Warcraft

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o počítačové hře. O deskové hře pojednává článek Warcraft (desková hra).
Hry série Warcraft
1994– Warcraft: Orcs & Humans
1995– Warcraft II: Tides of Darkness
1996– Warcraft II: Beyond the Dark Portal
1997–
1998–
1999– Warcraft II: Battle.net Edition
2000–
2001–
2002– Warcraft III: Reign of Chaos
2003– Warcraft III: The Frozen Throne
2004– World of Warcraft
2005–
2006–
2007– World of Warcraft: The Burning Crusade
2008– World of Warcraft: Wrath of the Lich King
2009–
2010– World of Warcraft: Cataclysm
2011–
2012– World of Warcraft: Mists of Pandaria

Warcraft je série počítačových fantasy RTS a MMORPG her od společnosti Blizzard Entertainment doplněných knihami a deskovými hrami.

Popis her[editovat | editovat zdroj]

Hráč těží zlato a dřevo a za ně v budovách staví vojenské jednotky. Těmi zkoumá mapu, bojuje s nepřítelem o přístup ke zlatým dolům, snaží se mu způsobit ztráty, zničit budovy nebo pracovní jednotky. Stavbou dalších budov a vynalézáním objevů získává hráč možnost stavět pokročilejší typy jednotek, nebo jednotky získají další schopnosti.

Hráč vítězí splněním daného úkolu, který často zní zničit všechny jednotky a budovy soupeře. Všechny díly obsahují kampaně (tažení), jejichž jednotlivé scénáře na sebe navazují a postupně umožňují hráči používat více a více pokročilých jednotek; díl 1 a 3 kromě toho umožňuje nastavitelnou bitvu na volitelné mapě, kde cílem je zničit všechny nepřátele.

Systém soubojů je prostý: Každá jednotka má počet hit-points, brnění tlumící zranění a sílu útoku; kouzlící jednotky mají též manu, která limituje počet seslatelných kouzel.

Příklady jednotek[editovat | editovat zdroj]

  • Sedlák – jednotka pro stavbu budov a těžbu surovin.
  • Pěšák a rytíř – pozemní jednotka s mnoha hit-points, která brání nepřátelům se dostat ke zranitelným jednotkám.
  • Střelec – jednotka vhodná k vyřazení zraněného nebo zvlášť nebezpečného soupeře; může útočit i na letecké jednotky.
  • Mechanický tank – těžkopádná jednotka vrhající velmi ničivé střely.
  • Létající stroj - Lehká letecká jednotka která zezačátku útočí pouze na letecké jednotky,ale může provést výzkum na schopnost útočit na pozemní jednotky.
  • Kouzlící jednotky – umí sesílat ohnivý déšť, zneviditelnit jednotku, léčit, odhalit vzdálenou část mapy apod.

Warcraft: Orcs & Humans[editovat | editovat zdroj]

V prvním díle neexistují námořní ani letecké jednotky a hráč vidí, co se děje na libovolném místu na mapě, které dříve během bitvy navštívil.

Každá jednotka má svůj přímý protějšek, například rytíř za stranu lidí a jezdec na vlku za orky. Rasy se liší především seznamem kouzel, které dokáží seslat čarující jednotky, a dále některými parametry jednotek, jako je dostřel.

Některé scénáře v tažení dílu 1 mají charakter výpravy do podzemí, kdy není možno stavět další jednotky, takže hráč nesmí ztratit příliš mnoho z těch, se kterými začínal.

V prvním a druhém díle existují jen dvě hratelné rasy: lidé a orkové.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj první hry série je vsazen do země zvané Azeroth. Jde o tzv. první válku, která začíná invazí orčí hordy pod vedením náčelníka Blackhanda do Azerothu skrze temný portál, který byl otevřen za pomocí lidského čaroděje Medivha, který byl v té době pod nadvládou zkaženého titána Sargerase a černokněžníků Rady stínů. Nedlouho poté zahájila krvelačná horda své první přepady proti lidem v okolních močálech. Po nějakou dobu zůstaly tyto přepady pro lidi záhadou, ale i poté, co určili původce, považovali hordu za pouhou neorganizovanou smečku.

