Edward Snowden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edward Snowden
Edward Snowden v roce 2013
Edward Snowden v roce 2013
Rodné jméno Edward Joseph Snowden
Narození 21. června 1983 (30 let)
Elizabeth City, Severní Karolína
USAUSA USA
Povolání systémový administrátor
Zaměstnavatel Booz Allen Hamilton (do 10. června 2013)
Znám(á) jako člověk, který do tisku vynesl informace o masivním sledování

Edward Joseph Snowden (* 21. června 1983) je bývalý systémový administrátor pracující pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA) a zaměstnanec CIA, který do tisku vynesl informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA. Za tento čin mu v USA hrozí pronásledování a exemplární tresty; v srpnu 2013 obdržel v Rusku statut uprchlíka a čerpá dočasný roční azyl.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 vstoupil do americké armády, kde trénoval se speciálními jednotkami.[1] Byl propuštěn po zlomení si obou nohou. Jeho prvním úkolem v práci pro NSA bylo zajištění ochrany tajných zařízení agentury v Marylandu, kam se přestěhoval. Poté pracoval v CIA jako IT specialista a přes nedostatek formálních kvalifikaci se díky svým schopnostem šplhal po žebříčku organizace. Do roku 2007 získal post s diplomatickou ochranou v Ženevě. Zde podle svých slov pro Guardian viděl jak funguje americká vláda a jaký má dopad na svět. Rovněž si zde podle svých slov uvědomil, že je součástí mašinérie, která způsobuje více zlého než dobrého.[1] Uvažoval vyjít na veřejnost se svým odhalením dříve, ale počkal, aby se přesvědčil, zda se politika USA změní po zvolení Baracka Obamy.

Incident[editovat | editovat zdroj]

Snowden se v červnu 2013 v Hongkongu sešel s novinářem Glennem Greenwaldem píšícím pro americké vydání The Guardian a předal mu informace o různých tajných programech včetně programů PRISM a Tempora. Následně byl Snowden obviněn americkými úřady z krádeže vládního majetku, neoprávněného předávání informací o národní bezpečnosti a vědomého vyzrazení tajných informací neoprávněné osobě.[2] Vláda Spojených států tak především systematicky zaměňuje samotnou podstatu problému, kterým je odhalené masivní narušování soukromí, za formálně vykonstruované zločiny člověka, který o existenci těchto praktik svět informoval.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Při cestě z Hongkongu do Ekvádoru Snowden v závěru června uvázl v tranzitu moskevského mezinárodního letiště poté, co USA zrušily platnost jeho pasu. Počátkem července 2013 mu nabídly azyl Venezuela, Nikaragua a Bolívie. Není ovšem jasné, jestli bude moct bez pasu do některé z nich odletět.[3]

Kvůli podezření z toho, že přepravuje Snowdena, byl 2. července 2013 letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese donucen neplánovaně přistát ve Vídni, neboť mu Francie, Španělsko, Portugalsko a Itálie zrušily povolení k přeletu svého území.[4] Událost vyvolala pobouření v řadě jihoamerických států, v reakci na ni se sešla i Unie jihoamerických národů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Profile: Edward Snowden
  2. USA: Snowden byl obviněn ze špionáže a krádeže vládního majetku. AC24.cz [online]. 2013-06-22 [cit. 2013-07-03]. Dostupné online.  
  3. Snowden? Typický špion 21. století, shodují se odborníci. iDNES.cz [online]. 2013-07-08. Dostupné online.  
  4. ČTK. Letadlo bolivijského prezidenta nečekaně přistálo ve Vídni. Byly obavy, že je na palubě Snowden. iHNED.cz [online]. 2013-07-03, rev. 2013-07-03 11:59 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  5. iDNES.cz; ČTK. Bolivijského prezidenta donutili kvůli Snowdenovi přistát ve Vídni. iDNES.cz [online]. 2013-07-03 6:49, rev. 2013-07-03 11:50 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. ISSN 1210-1168.