Mario Balotelli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mario Balotelli
Mario Balotelli (2014)
Mario Balotelli (2014)
Osobní informace
Celé jméno Mario Barwuah Balotelli
Datum narození 12. srpna 1990 (24 let)
Místo narození Palermo, Itálie
Výška 189 cm
Přezdívka Super Mario[1]
Klubové informace
Současný klub Liverpool FC
Číslo dresu 45
Pozice útočník
Mládežnické kluby
2001–2005 Itálie AC Lumezzane
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2005–2007
2007–2010
2010–2013
2013–2014
2014–
Itálie AC Lumezzane
Itálie Inter Milán
Anglie Manchester City
Itálie AC Milán
Anglie Liverpool FC
00200(0)
0590(20)
0540(20)
0430(26)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008–2010
2010–
Itálie Itálie U21
Itálie Itálie
01600(6)
0330(13)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile ME 2012 Itálie
Serie A
Zlatá medaile 2007/2008 Inter Milán
Zlatá medaile 2008/2009 Inter Milán
Zlatá medaile 2009/2010 Inter Milán
Coppa Italia
Zlatá medaile 2009/2010 Inter Milán
Supercoppa italiana
Zlatá medaile 2008 Inter Milán
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2009/2010 Inter Milán
Premier League
Zlatá medaile 2011/2012 Manchester City
FA Cup
Zlatá medaile 2010/2011 Manchester City

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální: : 24. 8. 2014
** Starty a góly za reprezentaci aktuální: 24. 8. 2014

Mario Barwuah Balotelli (* 12. srpna 1990, Palermo, Itálie) je italský fotbalový útočník ghanského původu. V současnosti obléká dres Liverpool FC. Dříve hrál mj. za Manchester City FC, Inter Milán a AC Milán. Je také reprezentantem Itálie. Mario Balotelli má také potíže s disciplínou, za což bývá kritizován. Média mu dala přezdívku „Super Mario“.[1] Jeho silnou disciplínou je mj. proměňování pokutových kopů.[2]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Mario Balotelli začínal s fotbalem v týmu Lumezzane, kde se také v patnácti letech dostal do A-týmu, Lumezzane tehdy hrálo italskou Serii C1 (třetí nejvyšší fotbalovou soutěž v zemi).

Inter Milán[editovat | editovat zdroj]

Po neúspěšné zkoušce v klubu FC Barcelona šel v roce 2006 do Interu Milán na hostování s opcí. První start v Serii A si odbyl 16. prosince 2007.[3] První dva góly v dresu Interu vstřelil v Italském poháru Reggině. V listopadu 2008 vytvořil nový klubový rekord Interu a stal se nejmladším hráčem, který za něj dal gól v Lize Mistrů.

S Interem vyhrál 3x Serii A, 1x Italský pohár, dále Italský superpohár a Ligu mistrů. V lize jej však rasově napadali fanoušci Juventusu [4], k tomu se přidalo několik osobních skandálů, např. když v televizní show Striscia la Notizia pózoval s dresem AC Milán [5], a také kritika od spoluhráčů i nového trenéra José Mourinha za nedostatek snahy při trénincích.

Mario Balotelli v modrém dresu Manchesteru City, vlevo kráčí Alex Song v červeném dresu Arsenalu FC.

Manchester City[editovat | editovat zdroj]

Do týmu Citizens byl Mario Balotelli zakoupen v létě 2010 za částku kolem 24 miliónů liber šterlinků. Začal nastupovat s číslem 45. V Manchesteru se znovu setkal se svým bývalým trenérem z Interu Robertem Mancinim (toho v Interu vystřídal José Mourinho).

