní odznak SA v bronzu

Literatura

• Tady skončila válka..., Jindřich Pecka, České Budějovice, 2005
• Smrt hraběte Pücklera, Ivan Brož, Praha, 1985
• Praha v květnu 1945, Stanislav Kokoška, Praha, 2005
• Skončeno a podepsáno, Zdeněk Roučka, Plzeň, 2003
• Ve znamení smrtihlava, Oldřich Sládek, Praha, 1991
• Konec pražského gestapa, Karel Fremund, Praha, 1972

Externí odkazy

• Poslední boje Waffen-SS v Protektorátu
• von Pückler velí divizím