Dámaso Alonso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dámaso Alonso (22. října 1898 Madrid, Španělsko24. ledna 1990 Madrid)[1], celým jménem Dámaso Alonso y Fernández de las Redondas byl španělský básník,[2] literární kritik, překladatel,[3] literární vědec[1] a ředitel řady institucí.[2] Dámaso Alonso se narodil 22. října 1898[1] v Madridu, kde později v roce 1921 vystudoval filozofii, literaturu a právo. V témže roce publikoval svoji první básnickou sbírku nazvanou Poemas puros, poemillas de la ciudad.[2] Vyučoval na řadě evropských i amerických univerzit; ve Španělsku pak na Universidad de Valencia[1] a Universidad Complutense de Madrid.[2] Byl přítelem řady spisovatelů Generace 27 a jako literární vědec se zabýval barokní poesií, zejména dílem španělského básníka a dramatika 17. století Luise de Góngory y Argote.[2] V letech 1968–1982 byl prezidentem španělské akademie (Real Academia Española).[1] K významnějším básnickým dílům patří Poemas puros, Poemillas de la ciudad; El viento y el verso, Hijos de la ira, Hombre y Dios, Gozos de la vista a Duda y amor sobre el Ser Supremo.[3] Již v roce 1927 dostal Národní cenu za literaturu[1] a později v letech 1943 cenu Fastenrath[2] a v roce 1978 Cervantesovu cenu.[2][1][3] Umírá 24. ledna 1990 v Madridu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HODOUŠEK, Eduard, a kol Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-54-0. Kapitola Slovník spisovatelů, s. 77–636.  
  2. a b c d e f g Premios Miguel de Cervantes; 1976-2007 Catálogo de la Exposición. [s.l.] : Secretaría general técnica, Ministerio de cultura, 2008. (špěnělsky) 
  3. a b c d Dámaso Alonso [online]. [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. (španělsky)