Rui Patrício

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rui Patrício
Rui Patrício na Mistrovství světa 2018
Rui Patrício na Mistrovství světa 2018
Osobní informace
Celé jménoRui Pedro dos Santos Patrício[1]
Datum narození15. února 1988 (36 let)
Místo narozeníMarrazes, PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Výška190 cm[2]
Klubové informace
Současný klubItálie AS Řím
Číslo dresu1
Pozicefotbalový brankář
Mládežnické kluby*
1997–2000
2000–2006 		Portugalsko Leiria e Marrazes
Portugalsko Sporting
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2006–2018
2018–2021
2021–		 Portugalsko Sporting
Anglie Wolverhampton
Itálie AS Řím		 32700(0)
11200(0)
0011700(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2003–2004
2004–2005
2005–2006
2006–2007
2007–2008
2007–2010
2010–		 Portugalsko Portugalsko U16
Portugalsko Portugalsko U17
Portugalsko Portugalsko U18
Portugalsko Portugalsko U19
Portugalsko Portugalsko U20
Portugalsko Portugalsko U21
Portugalsko Portugalsko		 00500(0)
01100(0)
00400(0)
01000(0)
00800(0)
01400(0)
09700(0)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 2012 Portugalsko
Zlatá medaile ME 2016 Portugalsko
Liga národů
Zlatá medaile 2018/2019 Portugalsko
Konfederační pohár
Bronzová medaile 2017 Portugalsko
Portugalský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2006/2007 Sporting
Zlatá medaile 2007/2008 Sporting
Zlatá medaile 2014/2015 Sporting
Portugalský ligový pohár
Zlatá medaile 2017/2018 Sporting
Portugalský superpohár
Zlatá medaile 2007 Sporting
Zlatá medaile 2008 Sporting
Zlatá medaile 2015 Sporting
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 18. 8. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 18. 8. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rui Patrício na Euru 2012

Rui Pedro dos Santos Patrício (* 15. února 1988 Marrazes) je portugalský profesionální fotbalový brankář, hrající za italský klub AS Řím a portugalskou fotbalovou reprezentaci.

Předtím, než se přestěhoval do Anglie, strávil většinu své kariéry ve Sportingu Lisabon, kde debutoval již ve věku 18 let a poté se objevil ve 462 soutěžních zápasech. Během svých 12 let v klubu získal pět trofejí, včetně tří portugalských pohárů.

Patrício odehrál svůj první zápas v Portugalské reprezentaci v roce 2010, poté, co byl Paulo Bento jejím jmenován hlavním trenérem. Reprezentoval národ na dvou Mistrovství světa a třech Mistrovství Evropy. Je součástí vítězných týmů Eura 2016 a Ligy národů 2019.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Sporting[editovat | editovat zdroj]

Narozen v Marrazes, Leiria,[3] hrál Patrício jako útočník v mladém věku ve vesnickém týmu Leiria e Marrezes. Údajně si tam ho vyhlédl skaut Sportingu CP, který ho viděl hrát v brance a byl natolik ohromen, že 12letého chlapce poslal do akademie klubu.[4] Debutoval v Primeira Lize 19. listopadu 2006, když v desátém kole pomohl k vítězství 1:0 proti CS Marítimu: na lavičku posadil oporu klubu a jedničku v Portugalské reprezentaci Ricarda; 15 minut před koncem hry chytil pokutový kop.[5]

Patrício v dresu Sportingu (2012)

V sezóně 2007/08 se, po odchodu Ricarda do Realu Betis, stal Patrício jedničkou v klubu, před zkušeným veteránem Tiagem Ferreirou a nově příchozím Vladimírem Stojkovićem. Debutoval v Lize mistrů UEFA 27. listopadu 2007 při prohře 1:2 v základní skupině proti Manchesteru United.[6]

Před začátkem sezóny 2008/09 byl Patrício předmětem domnělého přestupu do italského Interu Milán.[7] Nic z toho však nebylo, a tak do finále portugalského superpoháru proti FC Porto nastoupil. V utkání chytil penaltu Lucha Gonzáleze a radoval se z vítězství 2:0.[8] I přestože byl spojován s odchodem z klubu, i nadále zůstal klubovou brankářskou jedničkou.