21. prosince 2010 získal Balotelli ocenění Golden Boy pro nejlepšího hráče do 21 let v Evropě, které uděluje deník Tuttosport. Zároveň prohlásil, že jen jeden bývalý držitel je „jen o trochu lepší než on“, tím jediným měl být konkrétně Lionel Messi. Hráči jako Wayne Rooney, Cesc Fabregas, Rafael van der Vaart, Sergio Agüero, Alexandre Pato, kteří v minulosti trofej získali tedy dle jeho názoru za ním zaostávají. Mario také údajně nikdy neslyšel jméno Jacka Wilshera, který skončil v anketě na druhém místě. Ocenění Golden Boy bere jako předstupeň pro zisk prestižního Zlatého míče, jenž hodlá v budoucnu získat.[6]

Přesně týden nato, 28. prosince 2010 vstřelil Balotelli svůj první hattrick jak za Manchester City, tak v Premier League a výrazně tak pomohl Citizens k výhře 4:0 nad Aston Villou.[7]

8. dubna 2012 Balotelli potvrdil svou pověst problémového fotbalisty, když se v zápase proti Arsenalu, který Citizens prohráli 1:0 nechal po nepovedeném výkonu zbytečně vyloučit. Trenér Manchesteru City Roberto Mancini se nechal slyšet, že do konce sezony už Balotelliho nezařadí do sestavy a v letním přestupovém období je připraven jej prodat. Nicméně v dresu Manchesteru City v sezóně pokračoval a na konci slavil s mužstvem zisk mistrovského titulu.

Mario Balotelli dostal celkem 4 červené karty během svého dvouletého působení v Manchesteru City (platí po konci sezóny 2011/12). První uviděl 7. listopadu 2010 proti West Bromwich Albion, předtím vstřelil oba góly svého týmu, který skončil výsledkem 2:0. Druhou červenou obdržel 17. března 2011 v zápase s Dynamem Kyjev po 36 minutách (Manchester City vyhrál 1:0). Další červenou kartou byl vyprovozen ze hřiště 27. listopadu 2011 v utkání proti Liverpoolu (remíza 1:1). Balotelli v tomto zápase obdržel 2 žluté karty v rozmezí 18 minut. Čtvrtá červená karta je z výše zmiňovaného utkání 8. dubna proti Arsenalu.[8]

AC Milan[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2013 přestoupil za 22 mil. eur[9] do italského klubu AC Milan, kde podepsal smlouvu do roku 2017.[10] Ve slavném italském klubu zažil raketový nástup. Poprvé hrál za AC Milan v přípravném zápase 31. ledna 2013 proti týmu z italské 5. ligy Darfo Boario. Nastoupil do druhého poločasu, vstřelil 1 gól a na další dva přihrál spoluhráči z reprezentace Stephanu El Shaarawy.[10] 3. února 2013 Balotelli debutoval v italské lize a zařídil dvěma góly vítězství 2:1 nad hostujícím Udinese Calcio.[11] Druhý gól vstřelil z pokutového kopu.[9] Ve svém druhém zápase za AC Milan ve 24. kole Serie A se také střelecky prosadil, v 82. minutě vyrovnával z pokutového kopu proti domácímu celku Cagliari Calcio na konečných 1:1.[12] 15. února (25. ligové kolo) se podílel vítězným gólem na výhře AC Milan nad Parmou 2:1. Byl to jeho čtvrtý gól během úvodních tří zápasů.[13] Pátý gól přidal 8. března ve 28. ligovém kole proti domácímu FC Janov, Milán zvítězil 2:0.[14] Ve 29. kole Serie A zařídil dvěma góly vítězství 2:0 nad hostujícím Palermem, přičemž první gól dal z pokutového kopu.[15] 7. dubna 2013 dostal trest zákazu startu ve třech utkáních (proti SSC Neapol, Juventusu a Catanii) za napadení asistenta rozhodčího po zápase na půdě Fiorentiny (remíza 2:2) a za žlutou kartu, která automaticky znamenala stop pro další utkání (byla totiž už čtvrtá v tomto ročníku).[16] V posledním kole Serie A 2012/13 19. května 2013 v posledním ligovém kole gólem z kontroverzního pokutového kopu v 84. minutě vyrovnával na průběžných 1:1 proti domácí Sieně, AC Milán nakonec zvítězil 2:1 a se 72 body si pojistil třetí místo a postup do předkola Ligy mistrů na úkor dotírající Fiorentiny.[17] Svůj neúplný ligový ročník v Itálii Balotelli zakončil s výbornou bilancí 12 gólů ve 13 zápasech.

