Seznam ras a skupin ve Warcraftu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Toto je seznam ras a skupin vyskytujících se ve Warcraftu.

Alliance[editovat | editovat zdroj]

Alliance je frakce sídlící převážně na kontinentu Východních Království. Její historie sahá až do počátků Azerothu. Skládá se z různých království a ras, jejich složení se postupem doby měnilo. Hlavními rasami jsou lidé, trpaslíci, gnómové, temní elfové, draeneiové a vlkodlačími bytostmi zvané worgeni, částečně též vysocí elfové, ledoví trpaslíci, půlelfové, půlorkové, furbolgové, pandareni a bytosti, které jsou nazýváni dětmi poloboha Cenaria. Před třetí válkou Alianci varoval prorok Medivh, strážce Tirisfalu, před přicházející zkázou, avšak racionálně-skepticky smýšlející lidé odmítli jeho návrh odplout do země Kalimdor, která se nachází daleko na západě a o níž nikdo netušil, že existuje. Jediný kdo těmto proroctvím věřil, byla Jaina Proudmoore, dcera Daelina Proudmoora, admirála a pána Kul Tirasu, která se učila tou dobou magii v Dalaranu. Vyplula s hrstkou lidí na západ a ve vzdálené zemi Kalimdor tak vznikla první lidská sídla.

Po příjezdu do Kalimdoru začali lidé rozestavovat své tábory a bašty. Za nějaký čas se v Kalimdoru setkali s Thrallovými orky. Tou dobou napadla lidská království mohutná invaze Plamenné legie. Jaina Proudmoore s nedůvěrou uposlechla prosby Medivha a uzavřela spojenectví s Thrallem, společně pak v Kalimdoru uštědřili Plamenné legii citelnou porážku.

Lidé[editovat | editovat zdroj]

Stručná historie lidstva[editovat | editovat zdroj]

Po Válce Prastarých bylo v Azerothu dlouhé období klidu, kdy se zde asi zhruba po třech tisících letech začala pilně rozvíjet nová rasa, která měla v budoucnu významně ovlivnit dějiny Azerothu. Rasa silná, přizpůsobivá a rychle se rozvíjející, avšak smrtelná - lidé. Již šest tisíc let po Válce Prastarých zakládají lidé v zemích Lordearonu v oblasti Arathijské vysočiny prastarou říši Arathor. Již od počátku navazovali styky s Vysokými elfy, původně urozenou kastou nočních elfů, jež se odloučila od ostatních svého druhu a přepluli Velké moře až do země Quel'Thalas, jež je jen nedaleko vzdálena od Lordearonu a která byla původně posvátným místem Zelených trollů z říše Amani. Na ruinách jejich starověké civilizace si zbudovali Vysocí elfové své království, o které museli svádět s trolly tuhé boje, kteří chtěli svou posvátnou půdu získat zpět. Tisíce let Vysocí elfové též pozorovali nově se vyvíjející civilizaci lidí a snad doufali, že až nadejde čas, lidé jim pomohou s jejich úhlavními nepřáteli, trolly, kteří ohrožovali nejen jejich samotnou existenci, ale i všechny obyvatele Lordearonu a Quel'Thalasu. Když bylo lidské království Arathor na vrcholu moci, požádali jej Vysocí Elfové o pomoc proti společnému nepříteli a na oplátku jim slíbili, že lidstvo naučí vše ze svého magického umění. Lidem a Vysokým elfům se podařilo nakonec trolly porazit a vyhnat je z Lordearonu k pobřeží a na jih země, z této porážky se již nikdy nevzpamatovali. Mezi lidmi a Vysokými elfy tak vzniklo silné pouto. Během několika příštích desítek let se o Azeroth začala opět zajímat Plamenná legie, proto hrstka nejmocnějších čarodějů lidstva založila tajný, avšak velemocný, Řád Tirisfal, který měl vést svou tajnou válku proti narušitelům z jiného světa, démonům nebezpečné Plamenné legie. Dlouhá léta plynula a pro Arathor nastalo velké nebezpečí, protože po mnoha dlouhých konfliktech a přích se mocná říše rozpadla na sedm samostatných království: Stromgarde, Lordaeron, Azeroth (později Stormwind), Dalaran, Gilneas, Alterac a Kul'Tiras. Po dlouhých, klidných letech, kdy se království lidí rozprostírala daleko i mimo území Lordeareonu (například mocný Stormwind na jihu Azerothu) se stala přelomová událost, která měla navždy změnit dějiny Azerothu. V rozlehlých bažinách (zvané „Swamp of Sorrow“) se najednou objevili statisícové hordy obrovských zelených tvorů, barbarských bytostí, které neznají slitování - orky, které zotročila Plamenná legie a rozhodla se je využít k invazi do Azerothu. Po mnoha dlouhých rocích zuřivé války dobyli orkové pevnost Stormwind, tím skončila První Válka, která pro lidstvo byla hotovým fiaskem. Orkové neotáleli dlouho a velmi brzy vpadli do Lordearonu, kde se střetli s připravenou a výborně vyzbrojenou armádou Lordaeronské Aliance. Orkové sice měli početní převahu a snad byli i lépe vybaveni, ale pod nadvládou démonů nedokázali přemoci vyspělejšího nepřítele, který je takticky převyšoval. Neschopnost plánovat a koordinovat své útoky se jim nakonec stalo osudným. Po několika letech armády Aliance zcela přešly do protiofenzívy, dobyli zpět pevnost Stormwind a definitivně porazili orky, jejichž zbytky izolovali v internačních táborech. Lid Lordearonu se po několika letech relativního klidu stal svědkem dalšího zla, když se na území začala šířit nákaza Pohromy nemrtvých, jíž původcem byla opět démonická Plamenná Legie, snažící se opět dobýt Azeroth, tentokrát však za pomoci moru a počala rozsévat nákazu, která přetvářela lidi na nemrtvé. Šířila se prostřednictvím nakaženého obilí a království na tuto hrozbu zareagovali pozdě, ani vyhlášením karantény nad zasaženými oblastmi se již nepodařilo zkázu odvrátit, nakonec mor vylidnil celá města. Původně mírumilovné obyvatelstvo se proměnilo ve armádu nemrtvých a čím víc se spojenci snažili proti ní bojovat, tím víc sílila. V té době již malé skupiny orků pod vedením náčelníků Thralla a Groma Hellscreama se podařilo osvobodit z nadvlády lidí a odplout přes moře na vzdálený kontinent Kalimdor. Smrtící nákaza a tisíce nemrtvých se přehnalo přes království Lordearonu, Dalaranu a Alteracu. Když bylo dobyto hlavní město Lordearonu, vlny Nemrtvých se pozastavily a po těchto událostech zahájili invazi do Azerothu vojska Plamenné legie a vpadli do Lordaeronu. Démoni Plamenné legie rozsévali zkázu, mnohdy útočili i na své bývalé sluhy, orky i nemrtvé. Nic je nedokázalo zastavit, lidská království nakonec padla. Když území Lordearonu ovládla legie a nemrtví, kteří se jí podrobili, rozdělila se legie na dvě části, aby vpadla do Kalimdoru a zároveň napadla Stormwind. Druhá část legie byla slabší a Stormwindu se podařilo odolat. V Kalimdoru se Jaině Proudmooreové, která vedla Lidské Expediční sbory, ve spojenectví s Orky a nočními elfy porazit Plamennou Legii pod horou Hyjal, kde se nachází Strom světa Nordrassil a který Plamenná Legie hodlala zničit. Po této porážce se však Legie již nevzpamatovala a démoni byli z Azerothu vyhnáni. Lordearon však zůstal plně pod mocí nemrtvých, jejichž odštěpená frakce Opuštěných vedených Lady Sylvanas proti Pohromě, zbylým stoupencům Krále lichů. Zůstali zde pouze lidé, fanatické armády křižáků (nejvýznamnější je „Scarlet Crusade“), kteří chtějí obnovit Lordaeron a zbavit svět nemrtvých. Ze svého kláštera v Tirisfalských mokřinách (Tirisfal glades) vedou neutuchající permanentní válku proti Pohromě i proti Opuštěním lady Sylvanas, kteří uzavírají spojenectví s orky a společně s Krvavými elfy se stávají součástí Thrallovy Hordy. Král Varian Wrynn, vládce Stormwindu, prosadil nové spojení všech národů do jednoho celku, do tzv. „Velké Aliance“. A tak se lidé, gnomové, trpaslíci a noční elfové sjednotili se zbytky věrných Vysokých elfů, později se k Alianci přidali ještě draeneiové, vlkodlačí worgeni z Gilneasu a někteří pandareni, kteří zůstali po dlouhou dobu izolováni od veškerého dění na jižní polokouli Azerothu. Aliance se snaží udržet s Hordou příměří a dál se zasazuje do největších machinací na světě Azeroth. Poslední lidské království Stormwind se stalo hlavním městem nové Aliance a polovysídlené čtvrti byli znovu osídleny přeživšími lidmi, elfy, trpaslíky a gnómy, čímž vzniklo krásné multietnické-multikulturní soužití, které je možné snad jen pouze v takovém světě, jako je Warcraft.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Lidé zejména vyznávají náboženství světla. Je to víra bez bohů, orientuje se pouze na světlo jako na vrchol všeho dobra. V Azerothu tuto víru prezentuje organizace paladinů a především náboženská instituce zvaná Církev světla, která považuje křižáky z řad „Scarlet Crusade“ a „Argent Crusade“ za opadlíky-kacíře. Církev světla se zřejmě nejblíže podobá středověké křesťanské církvi, v Azerothu je mnoho svatostánků, zejména katedrál a klášterů, které jsou uctívání světla zasvěceny. Mimo to jsou lidé ochotni vyznávat i temné směry, jako je kult stínu a kult démonů. Právě dřívější magické operace s démony přivábili v minulosti Plamennou legii. V posledním rozšíření Cataclysm pro hru World of Warcraft se na scéně v souvislosti s novou hrozbou objevuje nový kult uctívající staré bohy chaosu, zvaný Twilight's Hammer. Některé bytosti Azerothu, včetně lidí, jsou ochotné se zaprodat apokalyptickým vizím tohoto kultu, mezi ně patří i arcibiskup Benedictus, který byl po léta oficiálním představitelem Církve Světla a v přestrojení tajně sloužil bohům chaosu.

Vlastnosti ve World of Warcraft[editovat | editovat zdroj]

Specializace[editovat | editovat zdroj]
  • Perception: Aktivovaná rozšiřuje rádius detekce skrytých (stealth) nepřátel. Trvá 20 sekund. Dobití této specializace trvá 2 minuty.
  • The Human Spirit: Zvyšuje hodnotu Spirit o 5 %.
  • Diplomacy: Dává bonusy na body reputace +10 %.
  • Sword Specialization: Zvyšuje znalost používání mečů o 5.
  • Mace Specialization: Zvyšuje znalost používání palcátů o 5.
  • Every Man for Himself: Ruší všechny debuffy omezující pohyb vaší postavy.
Další informace[editovat | editovat zdroj]
  • Startovní lokace: Údolí Northshire (Northshire Valley), Elwynnský les(Elwynn Forest)
  • Rasové zvíře (mount): Kůň
  • Vládce: Král Varian Wrynn
  • Hlavní město: Stormwind
  • Jazyk(y): Common
  • Začlenění: Aliance
Hratelná Povolání[editovat | editovat zdroj]
  • Mage, Paladin, Priest, Rogue, Warlock, Warrior, Death Knight, (WotLK), Hunter (Cataclysm)

Trpaslíci[editovat | editovat zdroj]