V předkole Ligy mistrů 2009/10 proti FC Twente prohrával Sporting v 94. minutě 0:1, po předchozí remíze 0:0 v prvním zápase: Patrício opustil svou bránu a šel do soupeřícího pokutového území na rohový kop, tam provedl hlavičkový souboj s Nikitou Rukavytsyou. Zdálo se, že oba hráči přišli do kontaktu s míčem, který se poté odrazil po kontaktu s kopačkou Petera Wisgerhofa až do sítě domácího týmu, tento gól posunul Sporting do dalšího předkola, naopak Twente se se soutěží rozloučilo.[9]

Dne 20. prosince 2012 byl Patrício podruhé za sebou oceněn nejlepším klubovým fotbalistou roku.[10] 18. října 2014, při skóre 2:1 pro svůj tým, chytil penaltu Jacksona Martíneze, čímž pomohl vyřadit Porto z Taça de Portugal, zápas totiž skončil vítězstvím Sportingu 3:1 na Estádio do Dragão.[11]

Dne 24. října 2016 byl Patrício jedním z 30 hráčů nominovaných na cenu Ballon d'Or za rok 2016 po boku portugalských spoluhráčů Pepeho a Cristiana Ronalda.[12] 18. února následujícího roku se objevil ve svém 400. soutěžním zápase v dresu Sportingu, když se v domácím vítězství 1:0 proti Riu Ave stal hráčem zápasu.[13]

15. května 2018 se Patrício a několik jeho spoluhráčů, včetně trenérů, zranilo po útoku přibližně 50 příznivců Sportingu na trénikovém hřišti klubu poté, co tým skončil třetí v lize a přišel tak o možnost hrát v následující sezóně Ligu mistrů.[14][15] Navzdory událostem se se zbytkem týmu dohodli na odehrání finále portugalského poháru naplánovaného na následující víkend,[16] tam však nakonec prohráli 2:1 s CD Aves.[17]

Wolverhampton Wanderers[editovat | editovat zdroj]

1. června 2018 Patrício podal žádost o ukončení své smlouvy kvůli fyzickému násilí na jeho osobu ze strany fanoušků klubu. O nedlouho později přišly první nabídky, sám hráč si vybral Wolverhampton Wanderers, který postoupil do Premier League.[18][19] Tento přestup dokončil 18. června na základě čtyřleté dohody,[20] a dne 31. října bylo oznámeno, že se kluby dohodly na přestupu za 18 milionů eur.[21]

Patrício se rozhodl nosit dres s číslem 11, před obvyklejší 1, na počest Carla Ikemeho, bývalého brankáře Wolves, který právě musel ukončit kariéru, když se u něj objevila leukémie.[22] V lize debutoval 11. srpna 2018 při domácí remíze 2: 2 proti Evertonu.[23] S klubem se mu hned v první sezóně podařilo skončit na sedmé příčce, které jim zajistilo účast v Evropských pohárech v následující sezóně.

Po konci sezóny 2019/20 Premier League byl Rui Patrício jedním z hráčů, kteří na hřišti nechyběli ani minutu napříč všemi 38 zápasy.[24] Wolves zopakovali úspěch z minulé sezóny, když se umístili opět na sedmé příčce. V Evropské lize UEFA se dostali až do čtvrtfinále, kde podlehli španělské Seville.

AS Řím[editovat | editovat zdroj]

13. července 2021 se Patrício připojil k italskému týmu AS Řím a podepsal tříletou smlouvu.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Patrício na Konfederačním poháru (2017)

Od roku 2007 se Patrício začal objevovat v portugalské reprezentaci do 21 let. 29. ledna následujícího roku ho trenér seniorského mužstva Luiz Felipe Scolari povolal na přátelský zápas proti Itálii, hraný v Curychu,[25] i přestože do zápasu nenastoupil, tak dne 12. května byl vybrán do týmu pro Euro 2008, ale turnaji neodehrál ani minutu.