V průběhu války začaly hordy orků stupňovat tvrdost svých útoků. První zteč na pevnost Stormwind byla naprostým fiaskem, azerothská jízda orky rozmetala. Druhý útok byl úspěšný a obrátil Stormwind v popel. I přes tyto úspěchy však horda první válku prohrála; Blackhand Ničitel, tehdejší náčelník hordy a velitel vojenských operací, byl ve skutečnosti naprosto neschopný a byl pouze loutkou jiného orka, černokněžníka Gul'dana, který jeho prostřednictvím ovládal hordu. Gul’dan však ztratil kontrolu, když se telepaticky spojil s Medivhem a ten byl mezitím ve své věži Karazhan zabit svým učněm Khadgarem a Lotharem – prvním rytířem Azerothu. Medivhova smrt uvrhla Gul’dana do několikatýdenního kómatu, během kterého Blackhand selhal.

Warcraft II: Tides of Darkness[editovat | editovat zdroj]

Druhý díl Warcraftu s podtitulem Tides of Darkness přinesl oproti svému předchůdci několik změn. Ve hře byla použita SVGA grafika, která měla, na rozdíl od ostatních strategií, pohádkovější ráz.

Přibyly letecké jednotky a také námořní, pro jejichž stavbu je nutno těžit ropu. Rovněž je možno stavět obranné věže a další radnice, takže odpadá nutnost nosit zlato ze vzdálených dolů do původní radnice.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj začíná nedlouho po skončení prvního dílu série Warcraft. Blackhand, bez Gul’danovy pomoci (Gul’dan byl v kómatu po Medivhově smrti), se ukázal jako neschopný vojevůdce a ještě neschopnější Náčelník. Byl svržen a zabit Orgrimem Doomhammerem, novým náčelníkem klanu Blackrock. Doomhammer se tímto pasoval na Náčelníka Hordy, a protože tušil možné ohrožení své vůdčí pozice Gul’danem a jeho Radou stínů, vyslal k rozvalinám pevnosti Stormwind, kde měla Rada svůj post v Azerothu, skupinu nejvěrnějších a zmasakroval většinu černokněžníků a nekrolytů, Gul’dana však ušetřil. Ten se sice ocitl v nejvyšší nemilosti Doomhammera, avšak získal si ho svým slibem, že vytvoří armádu nemrtvých bojovníků plně loajální jen jemu, pro což získal souhlas. Po mnoha neúspěšných pokusech se mu podařilo vpravit duši černokněžníka Terona Gorefienda (volně přeloženo Teron Krvavý stín) do těla mrtvého rytíře Azerothu – a uspěl. Doomhammer byl velice potěšen, ale zapomínal na jeden fakt – že tito éteričtí rytíři smrti jsou ti samí černokněžníci, které nechal nedávno povraždit a že ve skutečnosti tajně táhnou s Gul’danem.

Horda mezitím obnovila válečné operace námořní invazí do severního lidského království Lordaeronu. Horda se s nevídanou silou – a velkou měrou za podpory takřka nekonečných řad nemrtvých, povolaných rytíři smrti – přehnala Loarderonem, téměř zničila hlavní město elfů Silvermoon a takřka dobyla hlavní město Lordaeronu, nebýt Gul’danovy zrady. Ork posedlý mocí ukrytou v hrobce Temného titána Sargerase konečně zjistil její polohu a stáhl klany Stormreaver a Twilight’s Hammer z pevniny na moře. Gul’dan následně vyzvedl z hlubin moře ostrov, na kterém byla hrobka ukryta. Vydal se dovnitř s přesvědčením, že zde najde obrovskou moc, netušil ale, že jediné, co v hrobce najde, bude vlastní smrt. Rozlícený Doomhammer za ním poslal jeden z největších klanů, klan Black Tooth Grin, čímž silně oslabil svoji pozici coby dobyvatele města Lordaeron. Tento čin také způsobil následné zatlačení Hordy vojsky Aliance. Horda byla donucena ustupovat zpátky až ke svému výchozímu bodu, kterým byla hora Blackrock. Válku již nebylo možné zachránit – před horou Blackrock sice Orgrim v souboji muž proti muži porazil vojenského vůdce Lordaeronské aliance, prvního rytíře Stormwindu, Lorda Anduina Lothara, ale jeho smrt Alianci spíš rozlítila k smrti. Orkové byli – až na několik výjimek – zahnáni do Černého močálu a nuceni ustoupit zpět do Draenoru. Arcimág Khadgar uzavřel Portál. Kouzla tak mocná, že z bažiny nechala jen spálenou zemi, však nebyla dost silná, aby zapečetila spojení mezi světy. Na ochranu tohoto nebezpečného místa byla vybudována pevnost Nethergarde.

