Walter Serner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Walter Serner (15. ledna 1889, Karlovy Vary – srpen 1942) český, německy píšící, spisovatel, kritik, organizátor, dobrodruh, spoluzakladatel hnutí Dada.

Narodil se roku 1889 v Karlových Varech jako Walter Eduard Seligmann v zámožné židovské rodině. Otec spolu se svým bratrem vlastnili místní německé noviny Karlsbader Zeitung. Klopotná středoškolská studia prožíval v Karlových Varech, maturoval na Gymnáziu v Kadani. Poté pilně střídal vysoké školy, od roku 1913 je doktorem práv. Roku 1915 se mu daří odsun do mírového Curychu, vydává tam jaksi úvodem časopis Sirius (celkem 8 čísel, 1915-1916) Pobývá často v Ženevě u malíře Christiana Schada, celoživotního přítele a po letech Sernerova „objevitele“, stává se členem curyšské dadabuňky, píše (1918) manifest Letzte Lockerung (Nejzazší uvolnění), připravuje jediné číslo časopisu Das Hirngeschwür (Mozkový nádor) a podílí se s Tristanem Tzarou a Ottou Flakem na vydání jiného časopisu o jediném čísle, jímž curyšské dada vlastně končí: Der Zeltweg. Je uváděn jako režisér pozdního curyšského dadavečeru. V prosinci 1919 pořádá v Ženevě „první světový kongres dadaistů“, záležitost silně fantaskní.

V říjnu 1920 přijíždí do Paříže, seznamuje se s tamějšími dadaisty a je záhy vpleten (anebo: sám se vplete) do všemožných nedorozumění, afér a skandálů, které mu vynesou cejch „velikášského výtržníka“. Píše s Arpem společné básně, předzvěst surrealistických pokusů. Hans Arp ho později charakterizuje jako „dobrodružnou postavu, autora detektivek, mondénního tanečníka, kožního specialistu a lupiče-džentlmena“. Po pařížské éře, rozkmotřen s Tzarou a jinými, je trvale na nepřehledných cestách Evropou: má československý pas. Pokouší se o drama, hlavně však píše a vydává kriminální povídky, které jsou pozoruhodné zvláště jazykově. Serner dokonale zvládá jazyk podsvětí, zná nářečí a podřečí. Od roku 1929 se častěji objevuje v Praze a v Karlových Varech. Německu se s nástupem nacismu vyhýbá. V roce 1933 jsou tam úředně zabaveny čtyři jeho knihy jako „braková literatura ohrožující veřejnou mravnost“. V roce 1935 už veškeré jeho knihy figurují na pověstném seznamu „zvrhlé literatury“. Roku 1938 se žení, manželé bydlí v Praze a shánějí papíry pro „vystěhování do Šanghaje“. K tomu však nedochází, je to jen nacistický trik. 10. srpna 1942 následuje deportace manželů s židovským transportem do Terezína, dne 20. srpna 1942 je dále deportován neznámo kam (snad do běloruského Minsku) a jeho stopa mizí.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Cena Waltera Sernera - soutěž o nejlepší povídku roku, kterou pro studenty středních škol mladších jedenadvaceti let pořádá Nadační fond Festival spisovatelů Praha od roku 2004.
  • [1]
  • [2]
  • [3]