22. září 2013 v ligovém souboji proti SSC Neapol (prohra Milána 1:2) přišel hráčův další zkrat, z něhož neměl nejmenší radost trenér AC Massimiliano Allegri. Balotelli sice v zápase skóroval, neproměnil však nařízený pokutový kop (byla to mimochodem jeho první neproměněná penalta v kariéře, předtím proměnil 21 penalt v řadě) a po závěrečném hvizdu obdržel druhou žlutou kartu a následně červenou za inzultaci rozhodčího. Disciplinární komise mu vyměřila třízápasový trest.[2][18]

Liverpool FC[editovat | editovat zdroj]

25. 8. 2014 byl potvrzen jeho přestup za 16 milionů liber do anglického klubu Liverpool FC, kde měl nahradit nejlepšího střelce Premier League 2013/14 Luise Suáreze, který odešel do katalánské Barcelony.[19] Debutoval v utkání 3. kola Premier League 2014/15 proti domácímu Tottenham Hotspur FC, strávil na hřišti 61 minut. Liverpool vyhrál 3:0.[20] V úvodu angažmá byl neproduktivní a jeho výkony se dostaly pod palbu médií a bývalých hráčů Liverpoolu.[21]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

U-21[editovat | editovat zdroj]

Mario Balotelli nemohl nastoupit za mládežnické výběry Itálie U-15 a U-17, neboť byl stále považován za ghanského imigranta. Hráč odmítl nabídku Ghany k reprezentaci této africké země. Deklaroval touhu hrát za Itálii, až dostane italský pas.[22]

Trenér italského fotbalového mužstva do 21 let Pierluigi Casiraghi o Balotelliho stál, když bylo Mariovi konečně 13. srpna uděleno italské občanství, povolal jej 29. srpna do týmu "Azzurrini" (italská reprezentační jedenadvacítka) pro zápasy s Řeckem a Chorvatskem.[23] Hned při svém debutu 5. září 2008 proti Řecku vstřelil Mario Balotelli gól a zajistil tak Itálii remízu 1:1.

Hráč byl nominován do 23členného kádru Itálie pro Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let v roce 2009 a vstřelil první gól zápasu proti pořadatelské zemi Švédsku ve 23. minutě. O 15 minut později dostal červenou kartu za oplácení a musel opustit hřiště (Itálie přesto vyhrála 2:1).[24]

A-mužstvo[editovat | editovat zdroj]

10. srpna 2010 debutoval Mario Balotelli pod novým koučem Cesare Prandellim za italský seniorský tým v přátelském utkání proti Pobřeží slonoviny - prvním od MS 2010, kde Itálie skončila na posledním místě základní skupiny F s pouhými 2 body za Paraguayí, Slovenskem a Novým Zélandem.[25] Balotelli nastoupil do zápasu společně s dalšími debutanty Salvatorem Sirigu (brankář), Cristianem Molinarem (obránce) a Amaurim (útočník), porážce 0:1 však nezabránil.[26]

11. listopadu 2011 vstřelil Mario Balotelli svůj první gól v dresu italského A-mužstva proti Polsku na Městském stadionu ve Vratislavi (Itálie vyhrála 2:0)[27] a stal se tak prvním italským hráčem tmavé pleti, kterému se to podařilo. V kvalifikačním cyklu na MS 2014 v Brazílii zařídil 26. března 2013 dvěma góly vítězství nad domácí Maltou 2:0.[28] 7. června 2013 sváděl souboje s obranou domácího českého týmu v dalším kvalifikačním utkání, ale výrazněji se neprosadil a nakonec byl vyloučen. Zápas skončil remízou 0:0.[29]

V červnu 2013 se zúčastnil Konfederačního poháru FIFA 2013 konaného v Brazílii. Na turnaji vstřelil dva góly, jeden v utkání proti Mexiku (vítězný na konečných 2:1 pro Itálii)[30] a druhý v zápase proti Japonsku (výhra 4:3).[31][32] V zápase s Brazílií se zranil a záhy odcestoval domů.[33] 10. září 2013 vstřelil vítězný gól v domácím kvalifikačním utkání proti České republice, Itálie zvítězila 2:1 a definitivně si zajistila přímý postup na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[34] Celkem v kvalifikaci na MS 2014 nastřílel 5 gólů, nejvíce ze všech střelců skupiny B.