Děj následně pokračuje v datadisku Beyond the Dark Portal.

(Duch Gul’dana je pravděpodobně uvězněn nedaleko Chrámu Karaboru v Shadowmoon valley, u oltáře dříve sloužícího pravděpodobně ke kříšení Rytířů smrti – jen ve hře World of Warcraft.)

Warcraft II: Beyond the Dark Portal[editovat | editovat zdroj]

Datadisk k Warcraftu 2 nese podtitul Beyond the Dark Portal. Přinesl celkem velkou revoluci, která zasáhla i Warcraft 3, velmi se rozšířilo používání speciálních postav, tzv. hrdinů.

Dějství[editovat | editovat zdroj]

Děj datadisku začíná tam, kde skončil děj původní hry. Temný portál byl sice uzavřen, ale ne zničen. Lidé obnovili svoji pevnost Stormwind a za účelem hlídání Portálu postavili pevnost Nethergarde. Mezitím ve světě Hordy šaman Ner’zhul, velitel klanu Shadowmoon, obnovuje vládu nad orky a pokouší se o opětovné otevření Temného portálu. Král Lordaeronu (a Aliance) Terenas posílá vojsko do světa Draenoru, aby se definitivně vypořádal s orky. Arcimág Khadgar a generál Turalyon s orky bojují v jejich vlastní zemi odsouzené k zániku, ale ani za pomoci elfí lučištnice Allerie, trpaslíka Kurdrana a zkušeného vojáka Danatha a jim nepodaří zabránit Ner'zhulovi, aby otevřel portály do jiných světů a neunikl. Khadgar a jeho společníci se snaží uniknout z rozpadajícího se světa, ale nakonec se rozhodují zničit Temný portál, aby Azeroth ušetřili od magické síly, která ničí Draenor.

Warcraft III: Reign of Chaos[editovat | editovat zdroj]

Třetí díl série nese podtitul Reign of Chaos (Panování Chaosu). Přinesl velké množství změn. Nejzásadnější změnou je přechod do 3D grafiky. K dvěma základním rasám, lidem a orkům, přibyly dvě nové: nemrtví (kteří se podobají Zergům ve Starcraftu) a noční elfové (někdy označovaní také temní elfové). Každá rasa má své specifické jednotky a budovy – ne každá z nich má přímý protějšek u ostatních ras. Významně vzrostl počet kouzel ve hře a schopností jednotek. Silné stránky ras jsou:

  • Lidé: Silné obranné věže a obléhací stroje; sedláky lze vyzbrojit, aby pomohli v obraně města.
  • Orkové: Nejsilnější pozemní jednotky, schopnost plenit nepřátelské budovy.
  • Noční elfové: pohyblivost, lukostřelci; některé jednotky jsou v noci neviditelné, pokud se nepohybují.
  • Nemrtví: oživování padlých bojovníků, početná armáda; pracovník nemusí čekat u rodící se stavby.

Třetí díl pokračuje v tom, v čem začal datadisk ke druhému dílu, v používání hrdinů. Každá rasa zde má tři hrdiny – mocné jednotky schopné nosit předměty (například léčivý lektvar), sbírat zkušenosti a postupovat v úrovních. Lidé mají paladina, arcimága a horského krále, nemrtví mají rytíře smrti, liche (nemrtvého mága) a pána děsu, orkové proroka, pána mečů a náčelníka taurenu a noční elfové měsíční kněžku, strážce lesa a lovce démonů. Na rozdíl od druhého dílu je zde k dispozici oživovací oltář, v němž se padlí hrdinové mohou oživit.

Dále se ve hře nachází tzv. „creeps“, neutrální bytosti, které napadnou každého, kdo se přiblíží. Jejich pobitím hráč získá kouzelné předměty a zkušenosti pro hrdinu.

Jsou přidány různé typy útoků a brnění, takže například jednotka v lehkém brnění je silně zranitelná útokem některých nepřátel, ale málo zranitelná jinými (např. jezdec na vlku má velký bonus proti budovám).

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj hry začíná po mnohaletém klidu ve chvíli, kdy se mladému vůdci Hordy Thrallovi ve snu zjeví bývalý mocný kouzelník a nyní prorok Medivh a vyzve jej k opuštění země Lordaeronu a vyhledání západního kontinentu Kalimdoru. Thrall toto varování poslechne a společně s osvobozenými azerothskými orky odpluje.