Ačkoli nebyl součástí prozatímního seznamu 24 hráčů na Mistrovství světa ve fotbale 2010 v Jižní Africe,[26][27] byl Patrício jmenován mezi šesticí záložních hráčů.[28] Debutoval 17. listopadu 2010, když odehrál druhou polovinu přátelského utkání se Španělskem.[29]

Poté, co reprezentační jednička Eduardo opustil základní sestavu Benficy, stal se Patrício volbou číslo jedna pro trenéra národního týmu Paula Benta. Odehrál druhou polovinu zápasů kvalifikace na Euro 2012 a všechny zápasy závěrečného turnaje v Polsku a na Ukrajině. V pěti zápasech inkasoval čtyřikrát a pomohl týmu k účasti v semifinále.[30]

Patrício byl zařazen do 23členného týmu Benta na Mistrovství světa 2014 jako první volba,[31] a v soutěži debutoval při zápasu s Německem, které skončilo prohrou 0:4.[32] Zmeškal druhé utkání ve skupině proti USA kvůli zranění.[33]

Patrício se objevil vesvém 50. mezinárodním turnaji dne 30. června 2016 na Euru 2016: po remíze 1:1 ve čtvrtfinále proti Polsku na Stade Vélodrome chytil penaltu Jakuba Błaszczykowského při penaltovém rozstřelu, který skončil vítězstvím Portugalsa 5:3.[34] Poté, co vyhrál s týmem celý turnaj se solidním výkonem ve finále proti Francii,[35] se dostal také do týmu pro Mistrovství světa 2018 v Rusku.[36] Dne 17. listopadu téhož roku, odehrál poprvé reprezentační zápas s kapitánskou páskou, a to při bezbrankové remíze s Itálií v Lize národů.[37]

Když Portugalsko porazilo Nizozemsko ve finále Ligy národů UEFA 2019 na domácí půdě v Estádio do Dragão, odehrál Patrício svůj 81. reprezentační zápas, čímž překonal Vítora Baíu jako brankáře s největším počtem odehraných zápasů.[38]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

K 11. srpnu 2020[39][40]

Zápasy a góly za klub, sezónu a soutěž
Klub Sezóna Liga Národní pohár[P 1] Ligový pohár[P 2] Evropské poháry Ostatní Celkem
Liga Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Sporting 2006/07 Primeira Liga 1 0 0 0 — 0 0 — 1 0
2007/08 20 0 0 0 3 0 8[P 3][P 4] 0 0 0 31 0
2008/09 25 0 1 0 1 0 6[P 3] 0 1[P 5] 0 34 0
2009/10 30 0 3 0 4 0 14[P 3][P 6] 0 — 51 0
2010/11 30 0 2 0 3 0 8[P 6] 0 — 43 0
2011/12 28 0 6 0 0 0 13[P 6] 0 — 47 0
2012/13 30 0 1 0 1 0 7[P 6] 0 — 39 0
2013/14 30 0 1 0 0 0 — — 31 0
2014/15 33 0 4 0 0 0 8[P 3][P 6] 0 — 45 0
2015/16 34 0 2 0 0 0 9[P 6] 0 1[P 5] 0 46 0
2016/17 31 0 1 0 0 0 6[P 3] 0 — 38 0
2017/18 34 0 5 0 3 0 14[P 3][P 6] 0 — 56 0
Celkem 326 0 26 0 14 0 93 0 2 0 462 0
Wolverhampton 2018/19 Premier League 37 0 0 0 0 0 — — 37 0
2019/20 38 0 0 0 0 0 15[P 6] 0 — 53 0
2020/21 0 0 0 0 0 0 — — 0 0
Celkem 75 0 0 0 0 0 15 0 — 90 0
Celkem 401 0 26 0 14 0 108 0 2 0 552 0
  1. ↑ Zápasy v Taça de Portugal a FA Cupu
  2. ↑ Zápasy v Taça de Liga a EFL Cupu
  3. ↑ a b c d e f Zápasy v Lize mistrů UEFA
  4. ↑ Zápasy v Poháru UEFA
  5. ↑ a b Zápasy v Portugalském superpoháru
  6. ↑ a b c d e f g h Zápasy v Evropské lize UEFA

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

K 17. listopadu 2019[41]

Portugalsko
Rok Zápasy Góly
2010 1 0
2011 8 0
2012 11 0
2013 9 0
2014 6 0
2015 7 0
2016 14 0
2017 12 0
2018 9 0
2019 10 0
Celkem 87 0

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Socha Patrícia a Henri Delaunay Trophy, odhalená v Leirii v květnu 2017, na počest jeho zákroku ve finále Euro 2016 proti střele Antoina Griezmanna.[42]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Sporting[43]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Portugalsko[43]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rui Patrício na německé Wikipedii.

