Druhá čečenská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Druhá čečenská válka
Konflikt:
Trvání: srpen 1999 – 16. dubna 2009[1] (Intenzivní fáze do roku 2000) Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: Severní Kavkaz Casus belli: Popudem k válce byla invaze do Dagestánu provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské panelové domy Výsledek: Porážka separatistů, relativní uklidnění v regionu Vyhnání separatistické vlády Rebelie v Čečensku Jmenování lojalistické vlády Rozšíření válečného stavu Změny území: {{{Území}}}
Strany
Ruská federace Čečenští loajalisté	Čečenská republika Ičkeria Kavkazské hnutí Zahraniční Mudžahedíni
Velitelé
{{{velitel1}}}	{{{velitel2}}}
Síla
Minimálně 93,000 v Čečensku v roce 1999.[2] Okolo 50,000 až 60,000 federálních and republikánských sil v Čečenskuv roce 2006.[3] Další v sousedních regionech.	22,000 v roce 1999 (ruský odhad).[4] Další v sousedních regionech.
Ztráty
Neznámé(minimálně 7,620 zabito v prvních čtyřech letech podle vlastních oznámení).	Neznámé(minimálně 5,000 zabito v prvních čtyřech letech podle vlastních oznámení).
{{{poznámky}}}

Druhá čečenská válka, v pozdější fázi známa jako Válka v Severním Kavkazu, byla zahájena Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska.

Popudem k válce byla invaze do Dagestánu provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské panelové domy, za které Rusko vinilo čečenské separatisty i přes to, že žádný důkaz spojující Čečence s útoky nebyl zveřejněn. Kampaň z velké míry zvrátila výsledek První čečenské války, ve které nabyl region de facto nezávislosti jako Čečenská republika Ičkeria. I když je konflikt považován za interní záležitost Ruské federace, válka přivábila velký počet bojovníku džihádu ze zahraničí.

Během počáteční kampaně čelila ruská armáda a proruské čečenské polovojenské organizace separatistům v otevřeném boji, ale v únoru 2000 po zimním obléhání nakonec dobyly Groznyj. Rusko nastolilo přímou vládu nad Čečenskem v květnu 2000 a jmenovalo promoskevskou vládu. Po totální ofenzívě způsobovali čečenští partyzáni dále těžké ztráty ruským silám a stáli proti ruské politické moci v Čečensku po několik dalších let. Někteří povstalci zaútočili také na ruské civilisty. Tyto teroristické útoky, stejně jako rozsáhlé porušování lidských práv ruskými silami, vyvolaly silnou mezinárodní kritiku.

Rozsáhlé boje byli nahrazeny partyzánskou válkou a bombovými útoky na vojáky federace a síly regionální vlády. Násilí se často odehrávalo i v sousedních regionech. Přesný počet obětí není znám, odhady se pohybují od desítek tisíc po stovky tisíc mrtých a nezvěstných, převážně civilistů v Čečensku. Jednoznačný počet ztrát na ruských silách není veřejnosti znám. Navzdory velkému počtu obětí zůstávají obě čečenské války mimo západní publicitu.^[5]

Mezi známější teroristické útoky spáchané čečenskými separatisty patří přepadení moskevského divadla na Dubrovce čečenským ozbrojeným komandem během představení muzikálu Nord-Ost a útok islámských čečenských secesionistů na školu v obci Beslan.

[editovat] Související články

• První čečenská válka

[editovat] Reference

1. ↑ Вторая чеченская война официально завершена RIA Novosti, 16. 4. 2009.
2. ↑ FELGENHAUER, Pavel. Russia's Forces Unreconstructed [online]. ISCIP: Studying the political, international, and security affairs of Russia and the NIS, [cit. 2008-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
3. ↑ SIMONOV, Pavel. New Chechen Army Threatens Moscow [online]. AIA Russian section, 2006-07-12, [cit. 2008-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
4. ↑ РБК. Федеральным силам в Чечне противостоят 22 тыс. боевиков. [online]. Москва : Cry.ru, 1999-11-04 13:17 UTC+3, [cit. 2008-03-06]. Dostupné online. (rusky)
5. ↑ CORWIN, Julie A.. U.S.: How Humanitarian Crises Evade TV Cameras [online]. Washington : Radio Free Europe / Radio Liberty, 2006-01-18, [cit. 2008-03-06]. Dostupné online. (anglicky)