Mezitím se lordaereonský princ Arthas Menethil poprvé střetává s nemrtvými, kteří roztrušují nakažené obilí, které nejenže jeho poddané zabíjí, ale díky temné magii je přivede zpět k životu ve zvrácené formě. V této záležitosti mu pomáhá čarodějka (a jeho přítelkyně z dětství a láska) Jaina Proudmoore a společně pak odhalují stále chmurnější informace. Arthas je donucen společně se svými muži zničit infikované město Stratholme a zjistí, že za vražděním a oživováním jeho lidu stojí pán děsu Mal’ganis. Frustrovaný z nemožnosti zastavit zkázu jinak a kvůli pomstě se Arthas vydá tohoto démona zabít na sever do země Northrendu. Jainu Prodmoore, která odmítla Arthasovi asistovat s čistkou ve Stratholmu, navštíví prorok Medivh a řekne jí, aby odjela s lidmi do Kalimdoru, dokud je čas, čehož Jaina uposlechne.

Arthas se na severu zmocní legendárního meče jménem Mrazivý smutek. Je to sice mocná zbraň a Arthas se ho chopil v dobré víře, že se díky němu zbaví vychytralého pána děsu a ochrání svůj lid, ale cena je vysoká. Arthasovi sice síla tohoto meče pomůže zabít Mal’ganise, ale také meči zaprodal svou duši - byla to pouze první duše, která Mrazivý smutek nasytila. Nyní je Arthasovým pánem králů lichů, na jehož příkaz poté bez váhání zabije svého otce, krále Terenase. Pán děsu Tichondrius, vyslanec Plamenné legie, která na svět seslala Pohromu, proti které Arthas dříve bojoval, mu zadává příkazy, které Arthas také plní. Oživí liche Kel’Thuzada s pomocí moci Sluneční Studny v elfském království Quel’thalasu (při té příležitostí prastaré království zničí stejně jako své vlastní). Ten později vyvolá démona Archimonda. Ačkoliv měl král lichů svět připravit na příchod Plamenné legie a pánové děsu na něj při tom měli dohlížet, král lichů má své vlastní plány.

Mezitím se Thrall a orkové vylodí v Kalimdoru, kde narazí na výzkumné expedice lidí, s nimiž bojují. Thrall se spřátelí s vůdcem taurenů Cairnem a společně pak vyhledají proroka Medivha. U něj najdou vůdkyní přeživších z Lordaeronu, Jainu Proudmoore. Prorok jim řekne, že se lidé a orkové musí spojit a osvobodit Thrallova přítele, Gromma Helscreama, který se (znovu) společně se svým kmenem poddal démonické moci Plamenné legie. To se jim podaří a Thrall s Grommem nakonec zabijí jednoho z velitelů Plamenné legie, která vtrhla do světa s Archimondem, Mannorotha.

V kampani za noční elfy se kněžka Tyrande Whisperwind marně brání náporům cizinců a nemrtvých a rozhodne se proto probudit mocného druida, svého milovaného Malfuriona Stormrage, a poté z vězení osvobodí také jeho bratra, lovce démonů Illidana. Malfurion však s jeho propuštěním kvůli Illidanově historii nesouhlasí. Illidan chce nočním elfům dokázat dvou užitečnost a na Arthasův popud se zmocní magické Guldanovy lebky (která ho napůl promění v démona) a zabije pána děsu Tichondria (přesně proto král lichů Arthase za Illidanem poslal). Je však nočními elfy vyhnán, ačkoliv svým počínáním Plamennou legii značně oslabil. Elfové se nakonec spojí s orky a lidmi a u stromu světa se postaví Archimodově armádě, v posledním pokusu o záchranu světa. Malfurion nachystá past a Archimonde se do ní chytí. Spolu se stromem světa jej zničí tisíce starobylých bludiček. Archimonda tak zničila samotná esence života na Azerothu.