  1. ↑ FIFA Confederations Cup Russia 2017: List of players: Portugal [online]. FIFA, 20 March 2018 [cit. 2018-11-04]. S. 7. Dostupné online. 
  2. ↑ Rui Patrício Profile, News & Stats | Premier League. www.premierleague.com [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Patrício inaugura estátua em Leiria: "Que seja exemplo para mais novos" [online]. Mais Futebol, 22 May 2017 [cit. 2018-08-30]. Dostupné online. (portugalsky) 
  4. ↑ Herói já foi avançado. Correio da Manhã. 6 August 2009. Dostupné online [cit. 7 April 2018]. (portugalsky) 
  5. ↑ FREITAS, José Carlos. Rui Patrício entra na história. Record. 20 November 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 April 2013. (portugalsky) 
  6. ↑ Ronaldo underlines United authority [online]. UEFA, 27 November 2007 [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ ROSEIRO, Bruno. Rui Patrício por Toldo. Record. 17 June 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 9 August 2008. (portugalsky) 
  8. ↑ a b Djaló double steers Sporting success [online]. UEFA, 16 August 2008 [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Sporting late show shatters Twente [online]. UEFA, 4 August 2009 [cit. 2009-08-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Vencedores dos prémios Stromp. Record. 20 December 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 December 2012. (portugalsky) 
  11. ↑ Sporting dump Porto out of the Portuguese Cup [online]. PortuGOAL, 18 October 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ HOLYMAN, Ian. Ballon d'Or: Cristiano Ronaldo and Lionel Messi lead list of 30 nominees [online]. ESPN FC, 24 October 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Patrício secures 400th with fantastic performance [online]. Sporting CP, 18 February 2017 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jesus e jogadores agredidos na Academia. A Bola. 15 May 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 May 2018. (portugalsky) 
  15. ↑ KILEY, Ben. Sporting Lisbon players attacked at training ground after failing to secure Champions League spot [online]. Sports Joe, 15 May 2018 [cit. 2018-05-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Sporting Lisbon: Players agree to play Portuguese Cup final after attack [online]. BBC Sport, 16 May 2018 [cit. 2018-05-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ Aves ganha a Taça de Portugal graças a bis de Guedes. O Jogo. 20 May 2018. Dostupné online [cit. 26 July 2018]. (portugalsky) 
  18. ↑ Rescisão com justa causa do contrato de trabalho desportivo. A Bola. 31 May 2018. Dostupné online [cit. 3 June 2018]. (portugalsky) 
  19. ↑ Rui Patricio wants Sporting deal terminated as Jorge Mendes accused of 'blackmail' [online]. ESPN, 2 June 2018 [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ Wolves complete Patricio signing [online]. Wolverhampton Wanderers F.C, 18 June 2018 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ Rui Patricio: Wolves agree £16m fee with Sporting Lisbon for goalkeeper [online]. BBC Sport, 31 October 2018 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ HATFIELD, Luke. Rui Patricio honours Carl Ikeme as Wolves reveal new kit numbers [online]. 10 August 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ HAFEZ, Shamoon. Wolverhampton Wanderers 2–2 Everton [online]. BBC Sport, 11 August 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ HOSKIN, Rob. Van Dijk, Maguire and De Gea: Which players played every minute in the Premier League season?. GiveMeSport [online]. Sports New Media, 2020-07-26 [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Rui Patrício chamado por Scolari. Record. 29 January 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 April 2013. (portugalsky) 
  26. ↑ Convocados revelados [online]. Portuguese Football Federation, 10 May 2010 [cit. 2010-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15 June 2011. (portugalsky) 
  27. ↑ Pepe in Portugal squad [online]. FIFA, 10 May 2010 [cit. 2010-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-13. 
