Sojka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sojka obecná

Sojka obecná
Sojka obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: krkavcovití (Corvidae)
Rod: sojka (Garrulus)
Binomické jméno
Garrulus glandarius
Linné, 1758

Sojka obecná (Garrulus glandarius) je pták velikosti holuba z čeledi krkavcovití, rozšířený v celé Evropě, Asii a v severozápadní Africe.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 32–35 cm
  • Rozpětí křídel: 52–58 cm
  • Hmotnost: 150–180 g

Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Sojka obecná se celoročně vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Ztrácí svou přirozenou plachost a navštěvuje městské parky a zahrady.[1]

Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“, které je pro laika k nerozeznání od volání káněte lesního nebo svižným „kuit“, podobným hlasu puštíka obecného.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravu si vyhledává jak na stromech, tak na zemi. Živí se především rostlinnou stravou, zvláště pak žaludy a bukvicemi, které si uschovává do svých skrýší na zimní období, ale též lískovými ořechy, obilím, různými bobulemi a semeny, ostružinami, jeřabinami aj. Živočišnou stravu tvoří především větší bezobratlí (hmyz, larvy, housenky, červi, plži, slimáci), částečně i malí obratlovci jako mladí ptáci (a vejce), myši, různí plazi, např. ještěrky nebo malí nejedovatí hadi, z větších obratlovců mršiny. Role sojky při plenění hnízd jiných ptáků bývá většinou zveličována.[2] Nevyhledává je instinktivně.[3]

Sama se stává častou kořistí větších dravců, např. jestřábů lesních, puštíků obecných nebo sokolů stěhovavých. Její hnízdo mohou vyloupit například kuny a kočky.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Vejce sojky obecné

Hnízdí od konce května do počátku června. V případě ztráty první snůšky hnízdí obvykle během června ještě jednou. Hnízdo z větviček a vystlané mechem nebo trávou si staví na větvích stromů nebo vysokých keřích obvykle zhruba 5 m nad zemí. V jednotlivých intervalech klade samice 5–7 žlutošedých 40×33 mm velkých vajec; druhá snůška párů, které přišly o první, čítá obvykle 3–4 vejce. Inkubační doba trvá zhruba 16–17 dní.

Krmení mláďat se zúčastňují oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba ve 21–22 dnech života, ale ještě po dobu 3 týdnů jsou svými rodiči přikrmována. V přírodě se může sojka obecná dožít i více než 15 let.

Výskyt a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice se sojka obecná vyskytuje v poměrně hojném počtu. V posledních desetiletích se počet volně žijících jedinců mírně zvýšil. V letech 20012003 v Česku hnízdilo 170–340 000 párů.[4] V minulosti byla na českém území běžně lovena a pojídána.[5] Nyní je celoročně hájená.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Rozeznáváme přibližně 42 poddruhů sojky obecné (kompletní přehled na Biolibu), ve střední Evropě žije poddruh sojka obecná středoevropská (G. g. glandarius).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mladá fronta Dnes, 24. července 2008.
  2. Bezzel
  3. a b http://animaldiversity.ummz.umich.edu/accounts/Garrulus_glandarius/
  4. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.
  5. Komárek, S., 2007: Ptáci v Čechách v letech 1360–1890 aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha. Praha, Academia; s. 136.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eurasian Jay na anglické Wikipedii a Sójka na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]