Trpaslíci jsou krátké, silné a odolné bytosti žijící na Azerothu ze všech vyspělých ras nejdéle. Jejich rasa vznikla v Khaz’Modanu. Jsou nižší než Lidé (Humani) ale vyšší než Skřítci (Gnomové). Umí perfektně využívat svého nízkého vzrůstu, ale o to větší robustnosti a svalnatosti. Většina Trpaslíků se již od malička učí jak perfektně ovládat většinu zbraní, bojová umění. Jak ovládat a dobře využívat svůj vztek, ale zároveň schopnost soběstačnosti a umění postarat se o sebe. V dávných dobách Trpaslíci málokdy opustili bezpečí svých hor Khaz’Modanu. Žili v nich po dlouhá staletí, obdělávali půdu, budovali skalní města a hledali drahé kovy. O Trpaslících je již od pradávna známo, že mají velmi rádi vše, co se blyští a má cenu. Z toho se vyvíjí do budoucna množství Trpasličích cechů průzkumníků, objevitelů a hledačů pokladů. Trpasličí Historie je velmi obsáhlá. Jsou nejstarší rasou a byli přímo stvořeni Titány, stvořiteli. Titáni chtěli vytvořit první rasu na Azerothu, ze které se budou vyvíjet ty ostatní. Proto stvořili rasu menších, ale o to silnějších a odolnějších bytostí, z magické hlíny, která se časem proměnila buď na nějaký kov, nebo na kůži a maso, což je jedna důležitá stopa Trpasličí historie. Trpaslíci žili desetiletí v hliněné nebo kovové a časem je začali Titáni převádět také do podoby z masa a kostí avšak dva Staří Bohové, sídlící na Azerothu, velemocné a strašlivé bytosti, opaky Titánů, zakořenili do genetického vývoje Trpalíků magickou formuli, která začala jejich těla z masa přeměňovat v tupé a hrůzostrašné bytosti, Troggy. Ti měli mít v budoucnu za úkol zničit fyzicky každou rasu, která by se Starým Bohům postavila. Titáni však včas zjistili co se děje a uvěznili Troggy hluboko v podzemí v Bael Modanu. Po tomto neúspěchu se Titáni rozhodli začít znovu a vytvořit “druhou sérii“ Trpaslíků z masa. Začali je opět převádět do bytostí, podobným Troggům, avšak s jinými genetickými informacemi. Nechali jim jejich vzhled a vzpomínky, nebo jejich historii. Pouze je přeměnili vzhledově a místo hliněných svalů jim dali svaly z masa. Výsledek byl velmi uspokojivý. Titáni vytvořili novou rasu Trpaslíků, která se měla stát vlivnou a prosperující. Před 10 000 lety od dnešního děje ve WarCraft, při Válce Prastarých, tito Trpaslíci významně pomohli v boji proti Plamenné Legii a zkaženým elfům. Po boku Elfů zachránců, Srstnatců a Taurenů. Po Válce Prastarých se Velký Kontinent roztrhl a země dlouhou dobu extrémně trpěla. Trpaslíci byli spjatí s Titány, tudíž i se zemí a trpěli také. Proto se usídlili na odpočinek do prastarých superměst, stvořenými Titány jako Uldum, Uldaman a Ulduar. Po celých 8 000 let Trpaslíci žili a odpočívali v těchto městech. Revitalizovali tělo a mysl. Za těchto 8 000 let se jejich kůže vyhladila a zdokonalila. Po 8 000 letech zjistili, že jsou plni elánu a síly a znovu se pustili do aktivního života. Začali buduvat své vlastní superměsto Ironforge, napříč horou Dun’Morogh. Za těch 8 000 let dlouhého odpočinku se vytvořilo mnoho odnoží Trpaslíků. Někteří zůstali hlinění, opustili, nebo zůstali v těch městech, ve kterých odpočívali, jiní prošli transformací úplně a pustili se do budování své říše. I když titáni rozmístili jejich životy a budování na celém Azerothu, rozmístili se Trpaslíci převážně v Northrendu a Starém Království V Northrendu zůstali ti „originální“ hlinění a kamenní, nebo také Frostborn (imunní vůči chladu) zatímco v Eastern Kingdoms, se vyvinuli z Uldamanu, Trpaslíci z masa a říká se jim Ironforgerští Trpaslíci. Když ve Starém Království vzniklo společenství Aliance, Trpaslíci se přidali na jeho stranu. Trpaslíci navázali s Lidmi, největší rasou Starého Království, vřelé vztahy. Zatímco Northrendští Trpaslíci neopouštěli příliš Ulduar a už vůbec ne Northrend, ti Ironforgerští se po začlenění do Aliance se začali zajímat o politickou scénu a byli velmi cestovatelští a družní. Podnikali výpravy a honby za poklady. Vybudovali si velmi silné slovo a jméno nejen v Alianci, ale v celém Starém Království. S Aliancí se Trpaslíci setkali asi 1 800 let od nynějšího děje WarCraftu a začlenili se do ní v době, kdy měli Lidé s Vysokými Elfy na severu velmi dobré vztahy a konečně začali navazovat styky. Trpaslíci do Aliance přinesli velmi důležité věci, které jsou dnes pro Alianci ryze charakterní jako Svaté Světlo (druh víry a čiré magie) ba dokonce zavedli v alianci společné písmo, jelikož Trpaslíci jsou excelentní lingvisté. Seznámili lid s Ashbringerem, velemocným mečem proti démonům. Jediný kdo byl proti tomuto spojenectví byl Lord Garithos. Ten nazýval všechny ostatní rasy zrůdami a chtěl všechny až na lidi vyhubit. Jeho slova nikdy nebyla brána doslova a i když byl vysoce postaveným mocnářem a velitelem vojsk, vždy mu byl „utnut tipec“. Před 200 lety se Trpaslíci setkali s Gnomy (Skřítky). Rasou která je jim ze všech nejvíce podobná, ale to co uviděli opravdu nečekali. Gnomové byli naprosto vyspělá ale malinkatá civilizace s revolučními technologiemi. Jak už bylo řečeno, Trpaslíci při objevu teprve začínali poznávat střelný prach, zatímco Skřítci brali za samozřejmost plně robotizovaná děla s přesností na několik kilometrů. Přes zároveň velké, ale i malé rozdíly se tyto národy úzce spojili, přes horu Dun Morogh spojili svoje hlavní města Gnomerang a Ironforge. Stali se natolik blízkými, že je mnoho neodborníků stále považuje za jednu a tutéž rasu, i když jsou natolik odlišní. Gnomové však nepomohli Alianci ve Třetí Válce, protože jejich město bylo obléháno osvobozenými Troggy. Nikdo o tom nevěděl a Gnomové se snažili ubránt sami a ve Třetí Válce poslali jen technickou nikoli vojenskou pomoc. Proto Aliance odmítla pomoci Gnomům v jejich vále proti Troggům. Gnomerang padl a Gnomové se přestěhovali do Ironforge k Trpasličím sousedům. Teď spolu s trpaslíky plánují vojenské akce, jak Gnomerang znovu dobýt.

VÁLKA TŘÍ KLADIV

Trpaslíci z Ironforge byli původně součástí klanu Ironforge. Později byli však rozděleni do tří Frakcí: Klan Brozenbearda, kteří Ironforge řídili, klan Wildhammer, který spravoval úpatí a opevnění hory Dun’Morogh a klan Dark Iron, který spravoval okolí hory a žil v jejím stínu. Když nejvyšší král všech Trpaslíků, Modimus Anvilmar zemřel, vypukla vlna nepokojů, která vyústila k občanské válce. Tuto válku vyhrál klan Brozenbeardů, ti zabrali kompletně celou horu Dun’Morogh, Wildhammerští se usadili v Grim Batolu ve Velkých Mokřadech a Dark Iron se usadil v Redrigerských horách a založil město Tharussian, které bylo pojmenované podle jejich vůdce.

Tharussian nebyl spokojen s výsledkem války. Ml početné vojsko a rozhodl se zaútočit na zbylé dvě Trpasličí království. Napadl je obě zároveň aby si nemohli vzájemně pomáhat. Thaurussian vedl jeho vojsko k Ironforge, tam byl však poražen. Thaurussianova manželka Modgud, čarodějka, napadla Grim Batol a obléhala Wildhammerské obránce. Khardros Wildhammer, velitel ozbrojených sil Grim Batolu zabil královnu a stal se také vítězem. Ironforgská vojenská rada se rozhodla využít situace přejít do protiútoku na Dark Ironské hlavní město. Dark Ironští Trpaslíci, ve snaze se ubránit, probudili omylem ze spánku Ragnarose, nejvyššího a nejmocnějšího Elementa a pána všech ohňů v Azerothu. Ragnaros, vidno rozlícen že jej někdo vyrušil, se rozhodl zničit Redrigerské hory a pustošil všechny osady Dark Ironských Trpaslíků. Modguda svým kouzlem udělala Grim Batol na dlouhý čas neobyvatelný a i když Wildhammerští Trpaslíci dostali nabídku od Ironforge se usídlit u nich, rozhodl se vůdce Wildhammerů, Khardros Wildhammer, vzít svůj lid na sever do Aerijských Hor (Hory orlích hnízd) v Hiterlands. Tam se Wildhammer, stále více spojen s přírodou, naučil jezdit na ušlechtilých gryphonech. Hluboko pod zem se ukryli přeživší Dark Irnští Trpaslíci, které proměnila zvrácená magie Modgudy na Skardyny. Na půl Trpaslíky a na půl zvířata.

Cech Průzkumníků

Cech průzkumníků (Exploer's league) je nezávislá organizace působící po celém Azerothu, která pátrá po historii nejen Trpaslíků ale i celého Azerothu ale i na Outlandu a byla založená krátce po Třetí Válce. Hledá bájné artefakty, prozkoumává neprobádaná místa, pátrá po existenci Titánů. Její hlavní představitel je Brann Brozenbeard (více o cechu průzkumníků nebo o Brannovi naleznete v článku Brann Brozenbeard)

Dnešní doba

V dnešní době jsou Ironforgští a Wildhammerští trpaslíci úzkými spojenci. Trpaslíci jsou vážená a vysoko postavená rasa nejen v Alianci ale i na celém Azerothu. Pro Alianci prozkoumávají místa, zajišťují jí přísun železných a jiných rud, které neustále těží. Tři největší Trpasličí skupiny (Ironforge, Wildhammer a Frostborn) jsou věrné Alianci a bojují po jejím boku. V politické, hospodářské a vojenské sféře se nejvíce pohybují Ironforgerští Trpaslíci, Wildhammerští ostatně také, ale raději zůstávají doma v Hiterlands. Frostborn jsou rádi že jsou rádi a spokojeně vedou své životy v Northrendu a pro Alianci jsou jistota, že na Northrendu má stálou podporu, základnu a potřebné zázemí.

Gnómové[editovat | editovat zdroj]

Gnomové jsou geniální skřítci, mistři technologie, bývalí obyvatelé Gnomerangu a jedna z ras, začleněná do společenství zvaného Aliance. Gnomové jsou malý národ trpaslíků, velmi silní a odolní. Mají nesmírnou zálibu ve vědě a technice. Jejich mechanizace, technika a stroje jsou na vrcholu. Jejich vynalézavost a vynálezy předčili všechny rasy Azerothu. V Druhé Válce pomáhali lidem svými znalostmi a vytvářeli jim ty nejmodernější zbraně a techniku na boj proti Hordě Orků. Gnomové měli dlouhou dobu před touto válkou rozlehlé a úchvatné město Gnomerang. Nejmodernější město na světě. Gnomy (též nazýváni jako Skřítci) objevili Trpaslíci, asi 200 let před nynějším dějem WarCraftu. To co Trpaslíci viděli jim vyrazilo dech. Jen několik málo kilometrů od rozrůstajícího Ironforge, trpasličího města, na druhé straně úpatí Dun Moroghu, se rozléhala plně automatizovaná Gnomská obec, Gnomerang, ve které byly samozřejmostí robotické slepice a koně. Zatímco Trpaslíci teprve objevili střelný prach, tito Skřítci brali za samozřejmost robotická děla s přesností jednoho kilometru. Všude byla velká ozubená kola, dílny plné vynálezů a vzkvétající život. Trpaslíci mezi sebou a Skřítky okamžitě uzavřeli spojenectví a obchodní dohody. Početnější Trpaslíci dovolili a pomohli Skřítkům velmi rozvinout jejich město Gnomerang. Dun Morogh je obrovitá a neprobádaná hora. Trpasličí IronForge byl na západě, Gnomský Gnomerang na východě. Napříč horou z budovali obrovské tunely, které tyto města spojovali, čímž nesmírně urychlili komunikaci mezi městy. Namísto obejítí hory, které trvalo půl dne, mohli být Trpaslíci, nebo naopak Skřítci ve svých městech, díky rychlovlakům jezdících v tunelech, za přibližně jednu hodinu. Stejně jako Ironforge byl i Gnomerang zbudován z 75 % převážně směrem do nitra hory Dun Morogh. Gnomské techno-město Gnomerang, poskytovalo Trpaslíkům speciální návrhy a nákresy, díky nimž Trpaslíci nezůstávali pozadu a budovali nové zbraně a parní stroje. Skřítci, začlenění do Aliance, vedené Lidmi, sloužili Alianci i během Druhé Války. Ale odmítly poslat Vojenskou a strojní podporu svým spojencům, když je napadla Plamenná Legie, v průběhu takzvané Třetí Války. Přestože Gnomské stroje v rukou Trpaslíků výrazně napomohli k zahnání Legie, Aliance byla šokována rozhodnutím Gnomerangu, že vojensky a osobně nepomůže svým spojencům. Když skončila Třetí Válka, šokující pravda vyšla najevo. Pravda, která ohrozila samotnou Alianci. Barbarští Troggové, prastará civilizace z útrob země, napadla Gnomerang. A vybrala si tu nejlepší dobu. Kvůli tomu, že Gnomové, Skřítci nepomohli Alianci v boji s Legií, což byla hlavní priorita, Trpaslíci nepomohli Skřítkům v jejich boji a domnívali se, že se ubrání sami. Ačkoliv Skřítci bojovali statečně, nemohli se ubránit téměř dvacetinásobné převaze Troggů, kteří mimo jiné dobře ovládali prastarý způsob mocné magie. Gnomerang byl ztracen. Otrhaní a vyhladovělí přeživší obránci ale i civilisté zatarasily za sebou tunely a uprchli do bezpečí Ironforge. Trpaslíci, sami znechuceni z toho, že Skřítkům nepomohli, okamžitě otevřeli ochrannou náruč. Přesto vše se Skřítci náhle zavázali Alianci, usídlili se v mnoha městech Aliance, ale i neutrálních států jako Darkshire, Gadgetzan a Auberdine. Mnoho skřítků lze také nalézt na Mirage Raceway v Thousand Needles. Jen několik jich naleznete taky v místech, jako Tanaris, Hinterlands a Azshara. Skřítci se svými spojenci nyní spřádají plány, jak zajistit pro svůj národ lepší budoucnost a opět získat svou domovinu...

