Národní bezpečnostní agentura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak NSA

The National Security Agency/Central Security Service (Národní bezpečnostní agentura/Centrální bezpečnostní služba, NSA/CSS) je vládní kryptologická organizace Spojených států amerických, spadající pod ministerstvo obrany, která oficiálně vznikla 4. listopadu 1952. Je odpovědná za sběr a analýzu zahraniční komunikace, koordinuje, řídí a provádí vysoce specializované činnosti, jejichž účelem je získávání zpráv zahraničních rozvědek. Je taktéž odpovědná za ochranu informačních systémů uvnitř vlády Spojených států a její komunikace s jinými agenturami. Výše zmíněné činnosti vyžadují značné prostředky pro kryptoanalýzu a kryptografii.

Speciální částí NSA je tzv. U.S. Intelligence Community vedená ředitelem národní rozvědky. Současným ředitelem NSA je generál-poručík Keith B. Alexander, který ji vede od roku 2005.

NSA má sídlo ve Fort Meade ve státu Maryland.

Historie[editovat | editovat zdroj]

sídlo NSA ve Fort Meade v Marylandu

20. května 1949 byla založena Armed Forces Security Agency (AFSA) čili předchůdkyně dnešní NSA. Tato organizace byla původně zavedena v rámci Ministerstva obrany Spojených států amerických pod vedením Sboru náčelníků štábů (Joint Chiefs of Staff). Úkolem AFSA bylo řízení komunikace a výzvědných elektronických aktivit Vojenské zpravodajské služby. Tato agentura ovšem měla malou moc a nedostatek centralizované koordinace. Vytvoření NSA pramenilo ze zprávy CIA dne 10. prosince 1951 odeslané ředitelem Walterem Bedellem Smithem vedoucímu tajemníkovi Jamesi S. Layovi na National Security Council (NSC). Zpráva říkala, že kontrola a koordinace souboru a zpracovávání informací komunikačními výzvědnými službami se ukázala neúčinnou, a doporučila průzkum komunikačních výzvědných aktivit. Návrh byl přijat dne 13. prosince 1951 a studie byla povolena 28. prosince 1951. Zpráva (pojmenovaná po předsedovi výboru Herbertu Brownellovi a obecně známá jako "Brownell Committee Report") byla dokončena 13. června 1952. Zmapovala historii komunikace (hlášení) tajných služeb v USA.

Pravomoc[editovat | editovat zdroj]

NSA má některé speciální pravomoci, které nemá žádná z bezpečnostních složek USA. Zejména pak odposlouchávat telefonní hovory, číst e-maily a další bez povolení soudu.[zdroj?] Dále má NSA speciální systémy jako "Velké ucho", které poslouchá na dnech oceánu a informuje tak USA o pohybu lodí a ponorek, a další systémy, které jsou přísně utajeny.[zdroj?] NSA má svoji databanku, kde jsou uchovány všechny důležité a tajné informace (deklarace, smlouvy, odpalovací kódy, plány ponorek a zbraní, informace o misích USA...).[zdroj?] NSA hraje významnou roli při potírání terorismu v USA. Spekuluje se, že zabránila již 12 teroristickým útokům, ale tahle čísla nejsou ověřena[zdroj?] (NSA je utajovaná organizace, takže o svých aktivitách mlčí).

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

NSA je nechvalně proslulá různými skandály ohledně mimosoudního odposlouchávání a shromažďování dat o občanech USA, jakož i cizích státních příslušnících.

ECHELON[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Echelon.

NSA provozuje tento projekt společně s tajnými službami dalších čtyř anglofonních států. Jedná se o systém prostředků určených k zachycování a zpracování komunikace vedené přes komunikační satelity.

Databáze telefonních hovorů[editovat | editovat zdroj]

Britský deník Guardian v roce 2013 zveřejnil tajný soudní příkaz, kterým Národní bezpečnostní agentura (NSA) získala povolení k přístupu k datům telekomunikační společnosti Verizon, jejíž služby využívá kolem 100 milionů klientů. Databáze zahrnovala vnitrostátní i zahraniční hovory.

NSA sice od Verizonu nezískala ani obsah hovorů, ani jména volajících. Denně však shromažďovala informace o kontaktech, místech, odkud oba účastníci hovoru telefonovali, délce jejich konverzace a celkovém času hovorů za poslední tři měsíce.[1]

Tyto snahy jsou samozřejmě dlouhodobého charakteru, s odposloucháváním začala už vláda prezidenta Bushe po 11. září. Úniky proběhly už v roce 2006.

PRISM[editovat | editovat zdroj]

Projekt PRISM zahrnuje analýzu dat poskytnutých firmami Facebook, Google, Microsoft, Yahoo a pěti dalšími americkými internetovými firmami. Informaci přinesly v červnu 2013 The Washington Post a The Guardian na základě tipu od Edwarda Snowdena, zaměstnance bezpečnostní agentury spolupracující s NSA. To způsobilo menší skandál, americká vláda sledování přiznala, všechny dotčené společnosti ho naopak popřely.[1]

Datové centrum v Utahu[editovat | editovat zdroj]

V Camp Williams nedaleko Salt Lake City se pro NSA staví obří datové centrum, které má být dokončeno v září 2013. Toto datacentrum má disponovat kapacitou až 1 jottabajt (kvadrilion bajtů). Další parametry zahrnují rozlohu 1-1,5 milionu čtverečních stop, cenu 1,5-2 miliardy USD (podle odhadů další dvě miliardy dolarů padnou na údržbu, hardware a software), spotřeba energie má být 65 megawattů. Účel je tajný.

Nejkontroverznější aktivity NSA[editovat | editovat zdroj]

Aféry sledovacích aktivit tajné služby NSA:[2]

  • denně sbírá po celém světě a uchovává okolo 200 milionů SMS zpráv
  • sledovala téměř 100 000 počítačů v cizích zemích
  • každý den zachytí a uloží 1,7 miliardy e-mailů
  • za jeden měsíc zpracová asi 181 milionů nových záznamů (např. e-maily, audio, foto a video)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b USA přiznaly šmírování. Tajná NSA sbírá soukromá data z celého světa
  2. Přehledně: Aféra sledovacích aktivit tajné služby NSA

Související články[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Security Agency na anglické Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu National Security Agency, United States ve Wikimedia Commons