Francesc Fàbregas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cesc Fàbregas
Cesc Fabregas
Cesc Fabregas
Osobní informace
Celé jméno Francesc Fàbregas Soler
Datum narození 4. května 1987 (27 let)
Místo narození Vilassar de Mar[1], Španělsko
Výška 1,75 m
Váha 75 kg
Přezdívka Cesc
Klubové informace
Současný klub Chelsea FC
Číslo dresu 4
Pozice Střední záložník
Mládežnické kluby
1995–1997
1997–2003
2003
ESP CE Mataró
ESP FC Barcelona
ENG Arsenal FC
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2003–2011
2011–2014
2014–
ENG Arsenal FC
ESP FC Barcelona
ENG Chelsea FC
212 (35)
63 (20)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2002–2003
2003–2004
2005
2004–2005
2006–
2004–
ESP Španělsko U16
ESP Španělsko U17
ESP Španělsko U20
ESP Španělsko U21
ESP Španělsko
Flag of Catalonia.svg Katalánsko
8 (0)
14 (7)
5 (0)
12 (8)
78 (12)
2 (0)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Zlatá medaile ME 2008 Španělsko
Zlatá medaile ME 2012 Španělsko
Mistrovství světa
Zlatá medaile MS 2010 Španělsko
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2011 FC Barcelona
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2011 FC Barcelona

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální: 6. září 2013
** Starty a góly za reprezentaci aktuální: 6. květen 2013

Francesc „Cesc“ Fàbregas Soler (* 4. května 1987) je španělský fotbalista, záložník, který v srpnu 2011 přestoupil do FC Barcelona. V roce 2008 a 2012 se stal mistrem Evropy a v roce 2010 i mistrem světa.

Další etapa jeho bohaté kariéry bude pokračovat v londýnské Chelsea, které se v červnu 2014 upsal na pět let.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Fàbregas začal svou fotbalovou kariéru v mládežnických výběrech španělského celku FC Barcelona. V roce 2003 podepsal smlouvu s anglickým Arsenalem. Svůj první zápas v dresu londýnského klubu odehrál Fàbregas proti mužstvu Rotherhamu United a stal se tak nejmladším hráčem v historii Arsenalu, který nastoupil a zároveň vstřelil svou první branku. Po odchodu Patricka Vieiry do Juventusu se prosadil do základní sestavy.

V roce 2006 získal cenu Bravo i ocenění Golden Boy pro nejlepšího hráče evropského kontinentu do 21 let věku.[2][3]

V roce 2008 se následně stal kapitánem a vůdcem A týmu Arsenalu.

V polovině srpna 2011 byla podepsána smlouva o jeho návratu do Barcelony; přestupová částka se odhaduje na 35 milionů liber.[4] V sezóně 2012/13 získal s Barcelonou titul ve španělské lize.[5]

22. prosince 2013 zaznamenal v ligovém utkání s Getafe CF dvě branky, Barcelona dokázala otočit stav z 0:2 na konečných 5:2.[6]

Dne 12. června 2014 přestoupil do londýnského klubu Chelsea FC.

Klubové statistiky[editovat | editovat zdroj]

Statistiky aktualizovány 6. června 2013

Klub Sezóna Liga Pohár[pozn. 1] Evropa Celkem
Starty Góly Asistence Starty Góly Asistence Starty Góly Asistence Starty Góly Asistence
Arsenal 2003–04 0 0 0 3 1 0 0 0 0 3 1 0
2004–05 33 2 4 8 0 1 5 1 0 46 3 5
2005–06 35 3 5 2 1 0 13 1 2 50 5 7
2006–07 38 2 13 6 0 2 10 2 1 54 4 16
2007–08 32 7 20 3 0 1 10 6 2 45 13 23
2008–09 22 3 11 1 0 0 10 0 5 33 3 16
2009–10 27 15 15 1 0 1 8 4 3 36 19 19
2010–11 25 3 14 6 3 1 5 3 2 36 9 17
Celkem 212 35 82 30 5 6 61 17 15 303 57 103
Barcelona 2011–12 28 9 10 9 3 6 11 3 4 48 15 20
2012–13 32 11 11 8 2 1 8 1 0 48 14 12
Celkem 60 20 21 17 5 7 19 4 4 96 29 32
Celkem v kariéře 270 55 98 47 10 13 80 21 19 399 86 135

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnil se Mistrovství Evropy hráčů do 17 let v roce 2004, kde ve finále Španělsko podlehlo domácí Francii 1:2.[7]

A-mužstvo[editovat | editovat zdroj]

14. června 2006 se stal nejmladším španělským účastníkem mistrovství světa[zdroj?], když střídal Luise Garcíu po 77 minutách, kdy Španělé vyhráli 4:0 nad Ukrajinou. V té chvíli mu bylo 19 let a 41 dní.

V roce 2008 se jako člen širšího kádru reprezentace stal mistrem Evropy.

11. července 2010 během finále MS proti Nizozemsku nahrál Andrési Iniestovi na vítězný gól a stal se tak mistrem světa.

V roce 2012 vyhrál se španělskou reprezentací třetí vrcholový šampionát - Euro 2012. Ve finále Španělé zdolali Itálii 4:0.

Ostatní projekty[editovat | editovat zdroj]

Fàbregas měl svou vlastní televizní show, která se jmenovala "The Cesc Fàbregas Show: Nike Live". Byla odvysílána 19. května 2008. Program byl sponzorován značkou Nike a byl odvysílán na televizní stanici Sky Sports. Show představovala Fábregase v různých skečech se spoluhráči z Arsenalu jako Philippe Senderos a Nicklas Bendtner, či s trenérem Wengerem. Fàbregas je také Čestným patronem kampaně proti rasismu ve fotbale a společnosti "Show Racism the Red Card".

Dosažené úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Cesc Fàbregas ve čtvrtfinálovém zápase Eura 2012 proti Francii (2:0).

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Anglie Arsenal FC (2003 - 2011)
Zlatá medaile (2005)
Zlatá medaile (2004)
Stříbrná medaile (2005/06)
ESP FC Barcelona (2011 - dodnes)
Zlatá medaile (2012/13)
Zlatá medaile (2011)
Zlatá medaile (2011)

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Zlatá medaile (EURO 2008, EURO 2012)
Zlatá medaile (MS 2010)
Stříbrná medaile (2003)
Stříbrná medaile (2004)

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zahrnuje FA Cup, Anglický ligový pohár, Community Shield a Copa del Rey.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cesc Fàbregas profile, Arsenal F.C., 11/8/2011.
  2. Götze vítězem ceny Golden Boy. Eurofotbal.cz [online]. 2011-12-11 [cit. 2012-07-15]. Dostupné online.  
  3. Golden Boy: l'Albo d'Oro. Tuttosport [online]. 2008-12-06 [cit. 2012-07-15]. Dostupné online.   (italsky)
  4. Arsenal agree Cesc deal with Barca [online]. ESPNsoccernet, 2011-8-14, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Real zaváhal na Espaňolu, čímž Barceloně posvětil 22. španělský titul. iDNES.cz [online]. 2013-05-12 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.  
  6. Barcelona otočila zápas díky Pedrovi, Atlético a Real vyhrály těsně, iDNES.cz, citováno 23. 12. 2013
  7. France 2 - 1 Spain, U17 Championship Final, UEFA.com, citováno 18. 8. 2013 (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]