Draenei[editovat | editovat zdroj]

Draenei (vyhnanci,vyhoštění), jak se poslední Eredarové pojmenovali, unikli z domovského světa Argusu na magické krystalové lodi Naaru zvané Oshu'gun.

Draenei letěli vesmírem velice dlouho a hledali svět příhodný k tomu, aby se na něm skryli před Plamennou Legií a začali tam nový život. Nakonec nalezli svět, který hledali tak dlouho a pojmenovali ho Draenor (domov vyhnanců). Setkali se na něm s místní rasou, s Orky, kteří žili v pokojné, šamanistické kultuře, a Draeneie přijali a navázali s nimi i obchodní kontakty. Draenei a Orkové žili v míru a porozumění. Hrozba Legie se už zdála být zažehnána.
I přes všechny zastírací prostředky, co Draenei a Naaru použili, je však Legie vyčenichala. Tak obrovské množství čistého zla a temnoty však nemohlo projít přes ochranné bariéry, jenž mocní Naaru vztyčili. Vůdce Legie, Sargeras musel vymyslet jiný způsob, jak Draenei zničit. V mysli jeho poručíka Kil'jaedena se zformoval naprosto dokonalý plán.
Posednul Ner'zhula, nejvyššího šamana všech Orků, a ten otevřel spolu se svým žákem Gul'Danem portál, kterým mohli projít démoni. Kil’jaeden vyslal Mannorotha, nejlepšího ze svých válečníků, aby Orky získal na stranu Legie. Ten dal náčelníkům orčích klanů napít své krve, čímž si je zotročil. Napít se odmítl pouze Durotan, mladičký náčelník klanu Frostwolf.
Ostatní náčelníci se napili a oni i jejich klany získali obrovskou fyzickou sílu a také neukojitelnou touhu zabíjet. Byli však zotročeni a donuceni konat Mannorothovu vůli.
Kil’jaeden věděl, že by se Orkové brzy pobili mezi sebou, musel jim dát jiný cíl, na kterém by mohli ukojit svůj chtíč. Ten už měl ale dávno vybraný.

Začala válka. Orkové v jejím průběhu pobili více než 80% draeneiské populace. Zbytek se ukryl do pevnosti Naaru zvané Tempest Keep. I tu však Orkové začali obléhat. Draenei neměli na výběr, museli uprchnout. Nastoupili do křídla pevnosti zvaného Exodar, a odletěli z Draenoru. Jejich loď ztroskotala na ostrovech severozápadně od Kalimdoru - Azurového ostrova(Azuremist Isle). Draeneiové začali opravovat škody, okolo největšího kusu jejich vesmírné lodi založily své hlavní město - Exodar. Bylo jen otázkou času, za jak dlouho kontaktují Noční elfy, žijící na nedalekém stromě/ostrově Teldrasil. Draeneiové, hluboce věřící v dobro, se přidali k Alianci.

Draenor byl později nezodpovědným jednáním Ner'Zhula rozerván na kusy plující prostorem, a dnes se nazývá Outland.

Elfové[editovat | editovat zdroj]

Elfové byly lidem vysokých, velekrásných a inteligentních bytostí vyznačující se svýma dlouhýma špičatýma ušima. Původně se jednalo o jedinou rasu zvanou Kal'dorei (noční elfové), která vznikla a žila původně při břehu jezera na tehdy jediném kontinentě zvaným Kalimdor. Toto jezero bylo později označováno jako Studna věčnosti. Elfové byli první bytosti, kteří magii s ní spojovanou objevili. Elfy si zamiloval Cenarius, mocný polobůh obývající zalesněné oblasti, který elfy učil o uspořádání světa. Civilizace elfů se rozšířila po celém kontinentě. Královna Azshara vybudovala na břehu Studny věčnosti velký palác, kde shromažďovala své nejvěrnější služebníky (nazývala je Quel'dorei neboli Urození) a zasvěcovala je v magii. Avšak královna Azshara pod nekontrolovatelným používáním magie zešílela a ona a její Urození přivolali do svého světa Plamennou legii, zhoubnou armádu démonů a přestože ji za obrovského úsilí elfové zahnali zpět, došlo k roztrhnutí světa, zničení Studny věčností, dárkyně magické moci a nesmrtelnosti, a elfové se rozdělili na Nágy, Satyry, Noční elfy a Vysoké elfy, z nichž se později stali Krvaví elfové.

Noční elfové[editovat | editovat zdroj]

Noční elfové, původně Kal'dorei, jsou po starých Trpaslících nejstarší rasa Azerothu. Jejich dějiny se pečlivě píší od doby, kdy hrstka elitních elfů, před více jak deseti tisíci lety, nazývající se Urození, neopatrně manipulovali se zdrojem Magie ve světě Azeroth, Studnou Věčnosti. Její moc byla nevídaná a když s ní začali Urození Manipulovat, o tento svět se začal s lačností zajímat Sargeras. Šílený titán, který se před miliony lety přidal na cestu zla. Vůdce Plamenné Legie. Pán Zla a Chaosu. Moc kterou studna vyzařovala, by mohla tu jeho velmi navýšit, né-li zněkolikanásobit. Ano, ta moc musí být jeho, řekl si. Proto se zkontaktoval s vůdcem Urozených, arcilordem a čarodějem Xaviusem. Tomu slíbil, že když jej a jeho vojsko dostane na Azeroth, zalije národ elfů bohatstvím magie a nezměrného vědění a všechny nižší rasy pro ně, pro elfy, vyhladí. Xavius proto, s povolením královny elfů, krásné Azshary, začal sestrojovat portál, který by přivedl démony na tento svět. Sargeras postupně vysílal mocnou Legii, tisíce a tisíce vojáků, kteří v jeho jménu páchali již miliony let po celém Velkém Vesmíru ta největší zvěrstva. Na odpor těmto Urozeným a celé Legii, těmto zrádcům národa Elfů, se postavili ostatní, ještě svobodní Elfové, v čele s Malfurionem Stormragem, Tyrande Whisperwind, Lordem Kul'thalosem Ravencrestem a kapitánem Jarodem Shadowsongem. Tito se spojili i s Trpaslíky, Srstnatci a Taureny a společně s draky se jim podařilo Legii zahnat. Po této Válce byli Urození, Azshara celé město Zin'Azshari (sláva Azshary), ve kterém sídlili zničeno. Studna se roztříštila po celém světě a pevnina se roztrhla na dva kontinenty, Kalimdor a Východní království (Eastern kingdoms). Po Válce Prastarých, jak se této válce říká, Malfurion Stormrage, první z druidů a Cenariův učeň, silně apeloval na to, aby se Elfové naklonili k druidismu. To se ale nezamlouvalo některým elfům, kteří si říkali Vznešení a ti odjeli za moře, do vzdálených koutů světa... Dračí Aspekti ,Ysera, Alexstrsza a Nozdormu zasadili Strom světa, Nordrassil, který dával elfům nesmrtelnost a moc nad přírodou. Na Azerothu panovala dlouhá tisíciletí klidu. Ale za deset tisíc let se do Kalimdoru, domoviny Elfů, Taurenů a jiných bytostí, začali přijíždět uprchlíci z druhého kontinentu. Zelenokožci, zvaní Orkové a růžovokožci, kteří si říkali Lidé. Prchali před jediným. Srašlivou Plamennou Legií a byla otázka času, než se objeví i zde v Kalimdoru. Elfům nezbyla jediná možnost a opět se spojili nejen s Taureny ale i s novými Lidmi a Orky a to na podnět záhadného, ale mocného proroka Medivha. Tyto národy společně bránili Nordrassil, který byl také zdroj čiré magie Azerothu (potom, co se Studna Věčnosti roztrhala). Vůdce Plamenné legie, Archimonde se snažil ze stromu vysát všechnu energii, ale nečekal Malfurionovu past. Ta ho nakonec roztrhala a zahnala celou Legii zpět. Noční Elfové se po této Třetí Válce přidali do společenství zvaného Aliance, vedeného lidmi a jejich sídlo je někde v koruně nového Stromu světa- Teldrassilu. Žijí v harmonii s přírodou a vyčkávají, až opět nadejde jejich čas.

Vysocí elfové[editovat | editovat zdroj]

Věrní služebníci Azshary zvaní Urození neboli Quel'Dorei se však dostávali s temnými elfy do konfliktu. Sami se totiž nechtěli magie vzdát, neboť na ní byli závislí. Vysmívali se druidismu na který se temní elfové obrátili. Quel'Dorei vedeni Dath'Remarem, jenž přijal přízvisko Sunstrider (denní chodec) odpluli z Kalimdoru a dopluli až ke kontinentu, který lidé později nazvali Lordaeronem, respektive do části nazývané Trisfall Glades. Tito elfové začali být zváni Vysocí Elfové. V Trisfall Glades založili první osadu, kterou však posléze opustili, když začali propadat podivnému šílenství. Tato cesta znamenala smrt pro mnohé, neboť bez sil Studny věčnosti byli krom nepřátel vystaveni i nemocím, vyčerpání i rozmarům přírody. Navíc se jejich vysoké postavy zmenšili, pleť vybledla a vlasy zesvětlali. Nakonec dorazili až do krajů plných primitivních lidí a Zul'Amanských trolů a za stálých bojů se jim podařilo vybudovat nové království - Quel'Thalas, s hlavním městem Silvermoon. Tuto říši obehnali bariérou z runových kamenů, které maskovaly jejich magii před zraky plamenné legie a umožňovaly i obranu proti trollům, kteří považovali staré trollské ruiny pod Silvermoonem za posvátné.

Vysocí elfové byli ochotni učit lidskou civilizaci magii, kterou lidská rasa neznala. Centrem se stalo lidské království Dalaran, kde se poté shromažďovali zasvěcenci magie - kouzelníci.

Při pádu Quel'Thalasu pod náporem nemrtvých vedených bývalým následníkem trůnu království Lordaeron, paladinem Stříbrné ruky a nyní prvním rytířem smrti, princem Arthasem a démony z Plamenné legie, došlo k téměř úplnému vyhubení Vznešených a ke zničení Sluneční studny. Elfí hraničářka Sylvanas Windrunner bránicí Quel'Thalas byla nakonec zabita, přeměněna v nemrtvou a donucena sloužit Arthasovi. Zároveň došlo i ke smrti většiny vůdčích kouzelníků Kirin Tor, kteří vedli lidské království Dalaran.

Horda[editovat | editovat zdroj]

Horda je jednou ze dvou hlavních politických frakcí smrtelných ras ve světě Azerothu (a Outlandu) a je protějškem Aliance.