  28. ↑ Release list of up to 30 players [online]. FIFA [cit. 2010-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  29. ↑ Portugal 4–0 Spain [online]. ESPN Star Sports, 18 November 2010 [cit. 2014-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 July 2012. 
  30. ↑ BURKE, Chris. Spain survive test of nerve to reach final [online]. UEFA, 27 June 2012 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ Portugal World Cup 2014 squad. The Daily Telegraph. 2 June 2014. Dostupné online [cit. 26 June 2014]. 
  32. ↑ Muller-inspired Germany thrash ten-man Portugal [online]. FIFA, 16 June 2014 [cit. 2014-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-17. 
  33. ↑ https://www.sbnation.com/soccer/2014/6/16/5815362/rui-patricio-injury-portugal-2014-world-cup
  34. ↑ JAMES, Andy. Draw specialists Portugal beat Poland on penalties [online]. UEFA, 30 June 2016 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b MCNULTY, Phil. Portugal 1–0 France [online]. BBC Sport, 10 July 2016 [cit. 2018-05-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ Nearly half Portugal's Euro squad to miss World Cup [online]. Special Broadcasting Service, 17 May 2018 [cit. 2018-05-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ FPF divulgou "foto exclusiva" de Rui Patrício na primeira parte. Record. 17 November 2018. Dostupné online [cit. 1 March 2020]. (Portuguese) 
  38. ↑ SPIERS, Tim. Wolves keeper Rui Patricio's pride at breaking record. Express & Star. 11 June 2019. Dostupné online [cit. 2 July 2019]. 
  39. ↑ Rui Patrício [online]. ForaDeJogo [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. 
  40. ↑ Rui Patrício [online]. Soccerway [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  41. ↑ Rui Patrício [online]. European Football [cit. 2015-09-04]. Dostupné online. 
  42. ↑ Rui Patrício em Leiria para inaguração de estátua de defesa memorável. O Jogo. 22 May 2017. Dostupné online [cit. 4 April 2018]. (portugalsky) 
  43. ↑ a b Rui Patrício – Trophies [online]. Soccerway [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  44. ↑ Portugal regressa ao topo da Europa. Liga das Nações fica em casa [online]. SAPO, 9 June 2019 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (portugalsky) 
  45. ↑ "Portugal fez uma prova excelente", diz Fernando Santos [online]. TSF, 2 July 2017 [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (portugalsky) 
  46. ↑ UEFA EURO 2016 Team of the Tournament revealed [online]. UEFA, 11 July 2016 [cit. 2016-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2016. 
  47. ↑ UEFA Europa League Squad of the 2017/18 Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-05-17 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2012
Španělsko Zlatá medaile
Itálie Stříbrná medaile
Portugalsko Bronzová medaile
Německo Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2016
Portugalsko Zlatá medaile
Francie Stříbrná medaile
Wales Bronzová medaile
Německo Bronzová medaile
Zlatá medaile Portugalská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016 Zlatá medaile
1 Rui Patrício • 2 Bruno Alves • 3 Pepe • 4 José Fonte • 5 Raphaël Guerreiro • 6 Ricardo Carvalho • 7 Cristiano Ronaldo (C) • 8 João Moutinho • 9 Éderzito António Macedo Lopes • 10 João Mário • 11 Vieirinha • 12 Anthony Lopes • 13 Danilo Pereira • 14 William Carvalho • 15 André Gomes • 16 Renato Sanches • 17 Nani • 18 Rafa Silva • 19 Eliseu • 20 Ricardo Quaresma • 21 Cédric Soares • 22 Eduardo Carvalho • 23 Adrien Silva • Trenér Fernando Santos
 Portugalsko
Portugalská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018
1 Rui Patrício • 12 Anthony Lopes • 22 Beto • 2 Bruno Alves • 3 Pepe • 5 Raphaël Guerreiro • 6 José Fonte • 13 Rúben Dias • 15 Ricardo Pereira • 19 Mário Rui • 21 Cédric Soares • 4 Manuel Fernandes • 8 João Moutinho • 10 João Mário • 11 Bernardo Silva • 14 William Carvalho • 16 Bruno Fernandes • 23 Adrien Silva • 7 Cristiano Ronaldo - Kapitán• 9 André Silva • 17 Gonçalo Guedes • 18 Gelson Martins • 20 Ricardo Quaresma • Trenér Fernando Santos
 Portugalsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rui_Patrício&oldid=23847977“