Warcraft III: The Frozen Throne[editovat | editovat zdroj]

Datadisk ke třetímu dílu série nese podtitul The Frozen Throne (Ledový trůn). Oproti samotnému třetímu dílu příliš mnoho zásadních změn nepřinesl. Přibyly dva nové národy, Draenei, se kterými se hráč setká ve volných hrách jen vzácně a v kampani se mihnou ve dvou misích. Druhý nový národ, Nagové, vodní hadi, jsou vlastně přeměnění noční elfové. Mají sice malé množství jednotek a budov, tento nedostatek však vyvažují silou a odolností svých jednotek. Často se objevují ve všech kampaních, ať už jsou ovládáni uživatelem, jsou spojenci nebo nepřáteli. Každému národu přibyly nové jednotky, budovy a jeden nový hrdina. Alianci přibyl krvavý kouzelník, nemrtvým pán podzemí, orkům stínový lovec a nočním elfům dozorkyně. Draenai mají Akamu, mudrce, a Nagové mají Lady Vashj, zručnou lučištnici a kouzelnici. Navíc přibyli neutrální hrdinové. Rexxar, pán zvířat, se objevuje jako hlavní postava v bonusové kampani, a Sylvanas Windrunner, temná střelkyně, která bývala elfskou hraničářkou, se objevuje v kampani za nemrtvé (ve třetím díle byla při útoku nemrtvých na Quel’Thalas, elfí říši, zabita princem Arthasem a stala se nemrtvou).

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj datadisku Frozen Throne začíná kampaní za noční elfy, když dozorkyně Maiev Shadowsong hledá uprchlého Illidana Stromrage, kterého v předchozím dějství pustila z vězení kněžka Tyrande, když potřebovala pomoc proti Plamenné legii. Illidan získal nové stoupence Nagy a spojil se s jejich vůdkyní Lady Vashj. Maiev se zavázala, že Illidana polapí za každou cenu. Maiev je nakonec nucena požádat o pomoc kněžku Tyrande a druida Malfuriona Stormrage (Illidanova bratra). Illidana nakonec konfrontují v troskách kouzelnického města Dalaranu a ten jim prozradí, že jeho cílem je zničit Ledový trůn, kde je uvězněn král lichů. Illidan nakonec mizí v portálu, kam se za ním vydá i Maiev.

Druhou kampaň začíná hráč ve službách otřesené Aliance. Elfí princ a čaroděj Kael však vidí, že Aliance nemá dost sil, aby pomstila jeho lid - vysoké elfy, jejichž značnou část povraždil rytíř smrti Arthas a jeho armáda. Kontaktuje ho Lady Vashj, díky níž se elf zaváže věrností Illidanovi. Ten se nyní nachází v původním zničeném světě orků. Kael a Vashj ho musejí osvobodit ze zajetí Maiev a pomoci mu stát se pánem tohoto poničeného světa. Illidanovi je však Plamennou legií připomenut jeho závazek - zničit Ledový trůn. Jinak bude čelit tvrdým následkům.

Ve třetí kampani se na scénu vrací princ - nyní už samozvaný král Lordareonu - Arthas. Ten se v Lordareonu snaží zničit zbytky lidskosti. Pánové děsu si však na tuto rozvrácenou zemi také dělají nárok. Spojence získají v Sylvanas Windrunner, kterou již neovládá slábnoucí hlas krále lichů a chce dát průchod své nenávisti k Arthasovi. Arthas mezitím slábne, protože kvůli trhlině ve svém ledovém vězení (způsobeném Illidanovými kouzly) ztrácí moc i král lichů, který Arthase povolává k sobě, jelikož se k němu blíží nepřátelé. Arthas nakonec musí uprchnout před hněvem pánů děsu i odplatou Sylvanas do Northrendu. Sylvanas využije nově získanou svobodu, porazí pány děsy a jednoho z nich si podmaní. Stane se vůdkyní Opuštěných - nemrtvých bytostí s vlastní vůlí, které již nejsou součástí Pohromy. Arthas mezitím na severu čelí elfímu princi Kaelovi a Illidanovi. Všemožné překážky překoná a dostává se až k trůní místnosti, aby naplnil svůj temný osud. V hlavě mu znějí hlasy těch, které zradil a které ho vlastně před jeho počínáním varují, ale Arthas je k nim hluchý. Roztříští ledové vězení, ve kterém je uvězněn král lichů, duch krutého orckého šamana Ner'zhula, a splyne s ním ve své mysli v jedno.

V bonusové kampani se hráč setkává s Rexxarem, pánem šelem. Ten se stává součástí Hordy a přítelem Thralla. Hordě pomáhá porazit admirála Proudmoora, který se snaží nově založené království orků Durotar zničit dříve, než začne pro lidi představovat vážnější hrozbu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]