Orkové[editovat | editovat zdroj]

Orkové byli stálými obyvateli, před mnoha stovkami let, velkého a harmonického světa Draenor (pozděj známý jako Outland). Desítky let pobývali orkské klany poblíž sebe, dělili se o úrodu, společně hodovali a pořádali svátky pozdního léta. Každý klan měl své tradice a zvyklosti. Všichni však měli něco společného. Čest, odolnost, důvtip a silnou spjatost s přírodou, kterou dokazoval starobylý a mocný Šamanismus. Umění ovládání energie přírody, která orky vždy hojně zabezpečovala. Spolu s Orky žili na jejich planetě Draneiové, které vedl prorok Velen. Mocná a tajemná rasa, se kterou Orkové žili v míru. Občas spolu vyměnili zboží, znalosti, ale nijak hluběji se o sebe nezajímali. Avšak jednoho dne, mocný velitel Plamenné Legie, Kil'Jaeden. Kdysi dávno přítel a spojenec Velena. Kil'Jaeden však teď měl cíl jediný. Svého bývalého přítele a zbytek Draneiů zabít. Pomocí orkského šamana Nerz'hula využil orky k tomu aby se plně sjednotili a Draneie zničili. Nerz'hul však vycítil to, že Draneiové nejsou pro Orky hrozba a tak opustil od plánů Legie. Ta jej však "odsunula" a využila Nerz'hulova učně, Gul'Dana, k tomu aby dokonala plánovanou akci. Gul'dan vytlačil šamanismus, zavedl černokněžnictví, dal napít orkům Mannorothovi (Démonický Pán Pekel) krve a udělal z nich ničivou a krvelačnou Hordu. Vyhladil téměř celou rasu Draneiů, avšak Velenovi s hrskou se podařilo utéct. Když to zjistil Kil'Jaeden, zuřil a na orky a Gul'Dana zanevřel. Orkova, bez krve a zabíjení pomalu začali "prohnívat" a upadat. Jednoho dne však Gul'dana kontaktoval vlemocný, zvrácený, Magus Medivh a pomohl mu vytvořit portál do světa, kde je bytostí na zabíjení hojnost, kde je dost potravy, rostlin, vody a zvířat. Pomohl Orkům na Azeroth ... Orkové vpadli do Azerothu jako vlna násilí a ničení. Pobíjeli statisíce obyvatel světa Azerothu, lidi, růžovokožce. Po dlouhýh létech neutuchajících bojů se Lidem pod spojenectvím, nazývaného Aliance orky porazit a přeživší nahnali do Internačních Táborů. Po několika letech se podařilo mladůmu Šamanovi Thrallovi orky z táborů osvobodit a vyprostit z moci démonů. Na podnět již od Démonů očištěného Maguse Medivha odjeli orkové do Kalimdoru, vzdáleného, zapomenutého kontinentu. Na tomto konitnentu se setkali s odvěkými nepřáteli, Plamennou Legií. Orkové se ve spojenectví s Lidmi a Nočními Elfy hrdinně Legii postavili na odpor. Legii po několika měsících porazili. Konečně se od ní odprostili. Thrall, nový vůdce orků opět orky navrátil k Šamanismu a nechal vystavět v nové Orčí zemi, Durotaru, hlavní město Nové Hordy, Orgrimmar. Nyní orkové opět plní elánu jsou perspektivní rasou, která je spolu s lidmi nejspíš nejmocnější na Azerothu. Z Orků se stala hospodářská, ekonomická a vojenská Velmoc a jejich vůdce Thrall, vůdce celé hordy, která teď zahrnuje i Trolly, Taureny, Krvavé Elfy, Opuštěné Nemrtvé a nejnověji i Gobliny, se snaží udržet s Aliancí a s celým Azerothem relativní mír...

    • Vůdcem je Thrall (Go'el), syn Durotanův, v Datadisku Cataclysm je jím Garosh Hellscream
    • Hlavní město je Orgrimmar v Durotaru. Mají také tábory v Barrens, Ashenvale, Stranglethorn Vale, Arathi Highlands, Badlands, Swamp of Sorrows a Azshaře. Od znovuotevření Temného portálu orkové expandovali do svého bývalého světa Draenoru (nyní Outlandu), s tábory v Hellfire Peninsula, Terokkar Forest, Nagrand, Blade's Edge Mountain. Nedávno expandovali do Northrendu, s táborem Warsong Hold v Borean Tundra.
    • Snaží se získat své kdysi hrdé, šamanistické způsoby a bojovat proti zkaženosti démonické magie.
    • Přeživší orčí klany, které se připojily k Thrallovy:
      • Klan Frostwolf - Thrallův vlastní klan, od smrti posledního náčelníka Durotana vedený šamanem Drek'Tharem. Klan je nejvíce rozšírený ve Východních královstvích v Alterac Valley, kde se usídlil před desítkami let podé, co je vyhostil Gul'dan.
      • Klan Warsong - Vedeni Gromem Hellscramem (dokud nepadl), sídlí v Ashenvale.
      • Klan Shattered Hand - Kdysi vedený Kargathem Bladefistem. Mnoho orků z toho klanu se usídlilo v Orgrimmaru, kde slouží jako nájemní vrazi. Nicméně většina klanu se stala pekelnými orky a zůstala v Outlandu.
      • Bývalí členové klanu Burning Blade - Ačkoliv byl tento klan pohlcen zkažeností démonů, několik nejmocnějších válečníků Burning Blade přežilo a připojilo se k Hordě, s přísahou věrnosti Thrallovi. Těmto orkům se říká břitmistři (blademasters).
      • Velké množství orků z ostatních klanů.
  • Taureni (Taurens)
    • Vůdcem je velkonáčelník Cairne Bloodhoof.
    • Hlavní město je Thunder Bluff v Mulgore. Mají také tábory v Barrens, Thousand Needles, Stonetalon Mountains, Desolace, Feralas a Felwood.
    • Rasa ušlechtilých tvorů, kteří orkům nabídli duchovní vůdcovství výměnou za vojenskou pomoc.
  • Nemrví Opuštění (Undead, The Forsaken)

Krvaví elfové[editovat | editovat zdroj]

Vznešení, též nazýváni i Vysocí elfové, byli dlouho elfy Nočními. Když skončila Válka Prastarých, všichni elfové si uvědomili, co způsobila jejich lačnost po magii ze Studny věčnosti. Urození, nejmocnější magikové elfů, přivedli na Azeroth armády démonické Plamenné Legie, málem celý svět zničili tím, že se snažili přivést na Azeroth i pána Plamenné legie, Sargerase. Bláhově věřili, že když jej přivedou, tak pro ně vyčistí nečisté podrasy. Pak však národ Elfů zachránila elfská armáda Lorda Kul'Tirase Ravencresta, vedená Malfurionem Stormragerem, Tyrande Winterspring a také Ravencrestem. Tito Sargerasovi nevěřili a následně se jim podařilo Plamennou Legii zahnat a Sargerasův příchod zastavit. Avšak Vznešení elfové se po válce odmítali opět navrátit ke tradicím Druidismu. Jejich nezměrná touha po magii je však dostala do diplomatického sporu s ostatními elfy. Proto, největší zastánce čiré magie, Dath'Remar Sunstrider, odvedl Vysoké Elfy přes Velký Oceán na západ, do Eastern Kingdoms. Na úplném severu Eastern Kingdoms osídlili svou zem. Tato část EK jim totiž nejvíce připomínala rodnou zem, Kalimdor, odkud přišli. Tuto svou novou domovinu nazvali Quel'Thalas. Země plná stromů, panenské přírody a krásných, nových, měst Vznešených elfů. Hlavní město nazvali Silvermoon (Stříbrný Měsíc, Stříbrná Matka Luna). 7000 let obdělávali půdu a rozšiřovali své znalosti magie. Spřátelili se s mladou rasou Lidí, navzájem spolu bojovali bok po boku proti Trollům a dělili se o své vědění. Do lidí plně zapustili moc ovládat magii. Avšak před několika lety se rytíř smrti, lidský princ Arthas, jenž zabil své mentory a samotného otce, Krále Terenase, rozhodl vést Nemrtvou Pohromu a poslouchat Krále Lichů. Vyhladil celé své Království Lordearon a okolní Království ostatních lidí. Pak Arthas obrátil svůj zrak se svou armádou k samotnému Quel'Thalasu, kde chtěl za pomoci elfské Sluneční Studny oživit velemocného nekromancera Kel'thuzada, bývalého lidského čaroděje. Elfové si naivně mysleli, že Arthas se nedostaně přes lesy a řeky, hraničící jejich domovinu s Lidským Královstvím. Arthas však drtil hraničářské síly Vznešených Elfů v čele se Sylvanas Windrunner. Když zabil i ji, proradný elfský zrádce prozradil Arthasovi, že k prolomení Elfské brány, nejmocnější magické brány v Azerothu, potřebuje klíč tří měsíců. Když Arthas získal i je, vpadl plnou silou do Quel Thalasu a rozdrtil i Silvermoon, tam zabil Anasteriana Sunstridera, krále Silvermoonu a pomocé Sluneční studny oživil Kel'thuzada. S jeho pomocí vpadl do Dalaranu, města lidí, sídla lidských Mágů, a ukradl z něj knihu kouzel Maguse Medivha. Pomocí jeho kouzel, která představovala takovou moc, srovnatelnou s mocí Titánů, vyvolal Archimonda, třetího nejmocnějšího superdémona Vesmíru. Ten několika nepatrnými gesty zničil Dalaran a obrátil jej v prach... Když Arthas oživil Kel'Thuzada, Quel'Thalas jej již nezajímal. Proto několik přeživších Vznešených elfů, kteří nadevše toužili po pomstě, znovu Quel Thalas osídlili. Začali si říkat Krvaví Elfové. Vedl je Kael'thas Sunstrider, syn Anasteriana Sunstridera. S touhou znovu zbudovat mocnou říši, pomstít se Arthasovi a v ruce třímající Felo'melorn, jeden z nejmocnějších runových mečů Vesmíru se rozhodl vstoupit do společenství Aliance, věříce, že ta mu pomůže. Kael'Thas za nějaký čas pomáhal nočním elfům stopovat Illidana Stormragera, ale nějak z toho upadlo a jeho „vzal pod svá křídla“ Lord Garithos v tom smyslu, že musel pomáhat lidem a nemohl se vrátit do Quel'Thalasu. To je ale jiná Historie. Nakones se Kaelovi podařilo ze zajetí osvobodit a po dlouhých strastích je nyní opět jedním z vládců Quel'Thalasu, i když se přímo v něm nepohybuje. Na jeho místě vládne v Silvermoonu Lorthemar'Theron, regent Quel'Thalaský. Společně s Opuštěnými nemrtvými, již začleněni v společenstvím známé jako Horda se snaží vymýtit pohromu a rytíře smrti ze své oblasti z Lordearonu. Až se jim to podaří, budou Krvaví Elfové opět Azerothskou velmocí.

Vede je Lor'themar Theron, regent Quel'Thalasu v nepřítomnosti prince Kael'thase Sunstridera (který se připojil k The Burning Legion - Plamenné legii).

Síly Hordy:

Další malé frakce/organizace, které jsou součástí Hordy:

Hordu podporující

Jsou to ti, kteří jsou k Hordě přátelští nebo neutrální, ale nejsou přímo součástí Hordy.

  • Lesní trollové z kmene Revantusk v Hinterlands, vedeni Torntuskem, jsou nezávislí, přesto jsou volně spojení s Hordou. I když nejsou členové Hordy, jsou to přátelé.

Během událostí Třetí války Thrall uzavřel trvalé svazky s taurenským náčelníkem Cairnem Bloodhoofem a trollským lovcem stínů Vol'jinem z kmene Darkspear. S pomocí taurů pro sebe orkové i kmen trollů našli v Kalimdoru místo. Od té doby byly určité kmeny ogrů, stejně jako Opuštění a Krvaví elfové vybráni, aby se připojili k Hordě.

Současná Horda se hlavně snaží přežít ve světě, který ji většinou nenávidí. Orky, protože stejně jako Opuštění, byli dříve tupé, ovládané bytosti. Ačkoliv jsou vykoupeni, není jim odpuštěno Aliancí, která věří, že jsou stejní jako dřív. Trollové, taureni a jejich ostatní spojenci jsou jediní, kteří jim rozumí, a jsou za to nenáviděni. Zajímavým faktem je, že každý prominentní vůdce Hordy byl dříve spojencem Aliance v době války.

Dvě Hordy Ačkoliv je ve World of Warcraft Horda jednotná frakce, je ve skutečnosti Horda rozdělená na dvě nebo víc odlišných skupin.

Členové Hordy, kteří jsou podřízeni Thrallovou vedení udělali z Kalimdoru svoji domovskou bázi. Orkové podstupují kulturní revoluci, jak je opouští jejich nepřirozená, tajemná touha po krvi a stávají se klidnějšími a soustředěnějšími. Z větší části následují Thralla v jeho snaze překovat Hordu jak zevnitř (šamanismem), tak zvenčí (založením Durotaru). Ale ne všichni orkové jsou těmito kroky potěšeni, zejména zlí orkové, kteří zůstali v Azerothu. Tito orkové, mezi něž patří přeživší černokněžníci, aktivně napadají Alianci a přepadávají nezávislé karavany a města, čímž popírají vše, o co se Thrall s Hordou snaží.

Trollové[editovat | editovat zdroj]

Trollové obvykle měří sedm stop a váží dvě stě liber, kromě dvou kmenů, Drakkari a Zandallari, kteří mají sklony být větší než jejich příbuzní.

Většina trollů nemá žádné závazky kromě vlastních kmenů, s výjimkou kmene Darkspear a kmene Revantusk, dřívější členy Hordy a jejich pozdějšími spojenci. Darkspear jsou hratelní trollové ve World of Warcraft; statisticky jsou nejmíň hratelnou rasou ve hře. Ačkoliv jsou Darkspear nejslabší a nejmenší ze všech trollů, kromě džunglových trolů, jsou nejvíc mazaní a chytří.

Trollové jsou vysocí, vychrtlí a svalnatí. Mají elfí a orčí charakterisktické rysy - velké kly a dlouhé uši. Jejich dlouhé ruce, silné nohy a rychlé reflexy jsou dokonale stvořené k lovu. Podobně, jako taureni, mají trollové na rukou jen dva prsty a palec, a na nohou pouze dva prsty. Stejně jako taureni nenosí žádné boty, ale zatímco taureni to nedokáží kvůli svým kopytům, tak se zdá, že trollové se prostě pohodlněji cítí bosí.

