Západní Čechy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Západní Čechy
Plzeň, největší město v západních Čechách
Plzeň, největší město v západních Čechách
StátČeskoČesko Česko
někdejší Západočeský kraj - přibližný rozsah geografického pojmu západní Čechy
někdejší Západočeský kraj - přibližný rozsah geografického pojmu západní Čechy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní Čechy (německy Westböhmen) je nepřesné neoficiální geografické označení oblasti v západní části Česka, respektive historicko-geografického regionu Čech, sousedící s německými zeměmi Bavorsko a Sasko.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pojem se územně přibližně shoduje se Západočeským krajem, někdejším správním celkem existujícím v letech 1960–1990, respektive do 31. 12. 2020.

Severní část oblasti západních Čech (okresy Cheb, Karlovy Vary a Sokolov) spadají do západní části regionu soudržnosti Severozápad a jižní část oblasti (okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) do západní části regionu soudržnosti Jihozápad

Popis[editovat | editovat zdroj]

Správa[editovat | editovat zdroj]

V letech 1960–1990, resp. 2020 existovala správní jednotka Západočeský kraj, jež tvořila politicko-správní strukturu oblasti. Po jeho zrušení byl v roce 2000 nahrazen kraji Plzeňským a Karlovarským, jejichž vnější hranice se částečně překrývají.

Pojem západní Čechy se používal zejména v poválečném období. Od roku 1948 nese např. muzeum v Plzni název Západočeské muzeum a také tamní Západočeská univerzita, založená v roce 1991.

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Františkovy Lázně

Zažitým pojmem je rovněž Západočeský lázeňský trojúhelník pro tři česká lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, která jsou od roku 2021 také společně zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO v oboru lázeňství jako Slavná lázeňská města Evropy.

Vulkanismus[editovat | editovat zdroj]

V západních Čechách se nacházejí vulkanická pole s pleistocénní sopečnou činností. Aktivní oblasti jsou na Železné hůrce a Komorní hůrce.[1] [2] Výzkmu těchto míst se věnoval např. slavný německý spisovatel a vědec Johann Wolfgang von Goethe.

Do této oblasti u Františkových Lázní spadá také přírodní rezervace Soos, součást přírodní rezervace Děvín.

V západních Čechách na Chebsku a sousedním Fojtsku (Vogtland) se vyskytují rojová zemětřesení. Znatelné otřesy v této oblasti byly pozorovány v letech 1897, 1903, 1908, 1936 a 1962, 1985 a 2000. V zimě 1985/1986 bylo naměřeno dosud nejsilnější zemětřesení v této oblasti o síle 4,6 stupně Richterovy stupnice.[3] Podobné síly dosáhla série otřesů v roce 2014 (4,2–4,6 st.) s epicentrem poblíž obce Nový Kostel v hloubce 8,5 km pod zemí.[4] K dosud naposledy zaznamenaným otřesům zde došlo v červenci/srpnu 2018[5] a lednu 2019. Seismická aktivita byla také v dubnu 2020 a srpnu 2021 v oblasti obcí Luby a Milhostov.[6]

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Historické město Cheb, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Das Oberpfälzer Vulkangebiet [online]. 2017-09-29 [cit. 2018-08-31]. Dostupné online. 
  2. Geo-Newsletter Bayern Nr 28 / LfU-Bohrung bestätigt jüngsten Vulkanismus in Nordostbayern [PDF]. Bayerisches Landesamt für Umwelt, 2015-08-29 [cit. 2018-08-31]. Dostupné online. 
  3. Bebenschwärme im Gebiet von Novy Kostel (Tschechische Republik), umwelt.sachsen.de, abgerufen am 3. Juni 2014
  4. Stärkstes Erdbeben seit 1985, Mitteldeutsche Zeitung, 1. Juni 2014, abgerufen am 30. Juni 2021.
  5. Jens Skapski. Juskis Erdbebennews [online]. 2018-08-24 [cit. 2018-09-23]. Dostupné online. 
  6. MACHÁČKOVÁ, Miroslava. Další zemětřesení v západních Čechách - Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. [online]. 2021-08-05 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]