Podle Blizzardu těla lesních trollů mohou podporovat růst rostlin v omezeném rozsahu, díky mutaci, která proběhla před staletími. Tenká vrstva lišejníku nevyhnutelně vyroste na kůži lesních trollů krátce po jejich narození, a dává jim jejich charakteristické zabarvení. Barva jejich lišejníkové kůže se pohybuje v rozmezemí od světle zelené k modré nebo purpurové. Nicméně těla džunglových trollů jsou pokrytá krátkou, jemnou srstí, která způsobuje, že trollové se zdají být purpuroví nebo šedí. Ačkoliv je dostatečně velké fyzické zranění zabije, mohou trollové regenerovat ztracené končetiny a léčit těžká zranění takovou rychlostí, že z nich je postrach každého bojiště; co je nezabije, to se vyléčí. Trollové jsou svou schopností regenerace velmi dobře známí a dokáží některé alchimistické směsi propůjčit i jiným rasám, jako třeba "lektvar trolí krve", který nazvdory názvu žádnou trollí krev neobsahuje.

Trollové mají zvláštní styl mluvení. Slova jako "yo" (běžný pozdrav) a "mon" (man) jsou běžné výrazy. (Trollové mluví s proměnným jamajským a kubánsky znějícím přízvukem, ačkoliv kubánština se zdá mnohem silnější u lesních trollů.) Válkychtivé kmeny trollů jsou zrozeny pro zabíjení a mají silnou touhu po krvi. Některé stále lnou ke svému odkazu kanibalismu a voodoo.

Existují jisté legendy, které uznávají jako možné, že první noční elfové byli průkopničtí lesní nebo temní trollové ze severu, kteří se usídlili na březích Studny věčnosti.

Dvě Impéria[editovat | editovat zdroj]

Zhruba před 16 000 lety, dlouho předtím než Temní elfové hloupě přivolali Plamennou legii, trollové vládli Kalimdoru. Zandalarianci byli nejstarší známí trollové, kteří se sjednotili v první kmen, z kterého ostatní kmeny původně pochází.

V průběhu času se objevila dvě odlišná impéria - Impérium Amani ve středu lesních zemí a Impérium Gurubashi v jihovýchodních džunglích.

Menší kmeny žily daleko na severu v místech dnes známých jako Northrend. Tyto kmeny založily malý národ známý jako Zul'Drak, ale nikdy nedosáhly velikosti nebo blahobytu jižních impérií.

Gurubashi a Amani impéria se neměly moc v lásce, ale zřídka proti sobě válčily. V těch časech jejich největším nepřítelem bylo třetí impérium - civilizace Azi Aqir. Aqir byli inteligentní hmyzáci, kteří vládli zemím daleko na západě. Tihle chytří hmyzáci byli velice expanzivní a neskutečně zlí. Aqir byli posedlí vymýcením všech ne-hmyzích forem života z Kalimdoru.

Trollové s nimi bojovali po mnoho tisíc let, ale nikdy nevyhráli pravé vítězství nad Aqir. Nakonec díky vytrvalosti trollů bylo Aqirské království rozštěpeno do dvou kolonií daleko na severu a na jihu kontinentu.

Dva městské státy Aqiri - Azjol-Nerub v severský pustinách, a Ahn'Qiraj v jižních pouštích. Ačkoliv trollové měli podezření, že jsou i jiné kolonie Aqiri pod Kalimdorem, jejich existence nikdy nebyla potvrzena.

Jak byli hmyzáci odsunuti do vyhnanství, obě trollská impéria se vrátila ke svému běžnému životu. Navzdory jejich velkému vítězství ani jedna civilizace neexpandovala daleko za své běžné hranice. Nicméně prastaré texty mluví o malé skupině trollů, kteří se odštěpili od Amani Impéria a založili si vlastní kolonii v srdci temného kontinentu.

Tihle odvážní průkopníci objevili vesmírnou Studnu věčnosti, která je změnila v bytosti nesmírné síly. Některé legendy tvrdí, že tito dobrodružní trollové byli prvními Nočními elfy, ale tohle tvrzení nikdy nebylo doloženo.

Pád Impérií[editovat | editovat zdroj]

Až na jejich nejasné počátky je jasné, že temní elfové přišli k moci krátce po objevení Studny věčnosti. Navzdory snahám trollů zabránit rozšiřování jejich území, temní elfové vybudovali mocné impérium, které rychle expandovalo po původním Kalimdoru. Ovládajíce divokou magii před pověrčivými trolly, kteří ji nikdy dříve neviděli, dokázali temní elfové s malými problémy to, co zlý Aqir nedokázali: porazit dvě nejmocnější impéria na světě.

Temní elfové systematicky rozebrali obranu a zásobování trollů. Neschopní oplácet ničivou magii elfů, čelili trollové absolutní porážce. Temní elfové dokázali, že jsou každým kouskem stejně mazaní a krvežízniví jako divocí trollové - což vysvětluje pozdější rasovou nenávist a pohrdání. Gurubashi a Amani Impéria se rozpadla během pár krátkých let.

Nakonec byli temní elfové spáleni tajemnými ohni, které se snažili ovládnout. Jejich bezohledné užívání magie přilákalo démonickou Plamennou legii. Démoni zničili většinu civilizace temních elfů. Ačkoliv nejsou žádné záznamy dokazující, že Legie zaútočila i na trollí civilizaci, je pravděpodobné, že bitvy se odehrávaly po celém kontinentu.

Na konci tohoto hrůzného konfliktu - známého jako Válka prastarých - Studna věčnosti implodovala. Následující rázová vlna roztříštila obrovskou pevninu Kalimdoru. Střed kontinentu byl potopen do moře, zanechajíc po sobě jen malé skupinky rozbitý, samotných ostrovů.

Tak, velké odřezky Amani a Gurubashi Impérií stále v současnosti existují v zemích Quel'Thalasu a Stranglethornu. Království Azi'Aqir] Azjol-Nerub a Ahn'Qiraj také přežila do současnosti jako Northrend a Silithus.

Obě trollí civilizace se vzpamatovaly ze zkázy původního světa, jak ho znaly. Neochvějní trollové znovu vybojovali svá zpustošené města a snaží se získat svou dřívější moc.

Přízrak Soulflayera[editovat | editovat zdroj]

Dlouhá staletí po Velkém rozdělení světa byla náročná pro trollskou rasu. Hladomor a hrůza byly všedmími záležitostmi v rozbitých královstvích. Gurubashi trollové, poháněni zoufalstvím, hledali pomoc u prastarých, mystických sil. Ačkoliv obě království sdílely stejnou víru ve velký pantheon primitivních bohů, Gurubashi se dostali pod vliv nejtemnějšího.

Hakkar Soulflayer, zrůdný, krvežíznivý duch, vyslyšel volání trollů a rozhodl se jim pomoci. Hakkar předal tajemství krve Gurubashi a pomohl jim rozšířit jejich civilizaci přes téměř celé Stranglethornské údolí a některé ostrovy Jižních moří (South Seas). Ačkoliv jim předal velkou moc, Hakkar chtěl víc a víc za svoje úsilí.

Krvežíznivý bůh denně požadoval obětování duší. Snil o získání příchodu do fyzického světa, kde by mohl zhltnout krev všech smrtelných bytostí. V ten čas se Gurubashi dovtípili, s jakou bytostí se spřáhli, a obrátili se proti němu. Nejsilnější kmen povstal proti Hakkarovi a jeho věrným kněžím Atal'aiův.

Následovala hrozná válka mezi Hakkarovámi následovníky a zbytky Gurubashi kmenů. Rašící impérium bylo roztříštěno magií uvolněnou mezi vzteklým bohem a jeho vzpurnými dětmi. Když bitva vypadala nejvíce beznadějněji, trollové uspěli v likvidaci Hakkarova avatara a navždy ho vypudili ze světa.

Dokonce jeho Atal'aiští kněží byli nakonec vypovězeni z hlavního města Zul'Gurub a donuceni přežít v nehostinných bažinách na severu. V těchto stinných močálech vybudovali velký palác pro jejich padlého boha Atal'Hakkara, kde pokračovali v práci svého mistra…

Zbývající kmeny Gurubashi šly po občanské válce, která nechala jejich země v troskách, svými vlastními oddělenými cestami. Skullsplitter, Bloodscalp a Darkspear se začaly domáhat vlastních zemí v rozlehlých zemí Stranglethornu. Ačkoliv se v rozbitém impériu nastolil křehký mír, někteří mluvili o proroctví, že se Hakkar jednoho dne obrodí do tohoto světa a toho dne jej celý pohltí.

Trollí války[editovat | editovat zdroj]

Jednou z nejstarší válek ve světě Azeroth byla válka mezi lesními trolly ze Zul'Amanu a vysokými elfy. Válka začala, protože vysocí elfové založili své království Quel'Thalas na posvátném území trollů, pod kterým byly ruiny trollího města. Elfská magie pomáhala vyplašit pověrčivé bandy trollů a uplynuly 4000 let od doby, kdy trollové začali opravdovou válku.

Trollové měli slušnou šanci vyhrát, když tu přišli vysokým elfům na pomoc lidé. Společně užili ohnivou magii, aby zabránili trollům v regeneraci svých zranění. Jak byly trollské armády ničeny a jak se snažily ustoupit, nepřátelské armády je nemilosrdně vyčerpaly a zmasakrovaly mnoho jejich vojáků.

Lesní trollové se od té doby již nikdy plně nevzpamatovali z porážky, a historie je už nikdy neuvidí povstat jako jeden národ.

Krvaví elfové[editovat | editovat zdroj]

Krvaví elfové nebo také sin'dorei (Děti krve v Thalassianštině) jsou rasa složená z bývalých vysokých elfů, kteří se přejmenovali na počest svého lidu, vyvražděného během obléhání Quel'Thalasu Pohromou během Třetí války. Krvaví elfové z Azerothu se připojili k Hordě v datadisku Burning Crusade, hledajíce sjednocení s princem Kael'thasem Sunstriderem v Outlandu. Znovuvybudovali své hlavní město Silvermoon v Eversong Woods.

Krvaví elfové jsou zoufalá rasa, která kdysi byla vysokými elfy. Během Třetí války, král Arthas Menethil a jeho Pohroma vyplenili Quel'Thalas a zničili elfskou rasu, když vyhladili víc než 90% její populace. Princ Kael'thas Sunstrider během této katastrofy studoval magii v Dalaranu. Když se doslechl, co se stalo, co nejrychleji se vrátil domů a převzal velení nad přeživšími. Kael'thas je na počest jejich padlého rodu přejmenoval na “krvavé elfy”. Před zničením Sluneční studny byli všichni vysocí elfové koupáni v magické moci. Zbaveni této tajemné síly začali krvaví elfové (a vysocí elfové) trpět. Kael'thas tvrdil, že brzy zahynou, pokud nezískají jiný magický zdroj namísto Studny. Proto se krvaví elfové naučili vysávat magii z jiných zdrojů.

Brzy se krvaví elfové střetli s Pohromou a Amani troly, kteří podnikali nájezdy na býlá elfská území. Krvaví elfové bránili svou domovinu, a konečně, když obnovili bezpeční své zemi a zabránili degeneraci své společnosti, Kael'thas odešel. Vzal s sebou skupinu nejsilnějších elfských válečníků a kouzelníků a přidal s Alianci v bitvě proti Pohromě. Byli horliví pomstít se na silách nemrtých. Nicméně fanatismus bránil silám lidí od hledání pomoci od krvavých elfů, kteří se chtěli přidat k boji. Uvězněni a odsouzeni k smrti lidmi, kteří jim veleli, krvaví elfové uprchli do Outlandu a přidali se k silám Illidana Stormrage. Tato skupina krvavých elfů mu pomohla porazit démona Magtheridona.

Výměnou za věrné služby krvavých elfů jim Illidan dal místo pro život, stejně jako způsoby, jak vysávat manu z čehokoliv s tajemnou mocí. Krvaví elfové v Outlandu nyní lovili démony a krmili se démonickou magií. Navdory tomu, co mohou ostatní rasy předpokládat, krvaví elfové mají démony jen těžko v lásce. Samozřejmě, že krvaví elfové vnímají démony jako něco odporného. Dokonce i černokněžníci krvavých elfů věří, že démoni jsou užitečné nástroje, ale ne spojenci. Ne všichni krvaví elfové žijí v Outlandu. Většina krvavých elfů stále žije v Azerothu, obzvlášť v Quel'Thalasu. Tito krvaví elfové se snaží obnovit svou domovinu a zničit Pohromu za každou cenu. Oproti ostatním rasám krvaví elfové chápou, že Opuštění jsou jiní, nebo alespoň sdílejí s elfy stejné cíle, vedoucí k připojení krvavých elfů k Hordě.

Princ Kael'thas Sunstrider pobýval v té době na magické škole v Dalaranu. Navrátil se do ruin Silvermoonu ke zbytku vysokých elfů, tpících mimo jiné i krutou tyranií dosavadních spojenců - lidí vedených lordem Garithosem. Navíc zjistil, že jeho soukmenovce sužuje nemoc vyvolaná nedostatkem magie, na níž si vypěstovali závislost. Tato potřeba magie, jež nemohla být plněna, měnila elfy v znetvořená šílená monstra útočící na cokoliv co vyzařovalo magii. Kael'thas naučil své poddané, jak magii odebírat magickým tvorům a jak s ní pracovat tak, aby nezešíleli. Část elfů pak přijala Kael'thase za svého vůdce a na počest svých padlých druhů se přejmenovali na Krvavé elfy neboli Sin'Dorei. Z důvodu závislosti na magii se postupně přidali k Nagám vedených Ilidanem, jenž jim umožnil uspokojit jejich závislost demonickou magií, což zřejmě způsobilo u Krvavých elfů také zezelenání očí. Kael'thas společně se svou armádou odešel s Ilidanem a Nagy do Outlandu, kde porazili zbytky Plamenné legie a tehdejšího vládce Outlandu Magtheridona. Spousty Krvavých elfů ale zůstalo doma budující obnovené království Quel'Thalas. Byli nuceni odolávat Pohromě nemrtvých a tak navázali kontakt s Opuštěnými (národem nemrtvých, který se pod vedením lady Sylvannas Windsrunner z moci Pohromy vymanil) a postarali se o to, aby Krvaví elfové se stali součástí Hordy, jímž byli součástí i Opuštění žijící pod troskami lidského města Lordaeronu.

Tito elfové se původně příliš nelišili od Vysokých elfů (vyjma zelených očí, Vysocí elfové měli modré). Stále přetrvali malé skupinky přeživších Vysokých elfů, kteří stále slouží Allianci. Krvaví elfové tvořili krásnější část Hordy, ovšem vzhledem k tomu, že tento svět je úzce vázán na počítačovou online hru World of Warcraft a části hráčů na placených serverech se zdáli Krvaví elfové neboli Sin'dorei příliš zženštilí, byl jejich vzhled společností Blizzard upraven a muži Sin'Dorei svými proporcemi se stali více podobnými lidem.

Opuštění (Forsaken)[editovat | editovat zdroj]

Prvně se vyskytli ve hře Warcraft III: The Frozen Throne, významnou roli hrají v MMORPG hře World of Warcraft.

Forsaken neboli také Opuštění, jsou spolu s Orky, Taureny, Trolly a Krvavými elfy jednou z hlavních ras Hordy, tedy ras, za které může hráč hrát. Obecně se jim ale říká Undead (nemrtví). Hlavním městem Nemrtvých je Undercity, kde sídlí i vůdkyně této rasy - královna banshee Sylvanas Windrunner. Ta je pravá vůdkyně Opuštěných a je někdy cílem sabotérů ze Scarlet Crusade - Neúspěšně.

Opuštění vznikli poté, co zeslábl vliv krále Lichů na Pohromu. Sylvaně a řadě dalších se podařilo vymanit z jeho vlivu a následně Pohromu vytlačili z většiny území bývalého království Lordaeronu, pod jehož zničeným hlavním městem vybudovali zmiňované Undercity.
Boj s Pohromou tím ale neskončil a Opuštění se proto přidali k Hordě, aby získali spojence, kteří jim pomohou. Zahájili též vývoj nového Moru, který vyhladí nemrtvé z Pohromy.

V jednom z posledních patchů byly upraveny modely Zapomenutých tak, aby jim nebyly vidět kosti.[1] Předpokládá se, že v novém datadisku Wrath of the Lich King budou zasažení mnoha vlnami útoků přisluhovačů Arthase Menethrila známého jako krále Lichů.

Orkové[editovat | editovat zdroj]

Zelenokožní orkové jsou jednou z nejrozšířenějších ras v Azerothu. Ačkoliv pochází z Draenoru, orkové přišli do Azerothu přes dimenzionální bránu známou jako Temný portál a pod vlivem Plamenné legie začali válku s lidmi.

Orkové byli dříve vznešená šamanistická společenství v Draenori. Hrdé orčí klany byly zkaženy Plamennou legií a využity jako pěšáci v invazi Legie do Azerothu. Nicméně se orkům podařilo vliv Plamenné legie překonat a nakonec pomohli v boji proti svým bývalým démonickým vládcům. Pod vedením mladého Náčelníka Thralla se nyní orkové snaží znovuzískat svou bývalou sílu a čest. Orkové se přesunuli z Východních království do Kalimdoru a založili město Orgrimmar .

Teď jsou orkové připraveni bojovat - ne kvůli dobývání, ale pro své právo přežít v novém světě.

Dávná historie[editovat | editovat zdroj]

Orkové žili v dávných dobách ve světě Draenor jako vznešená šamanistická společnost, potulující se v kmenech po draenorských pastvinách Nagrandu po téměř pět tisíc let. Žili v míru s draenejci a válčili s ogry. Časem přitáhla přítomnost draenejců do Draenoru Plamennou legii. Po prozkoumání světa mocný démon Kil'Jaeden zlákal uznávaného šamana Ner'zhula k uzavření dohody. Přesvědčil Ner'zhula, že se dranejci spikli proti orkům a plánují útok. Výměnou za služby Plamenné legii měl Ner'zhul a všichni orkové získat sílu nezbytnou k dobytí nových zemí, a Kil'Jaeden měl mít armádu schopnou zničit draenejce. K získání této síly museli nejprve orkové pít krev Mannorotha Ničitele - mocného pekelného pána z Plamenné legie. Grom Hellscream se jako první napil krve a snadno pak přesvědčil ostatní náčelníky a jejich klany, aby následovali jeho příkladu. Tak se orkové dostali pod vliv Krvavé kletby.

Vznik Koncilu stínů[editovat | editovat zdroj]

Ner'zhul ale brzy pochopil, že Krvavý pakt s démony z Plamenné legie přivede celou rasu po splnění všech úkolů do nevyhnutelné záhuby, proto chtěl od této dohody s Kil'Jaedenem odstoupit. Démon se ale nechtěl Orků vzdát a vytušil, že nemá cenu se s Ner'zhulem zdržovat, proto si našel ochotnějšího služebníka, Gul'dana. Gul'dan byl Ner'zhulův učedník a zástupce. Byl ale natolik chamtivý, ctižádostivý a ke zlu náchylný, že ochotně souhlasil s Kil'Jaedanovou nabídkou. Gul'dan založil Koncil stínů, jehož členové měli tvořit pouze ti nejmocnější orkští čarodějové (warlockové), které se měli od Kil'Jaedena skrze Gul'dana učit temné magii a potlačit tradiční šamanismus. Někteří schopnější čarodějové se stali nekromanty, kteří rozluštili záhadu života a smrti. Členové Koncilu stínů pod Gul'danovým vedením měli tajně ovládat hordu přímým zasahováním do politiky orčí společnosti a donutit všechny klany napít se krve Mannorotha, která měla dát orčím válečníkům "nadorčí" sílu, zatemnit jejich mysl a udělat z nich bezcitné surovce. Své démonické schopnosti si měli vyzkoušet na prastaré rase Draenejců, jejichž sídla drancovali a obyvatelstvo vyvražďovali.

Když byli Draenejci prakticky ve většině vyhubeni, jednotlivé krvelačné orčí klany začaly bojovat proti sobě. Koncil stínů věděl, že je zle, protože bez nového nepřítele, kterého by bylo možné porazit, se orčí horda zhroutí a orkové se vyvraždí navzájem. Gul'dan proto začal hledat u Kil'Jaedena pomoc a pomocí temného rituálu, kdy jeho mysl pronikala mimo čas a prostor, se ho snažil vyhledat. Místo toho se mu ozvala záhadná bytost, která se mu představila jako Medivh. Tato osoba mu vnutila vizi bohatého světa plného života, prostoru, a také nepřátel, které je potřeba zničit. Gul'dan potřeboval nějaký čas na to, aby si tyto vize ve své mysli utřídil. Tyto vize ale byly poskytnuty i všem ostatním čarodějům v Hordě a Gul'dan nařídil, aby agenti Koncilu stínů zabili všechny mimo koncil, kteří měli tuto vizi, jinak by činnost Koncilu stínu mohla být prozracena. Když se Medivh znovu ozval, nabídl Gul'danovi moc samotného pána démonů Sargerase, nacházející se v Sargerasově hrobce na dně oceánu. Výměnou za to chtěl, aby Orkové zničili jedinou sílu, která Medivhovi překážela v uskutečnění jeho cíle, a to bylo mocné království Azeroth.

Na nějakou dobu se Medivh odmlčel a začalo hrozit, že Orkové začnou zase bojovat mezi sebou, tak musel Gul'dan přizvat orčí náčelníky na jednání o ročním míru a přípravě na válečné tažení proti novému neznámému nepříteli. Gul'dan tím chtěl získat čas, aby se pokusil opět navázat spojení s Medivhem nebo Kil'Jaedenem. Jednoho dne se ale v zemi nedaleko sídla Koncilu stínu objevila puklina. Pomocí svých čarodějů a nekromantů se Gul'danovi povedlo jí stabilizovat a rozšířit natolik, že vzniknul malý portál. Bylo rozhodnuto o vyslání průzkumné mise, která dopadla neúspěšně, neboť Orkové nebyli psychologicky připraveni na vstup do cizího světa, kde vše vypadalo jinak. Gul'dan však nařídil další pokus, který už byl úspěšnější.

Přes Temný portál[editovat | editovat zdroj]

Průzkumná tlupa se dostala z Bažin smutku do nejbližší azerothské vesnice a všechny obyvatele povraždili. Do Draenoru přinesli válečnou kořist ve formě předmětů, které používali vesničané. Gul'dan se ale trochu lekl, jestli tento nepřítel nebude příliš slabý. Do Azerothu se přes tuto puklinu, které Orkové začali říkat Temný portál, začalo přesouvat orčí vojsko a hned začaly přípravy na útok na hlavní město Azerothu Stormwind. V této bitvě měli velet dva nejzkušenější a nejmocnější orkové Cho'gall, náčelník klanu Twilight's Hammer, a Killrogg Deadeye, náčelník klanu Bleeding Hollow. Po shromáždění armády Hordy okolo Temného portálu začala invaze směrem k Stormwindu. Ze začátku Orkové úspěšně obléhali toto město, ale lidé se ukázali být schopnějšími válečníky, než se Orkům původně zdálo. Z hradu se na orčí armádu vyřítili rytíři na koních a zcela ji rozprášili. Orkové pak museli ustupovat až do Bažin smutku.

První válka a události po ní[editovat | editovat zdroj]

Cho'gall a Killrogg Deadeye se po bitvě vzájemně obviňovali z neschopnosti a nekompetentnosti, což způsobilo rozpad Hordy na frakce podporující jednoho nebo druhého náčelníka. Gul'dana tento stav hodně znepokojoval, protože by lidé mohli brzo dobýt i území okolo Temného portálu a znamenalo by to konec orčí invaze i konec jeho. Brzy se ale našel nový vůdce, který Hordu znovu sjednotil. Jmenoval se Blackhand Ničitel, náčelník klanu Blackrock, a ukázal se být výborným válečným stratégem. Do Hordy vnesl opět pořádek a zreformoval orčí armádu, protože předtím neměla prakticky žádnou organizaci. To ale bylo všechno, co dokázal sám, neboť ve skutečnosti byl naprosto neschopný.

Gul'dan si jej zavázal a pomocí podplácení a vydírání skrze něj ovládal Hordu. Blackhandovi se ale podařilo prorazit blokádu azerothské armády v Bažinách smutku a vyhrál mnoho bitev proti lidem. Během pěti let byl orčí Hordou napodruhé dobyt Stormwind a Azeroth tak padl. Klan Blackrock se pak stal dominantním mezi všemi klany, které se přesunuly do Azerothu a usadil se na úpatí hory Blackrock Spire. Krátce před závěrečnou bitvou se ale stalo něco, co Gul'dan neočekával. Medivh byl ve své věži zabit zbytky lidských vojsk pod velením Anduina Lothara a díky tomu, že s ním zrovna byl v mimosmyslovém spojení, když se Gul'dan snažil z Medivha dostat pozici Sargerasovy hrobky přímo. To mělo za následek, že Gul'dan upadl na několik týdnů do kómatu. Blackhand krátce na to selhal jako náčelník hordy i jako vojevůdce, protože bez Gul'danových rad se neobešel. Orgrim Doomhammer, jeden z jeho důstojníků, mu vyhlásil válku a po krátké zteči ji vyhrál a Blackhand byl zabit.

Doomhammer se stal novým náčelníkem klanu Blackrock a náčelníkem Hordy a hned začal s vyšetřováním podivných praktik, které se děly za vlády Blackhanda. Jeho zvědům se povedlo chytit jednoho z agentů Koncilu stínů Garonu, Polovičního Orka, a po krátkém, zato však intenzivním mučení z ní dostal všechny informace které hledal. Dověděl se o existenci Koncilu stínů a o aktivitách čaroděje Gul'dana. Shromáždil vojsko a zaútočil na všechny orčí tábory pod vládou orčích čarodějů a na sídlo Koncilu stínů, které se z Draenoru přesunulo do Stormwindu. Pro výstrahu nechal všechny orčí čaroděje popravit. Nakonec napadl i Gul'danův klan Stormreaver. Gul'dan byl ale po svém šoku příliš oslaben a nebyl schopen velet, proto se vzdal Doomhammerovi. Ten ho nechal předvést před sebe a důrazně mu vysvětlil, kdo je pánem Hordy. Gul'dan se ale nevzdal tak snadno a Doomhammerovi výměnou za důvěru slíbil, že mu stvoří nový typ vojáků Hordy, kteří budou loajální přímo jemu. Gul'dan exhumoval ostatky padlých azerothských rytířů a mocnou nekromantskou magií přesunul duše svých mrtvých věrných čarodějů do těl rytířů. Tak vznikla jednotka Rytířů smrti, kterými byl Doomhammer velmi potěšen, ale uniklo mu, že se v nich nachází duchové přesně těch čarodějů, které nechal popravit, takže mu věrnost jen předstírali. Za odměnu přestal Gul'dana tolik hlídat a soustředil se na zbylé síly lidských vojsk. Azerothské obyvatelstvo z ještě nedobytých částí bývalého azerothského království totiž opustilo domovy a podle zvědů se přes moře začalo stěhovat na sever. Orgrim Doomhammer vydal rozkaz pronásledovat uprchlíky kamkoliv půjdou, zatímco Gul'dan tajně připravoval Doomhammerovi pomstu za pokoření a také se soustřeďoval na svůj cíl - Sargerasovu hrobku.

Druhá válka[editovat | editovat zdroj]

Po šesti letech od pádu Stormwindu bylo dokončeno orčí loďstvo, aby bylo možné pokračovat v pronásledování Azerothanů, protože pokračováním přes pevninu by Orkové museli zdolat hory Khaz Modanu a trpaslíky v nich žijící, které ale také již napadli. Horda byla posílená o dvojhlavé Ogry, z nichž někteří se již dříve stali součástí Hordy (například Cho'gall byl Ogr), a Skřety (Gobliny), kteří poskytli hordě leteckou technologii a pomohli s modernizací námořnictva ochočením obrovitých mořských želv, aby je bylo možné použít jako ponorky. Když byly přípravy a průzkumy dalších území několika orčích hlídek hotovy, vylodila se Doomhammerova horda na jižním pobřeží dalšího mocného lidského království Lordaeronu. Tam se ukryli všichni uprchlíci z Azerothu. Byla dobyta pevnost Hillsbrad a Lordaeron byl odříznut od moře, aby se mu nedostávalo podpory, zejména z dobře obrněného ostrovního království Kul Tiras.

Během dobývání Hillsbradu Orkové narazili na lidskou posádku, která věznila lesního trolla Zul'jina. Ten jim za své osvobození od zajetí lidí slíbil pomoc při likvidaci lidí a hlavně elfů, kteří se náhle objevili v řadách armády lidí, která si začala říkat Aliance. Trollové pomohli orkům vylepšit konstrukci některých bitevních lodí a svou zuřivostí skvěle doplnili početné řady orčí Hordy.

Po zajištění lordaeronského pobřeží se Doomhammer zaměřil na odlehlejší oblasti v okolí Stromgarde, aby tento městský stát nemohl poskytnout posily pro Lordaeron a aby odřízl říši trpaslíků od zbytku pevniny. Následovalo tažení na ostrůvek uprostřed velkého jezera Cear Darrow, kde se nacházely velké runové kameny. Ty byly vztyčeny a očarovány kdysi dávno elfskými kněžími, aby z místa vyhnali pověrčivé Trolly. Jejich síla ale přilákala pozornost Cho'galla a pomocí nich pak naučil své nejvěrnější ogří válečníky magii, díky které orčí Horda jednala ještě zběsileji než kdy jindy. S pomocí této nové magie pak Orkové s Ogry a Trolly napadli hranice Quel'Thalasu, lesnatého království elfů. I když tuto oblast Orkové značně poničili, podařilo se Elfům za pomoci lidských rytířů a mágů Orky odrazit, nicméně za cenu vysokých ztrát.

Bitvou u Quel'Thalasu Aliance ztratila hodně sil a zdrojů, zatímco značná část hordy, sídlící teď v Hillsbradu a na jižním pobřeží Lordaeronu, se připravovala na závěrečný útok na hlavní město Lordaeronu, před čímž mělo být ještě vypáleno město lidských mágů Dalaran. To měly provést klany Twilight's Hammer pod vedením Cho'galla a Stormreaver s Gul'danovými Rytíři smrti. Doomhammer nakonec vydal rozkaz k útoku, který měl být podpořen rudými draky, které poskytl klan Dragonmaw, jemuž se v Khaz Modanu podařilo uvěznit dračí královnu Alextraszu, která byla nucena rodit draky loajální přímo hordě. Místo toho, aby Gul'dan s Cho'gallem provedli tento klíčový rozkaz, oba opustili se svými klany své posty a vydali se na cestu daleko na moře na místo, kde se nachází Sargerasova hrobka, jejíž polohu Gul'dan konečně objevil. Mocným kouzlem ji vyzvedl i s celým kusem pevniny nad hladinu moře a začal prozkoumávat její útroby. V místnosti, kde se měl nacházet onen artefakt zajišťující moc, jakou měl Sargeras, ale na něj čekali jen rozzuření démoni, kteří ho zabili.

Doomhammer byl tímto Gul'danovým zbrklým činem velice nepříjemně překvapen a posléze velmi rozzuřen. S oběma klany totiž horda přišla nejen o Rytíře smrti a silné Stormreaverské námořnictvo, ale i o téměř polovinu pěchoty tvořené převážně Grunty (Žumpy). Doomhammer se proto musel stáhnout z území Lordaeronu a vydal se hledat Gul'dana a oba dezertující klany, až je našel. Nad Sargerasovou hrobkou se rozhořela patrně největší bitva od pádu Stormwindu, kterou Doomhammer vyhrál. Cho'gall byl popraven za zradu stejně jako většina členů obou klanů, ale Gul'dana už nikdo nikdy nenašel. Horda byla po této bitvě ještě více oslabena a orčí námořnictvo se prakticky rozpadlo. Až na pár výjimek zmizeli také Rytíři smrti, který se většinou pod vedením nejmocnějšího z nich, Terona Gorefienda stáhli k Temnému portálu.

Mezitím lidé stihli přeskupit své síly a zahájit protiútok. Orkové byli vyhnáni z Lordaeronu i Quel'Thalasu a když se Orgrim Doomhammer vrátil z bitvy ze Sargerasovy hrobky, nezbylo mu nic jiného, než stáhnout všechny síly k Blackrock Spire. Když tam dorazila vojska Aliance, pokusil se o vyjednávání o mírové dohodě s vůdcem armády sirem Anduinem Lotharem, se kterým už bojoval v První válce. Oba válečníci byli ale na místě setkání přepadeni orčím odpadlým klanem Burning Blade, které zcela podlehlo démonické temnotě a rozpoutali šarvátku, ve které všichni padli kromě obou vůdců. Doomhammer ale byl o něco silnější než Lothar, tak Lothara zabil, protože již po tomto incidentu nebylo možné jednat o nějakém míru. Celá věc se stala možná proto, že Orgrim Doomhammer nebyl zcela pohlcen zlem a patřil mezi ty nejvzdělanější Orky. Páni čepelí z Burning Blade chtěli dohodě zamezit proto, že by Orkové jinak definitivně selhali v poslání připravit invazi Plamenné Legie, o čemž ale neměl téměř žádný Ork potuchy. Když už byl Lothar mrtev, doufal Doomhammer, že jeho smrt bude mít negativní vliv na morálku Aliance. Místo toho se Aliance pod vedením Lotharovým důstojníkem Turalyonem sebrala a definitivně zničila Doomhammerovy síly. Sám Doomhammer se vzdal paladinům, ovšem počítal s tím, že z vězení uteče.

Po bitvě u Blackrock Spire se armáda Aliance rozdělila na ty, které měly za úkol zadržet všechny ostatní orčí klany a uvěznit je, a na ty, které pokračovaly v tažení, jak se orčí hrozby zbavit navždy. Vojska pod velením čaroděje Khadgara, který věděl o existenci Temného portálu už v době První války, začala pročesávat Bažiny smutku, až narazili na část vojska Terona Gorefienda a opuštěnou vesnici klanu Burning Blade, která měla hlídat Temný portál. Khadgar pak mocným kouzlem Temný portál uzavřel. Ale ne úplně, neboť ta původní puklina přetrvala.

Významní orkové[editovat | editovat zdroj]
Klan Blackrock[editovat | editovat zdroj]

Během druhé války to byl nejsilnější z orčích klanů, které napadly lidské království Azeroth, ještě před začátkem této války se moci v tomto klanu chopil vojevůdce Orgrim Doomhammer poté, co zabil předchozího velitele klanu, generála Blackhanda. Ve třetím díle série, Warcraft III: Reign of Chaos, kdy jej vedl Jubei'Thos, byl tento klan zničen vojskem Nemrtvých, kterému veleli rytíř smrti Arthas a lich Kel'Thuzad. Klan Blackrock měl totiž v držení bránu démonů, skrz kterou mohl Kel'Thuzad promlouvat s obávaným démonem Archimondem.

  • Velitelé klanu:
  1. generál Blackhand
  2. Orgrim Doomhammer
  3. Jubei'Thos
Klan Frostwolf[editovat | editovat zdroj]

Kmen Frostwolf je orčí klan ve smyšleném světě Warcraft.

Orkové z tohoto klanu pocházejí stejně jako všichni ostatní ze zničeného světa Draenor, odkud je skrz Temný portál vyvedl náčelník Durotan. Klan se stal jedním z těch, které bojovali v První válce proti lidem, ale stal se nepohodlný orčímu čarodějovi Gul'danovi, který skrze své loutky Blackhanda vládnul hordě. Durotan a jeho šamané totiž často poukazovali na nebezpečnost používání démonické magie, která měla na celou orčí společnost velmi negativní vliv a celou rasu proměňovala v hordu nemyslících tvorů bez citu. Klan Frostwolf byl také jediný, který odmítnul napít se zkažené Mannorothovy krve a ponechal si své starodávné šamanské tradice. Velitel Durotan byl proto během Druhé války zabit na Gul'danův rozkaz (pravděpodobně Rendem a Maimem, syny Blackhandovými z klanu Black Tooth Grin) spolu se svou celou rodinou, kromě jeho syna Thralla. Ten byl jako batole nalezen člověkem Aedelasem Blackmoorem, který ho vychovával na svém hradě jako otroka a gladiátora.

Náčelníkem byl po Durotanově smrti zvolen Drek'Thar, který přesunul celý kmen po vypovězení Gul'danem z hordy do Alterackých hor. Tam byl klan v relativním bezpečí a zůstal lidskou aliancí neobjeven, zatímco ostatní klany byly po Druhé válce buď úplně zničeny, nebo internovány do internačních táborů pro orky. Moudrý prorok Drek'Thar potom po dvaceti letech potkal mladého Thralla, kterému se povedlo utéct z Blackmoorovy pevnosti. Naučil ho moudrosti a pověděl mu o jeho původu. Thrall se nakonec stal náčelníkem klanu Frostwolf a rozhodl se vysvobodit orky z internačních táborů a navrátit orčí hordě bývalou čest a slávu. Drek'Thar mu dělal nejvyššího rádce a Orgrim Doomhammer, bývalý náčelník hordy, mladého Thralla učil válečnickému umění. Po dostatečných přípravách vedl Thrall celý klan do bitev proti posádkám menších internačních táborů a vysvobozoval z nich orky z ostatních klanů. Když jich vysvobodil tolik, že mohl postavit orčí armádu a tím obnovit Hordu, zaútočil na pevnost Durnholde Keep, kde Thrall zabil svého věznitele.

V této době prakticky klan Frostwolf přestává existovat, neboť Orkové jsou opět sjednoceni pod jedinou Hordu. Navíc Thrall ucítí za pomoci záhadného proroka, že se démoni vracejí, tak na jeho radu opouští zemi lidí a cestuje na kontinent na opačné straně světa, do Kalimdoru, kde vznikne první skutečně orčí stát, který byl pojmenován podle zavražděného velitele Durotar.

Klan Warsong[editovat | editovat zdroj]

Kmen Warsong je jedním z nejsilnějších a nejdivočejších orčích kmenů. Tento kmen byl jedním z nejslavnějších v Draenoru a byl schopný kdykoliv se vzepřít jednotkám Aliance. Byl to ale také první kmen, který podlehl démonickým silám, navíc přesvědčil ostatní kmeny o zapojení se do krvavého paktu. Ve druhém díle série velmi dobře ovládali meče a ve třetím díle série se z nich stali Páni mečů. Velitelem tohoto kmene je legendární Grom Hellscream. Grom s Warsongem pomohl mladému veliteli Hordy, Thrallovi, dostat Orky z internačních táborů a přeplavit se do Kalimdoru. Tam byl kmen Warsong i se svým velitelem později Thrallem poslán do ashenvalského lesa, aby tam vybudovali základnu. Tam se střetli s Temnými elfy, v tvrdých bojích nakonec Hellscream propadl démonickým silám a zabil vůdce Elfů, poloboha Cenaria. Thrall nakonec s pomocí lidské arcimágyně Jainy Proudmoore vysvobodil jeho duši. Později se Thrall a Grom Hellscream vydali do kaňonu, kde se utkali s pánem pekel Mannorothem, jeho silám právě Orkové propadali. V lítém souboji Grom Mannorotha zabil, ale sám padl při následné explozi démonových ostatků. Tím vysvobodil svůj kmen a zachránil celou rasu Orků.

Klan Bleeding Holow[editovat | editovat zdroj]

Jeden z největších orkských klanů. Stejně jako většina ostatních klanů se připojil ke Gul´Danovi při průchodu Temným portálem na Azeroth. V první válce bojovali po boku všech ostatních klanů v bitvě o Stormwind. Když se stal vůdcem hordy Doomhammer dostal tento klan za úkol hlídat Khaz Modan. V Khaz Modanu se usídlili skoro až do konce války. Na scénu se tento klan dostal opět až po té co se Doomhammer stáhnul po prohře u hlavního města Lordareonu do Khaz Modanu. Doomhamer měl v plánu s tímto velikým klanem vést další útok proti Alianci. Náčelník klanu Kilrogg řekl, že do útoku nemůžou dokud nedobudou trpasličí pevnost Ironforge, kde se v tu chvíli nacházeli všichni trpaslíci z Khaz Modanu. Bohužel se jim Ironforge dobýt nepodařilo a Aliance se spojila i s trpaslíky. V bitvě u Blackrock Spire byl zatčen Doomhammer a zbytek hordy ustupoval k portálu. Zde se podařilo projít portálem jen několika klanům. Klan Bleeding Holow mezi ně nepatřil.

Když byl portál otevřen podruhé (tentokrát Ner´Zhulem), začaly se shromažďovat všechny klany, které zbyly v Azerothu. Z klanu Bleeding Holow jich nebylo víc než tři tucty. Většina z nich byla zřejmě v zajetí a nebo pobita. Ze zbylých tří tuctů udělal Ner´Zhul svoji osobní gardu. Po útoku aliance na Dreanor a po jeho následném výbuchu všichni zbylí členové zemřeli. Klan jako takový už přestal existovat. Jediní přeživší nejspíše zůstali na Azerothu kde se po zničení internačních táborů přidali stejně jako ostatní k Thrallovi.

Klan Black Tooth Grin[editovat | editovat zdroj]

Další veliký klan, zřejmě největší z celé hordy. O tomto klanu se moc neví snad jen to, že je úzce spřízněný s klanem Blackrock. Tento klan se také řadí mezi jedny z nejmladších klanů a je možné, že se pouze vyčlenila část Blackrocků a založila vlastní klan. Klan byl také plně oddán Doomhammerovi přestože náčelníkům klanu (Rend a Maim Blackhandovi) zabil otce. O tom, že by se klan účastnil první války není zmínka, ale naopak v druhé válce sehrál důležitou roli. Když se Doomhammer dozvěděl o Gul´Danově zradě, vyslal tento mocný klan, aby jej dostihl a zlikvidoval. Celý klan tedy vyplul za Gul´Danem a u Sargerasovy hrobky jej dostihl. Zde porazili a do jednoho vybili klan Twilight´s Hammer, který Gul´Danovi sloužil. Když skončili s klanem Twilight´s Hammer vyrazili zpět na Azeroth, protože se celý ostrov Sargerasovy hrobky začal otřásat. Po návartu do Azerothu už byl portál uzavřen. Celý klan se tedy odebral dobýt pevnost Black Rock. Zde se shromáždili se zbylými Blackrocky kteří zůstali na Azerothu a opět se z nich nejspíš stal jeden klan.

Když se podruhé otevřel portál vyzval Ner´Zhul všechny zbylé klany, které zůstaly v Azerothu, aby se k němu opět připojili. Klan Black Tooth Grin (Blackrock) odmítl a dál zůstával v pevnosti Black Rock. Po Ner´Zhulově dohodě s Deathwingem se stala pevnost Black Rock středem útoku černých draků. Draci pobili mnoho orků z klanu. Ti co přežili odtáhli do Lordareonu nebo odešli s Rendem Blackhandem.

Skřeti[editovat | editovat zdroj]

Skřeti jsou nezávislí, ale jsou to staří přátelé Hordy. Skřeti bojovali po boku Hordy během Druhé války, ale nechali toho, když zjistili, že je pro ně výhodnější pracovat pro obě strany. Nicméně hodně skřetů si pamatuje zábavu s Hordou a nechávají se levně najmout jako žoldáci Thralla a jeho lidí. Skřeti nabízí Hordě téměř exkluzivní přepravní služby ve svých parních lodích a vzducholodích. Možná, pokud budou dostatečně přesvědčováni, se skřeti znovu připojí k Hordě, poprvé od dob Druhé války...

Nezařazení[editovat | editovat zdroj]

Plamenná legie[editovat | editovat zdroj]

Plamenná Legie byla skupina vojsk, která měla zničit svět. Velitelem Plamenné Legie byl pravděpodobně Sargeras, mocný a zlý titán. Legie se skládala z pekelných pánů a démonů, kterým velel Mannoroth. Plamenná Legie byla druhá vlna, která měla zničit svět Azeroth. Jako první měla nastoupit Pohroma a poté měl být povolán Archimonde, aby invazi Legie zahájil. Legie mířila přes Lordaeron až do Kalimdoru. Tam zaútočila na Ashenvalský les, kde narazila na odpor Temných Elfů. Poté došlo k bitvě u hory Hyjal, kde chtěl Archimonde vysát sílu ze stromu světa Nordrassilu, ale to se mu nepovedlo. Plamenná Legie byla zničena díky vojskům lidí z Lordaeronu, orčí Hordy a Temným elfům z hory Hyjal.

Hlavní rasy Démonů v Legii:

Organizace legie:

Satyrové[editovat | editovat zdroj]

Satyrové jsou potomci elfů, kteří byli ochotní spolupracovat s Plamennou legií a byli Sargerasem proměněni v démonické satyry. Vůdcem satyrů se stal Lord Xavius. Ten je také prvním satyrem svého druhu.

Satyrové nepředstavují jednotnou společnost, nýbrž se rozdělují se na malé skupinky v počtu několika stovek členů. Satyrové obývají hluboké lesy Kalimdoru společně s temnými elfy. Největší počet satyrů ovšem obývá Felwood, což je lesní oblast jež byla nejvíce zasažena Plamennou legii. Toužebně očekávají návrat Plamenné legie, aby ji mohli znovu sloužit.

Nemrtví[editovat | editovat zdroj]

Během první a druhé války byli Nemrtví součástí Hordy v podobě Nekrolytů a Rytířů smrti. Avšak po smrti Gul'dana a poté, co se Thrall, nový vůdce Hordy, vzdal nekromancerských sil, tito Nemrtví zanikli. Novou generaci Nemrtvých stvořil šaman Ner'zhul, král Lichů. Jednou Ner'zhul otevřel temné portály, aby mohla Horda vtrhnout do Azerothu. Aliance tuto invazi však odrazila a Ner'zhulovo tělo bylo rozsekáno na několik částí a jeho duch byl mučen do té doby, než se Kil'jaeden rozhodl použít jej jako vůdce nové invaze do Azerothu. Pro kontrolu nad svými novými magickými silami byl uvězněn do Ledového trůnu v Ledovci ledové koruny, který se nachází v zemi Northrend. V ději třetího dílu herní série si zvolil za svého šampióna Arthase, prince lidí, jehož duši poté uvěznil ve svém meči zvaném Mrazivý smutek a přetvořil jej v rytíře smrti. V ději datadisku ke třetímu dílu král Lichů svoji moc pomalu ztrácí a slábne, ale na konci se spojí s Arthasem v jednoho.

Rytíř smrti[editovat | editovat zdroj]

Rytíř smrti je hrdinou rasy nemrtvých, který vznikl během roznášení nakaženého obilí do vesnic a měst Lordareonu na počátku třetí války, byly různé z lidských bytostí přeměněny v nemrtvé a z vesnických žen a mužů se stali zombie. A elitní rytíři vysíláni Paladiny ze Stříbrné ruky (Silverhand) byli kouzly krále Lichů přeměněni na zlé rytíře smrti, kteří pak bojovali v řadách Pohromy. Jejich síla pramení z runami popsaných mečů, ze kterých získávají veškerou svou magii. Na rozdíl od paladinů jezdí na nemrtvých bojových koních. Zachovávali si sice trochu svůj lidský vzhled, ale jejich duše byla temná a zkažená. Oči jim zcela zčernaly a kůže zešedivěla. Nejslavnější rytíři smrti pod Arthasem jsou například lord Darkscythe, baron Frostfel nebo duke Wintermaul, kteří se proslavili zničením několika lidských měst a vesnic v Lordaeronu a smrtí několika Paladinů.

Schopnosti Rytířů smrti ve strategii Warcraft III.:

Cívka smrti (Death coil) je běžným kouzlem rytířů smrti, která způsobovala, že rytíř vypustil ze svého kouzly nabitého meče rychle letícího ducha v podobě lebky, který těžce zranil nepřátelskou živou jednotku, zatímco spřátelené nemrtvé bratry dokázala cívka velmi účinně léčit a hojit zranění.

Smlouva se smrtí (Death pact) je schopnost využívaná v nouzi, Rytíř smrti může obětovat vlastní nemrtvou jednotku a sám se tak okamžitě vyléčit a povstat v plné síle.

Bezbožná aura (Unholy aura) způsobovala, že jednotky vedené tímto Rytířem smrti do boje byly značně rychlejší při pochodu, měly větší výdrž při boji a rychleji pak dokázaly léčit svá zranění obdržené v bitvě.

Oživit mrtvolu (Animate Dead) nejstrašnější a nejsilnější schopností Rytířů smrti je oživit několik nedávno padlých bojovníků, ať už z vlastních řad či nepřátelských, a na krátkou dobu je proměnit v nesmrtelné a zcela nedotknutelné, nemyslící bojovníky po svém boku. Za krátkou chvíli se však zcela rozpadnou v prach a znovu už je nelze oživit.

Nagové[editovat | editovat zdroj]

Nagové jsou rasou ve fiktivním světě Warcraftu. Vznikli před 10 000 lety z temných elfů, kteří spadli do studny věčnosti. Nagové jsou napůl rybí a napůl humanoidní bytosti podobné hadům. Jejich vládkyní je královna Azshara. Nagové slouží Illidanovi, Starým bohům a někteří jsou příslušníky dalších frakcí. Nagijští muži mají méně humanoidní obličej a jsou méně inteligentní než ženy, ale mají obrovskou svalovou hmotu.

Vzhled

Jejich tělo je podobné plazímu, pokryté šupinami, podlouhlé, velikostí podobné orkovi, ve dvou silných rukou většinou drží vznešený trojzubec, na hlavě se jim tyčí nespočet výrůstků a límec vyztužený špičatými kostmi, mají podlouhlou zvířecí tlamu plnou ostrých zubů, jejich oči jsou podlouhlé, podobné dračím(mnohokrát menší).

Původ

Nagové vznikli krátce po výbuchu Studny Věčnosti(Studna věčnosti) asi před 10000 let před současností Warcraftu. Nad Studnou věčnosti se tehdy pyšnilo honosné elfské město Zin Azshary. Zničením prvního portálu Plamenné legie, který se postupně přesunul z věže královny Azshary do níže položené Studny věčnosti, ta znestabilněla a vybuchla. V paláci a ve věži tehdy ještě pořád byli živí urození elfové a i samotná Azshara. Když i s palácem spadli do Studny, jejich záhuba byla téměř jistá. Ovšem urození elfové měli obrovskou moc, kterou vycítili i uvěznění Prastaří bohové, tak Azshaře nabídli přežití v rozbouřené Studni a ještě větší moc. Azshara v zoufalství přijmula a odevzdala sebe i ostatní Prastarým bohům. Ti vytvořili z elfů mocné bytosti, nagy, aby šířili strach a chaos.

Většina z nich se ovšem vymanila z moci bohů chaosu a usnula tvrdým spánkem na dnech nejhlubších oceánů.

Titáni[editovat | editovat zdroj]

Titáni jsou ve světě Warcraftu bráni jako bohové a stvořitelé (the Makers) - nesmrtelné a nejmocnější bytosti. Když byl stvořen vesmír a všude byl ohromný chaos, Titáni putovali celým vesmírem a na všech světech zavedli systém a pořádek (tudíž i na Azerothu). Své sídlo mají v Pantheonu.

Nejznámější Titáni[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.wowinsider.com/2007/07/03/the9-changes-wow-in-china-to-appease-censors/