Euro 2012[editovat | editovat zdroj]

Mario Balotelli se zúčastnil Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 a nastoupil v základní sestavě hned v prvním utkání základní skupiny C 10. června 2012 a zároveň šlágru skupiny proti favoritovi celého šampionátu Španělsku (remíza 1:1). Ve 37. minutě dostal žlutou kartu. V 53. minutě obral o míč Sergia Ramose a běžel sám na bránu, potom ale nepochopitelně zpomalil, Ramos jej dostihl a míč mu čistě vypíchl. Trenér Prandelli jej vzápětí v 57. minutě vystřídal, na hřiště šel Antonio Di Natale.[35]

Mario Balotelli v modrém dresu Itálie v souboji s anglickým obráncem Johnem Terry ve čtvrtfinále Eura 2012.

Ve druhém utkání proti Chorvatsku byl Mario Balotelli aktivnější, po faulu na něj v 39. minutě vstřelil Andrea Pirlo gól na 1:0 z přímého kopu. I v tomto utkání střídal Di Natale Balotelliho, tentokrát v 70. minutě, Chorvaté stihli vyrovnat na konečných 1:1.[36]

Poprvé na turnaji skóroval v utkání proti Irsku (výhra Itálie 2:0, Balotelli dával druhý gól), kde poprvé nenastoupil v základní sestavě, nýbrž střídal v 74. minutě Di Nataleho. V 90. minutě se trefil do sítě v krkolomné pozici, ačkoli byl těsně střežen irským obráncem O´Sheem.[37] Zatímco jeho spoluhráči běželi po závěrečném hvizdu na lavičku zjišťovat výsledek druhého utkání Španělsko-Chorvatsko (Itálie neměla ještě jistý postup ze základní skupiny a její postup závisel na výsledku tohoto druhého utkání), Mario Balotelli se vydal za irským brankářem a svým bývalým spoluhráčem z Manchesteru City Shayem Givenem, aby si vyměnil dres.[38]

Mario Balotelli střílí na španělskou bránu, zabránit se mu snaží obránce Sergio Ramos a záložník Sergio Busquets (dres č. 16) ve finále Eura 2012.

Ve čtvrtfinále se střetla Itálie s Anglií a přestože měla většinu zápasu převahu, nedokázali se její hráči střelecky prosadit a utkání dospělo po prodloužení a výsledku 0:0 do penaltového rozstřelu. Jako první kopal hráč Itálie, konkrétně Mario Balotelli a důležitou penaltu proměnil. Situace byla pikantní v tom, že branku Anglie hájil jeho klubový spoluhráč z Manchesteru City Joe Hart. Itálie nakonec penaltový rozstřel zvládla poměrem 4:2 a postoupila do semifinále Mistrovství Evropy. Mario Balotelli odehrál celý zápas.[39]

V semifinále turnaje vsítil 2 góly v prvním poločase zápasu s Německem a výrazně se tak podílel na postupu Itálie do finále (utkání skončilo vítězstvím země z Apeninského poloostrova 2:1).[40] Při prvním gólu se ve 20. minutě na levé straně uvolnil mezi dvěma německými hráči Antonio Cassano a odcentroval do pokutového území, kde si Balotelli našel prostor, předskočil německého obránce a hlavičkou zavěsil. Ve 36. minutě nevyšla Němcům ofsajdová past, Riccardo Montolivo vyslal na italského útočníka dlouhý pas, Mario Balotelli si jej zpracoval a měl dost času přesně vystřelit do pravého horního rohu Neuerovy brány. Po druhém gólu si ostentativně svlékl dres, za což obdržel od francouzského rozhodčího Lannoye žlutou kartu. V 70. minutě jej trenér Cesare Prandelli stáhl ze hřiště a poslal místo něj Antonia Di Natale.

Ve finále Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 odehrál proti Španělsku celé utkání, střelecky se ale neprosadil a jeho tým prohrál 0:4.[41]

Během zápasu s Chorvatskem byl Mario Balotelli terčem rasistických útoků chorvatských fanoušků, což vedlo orgány UEFA k udělení pokuty 80 000 € chorvatskému fotbalovému svazu.[42] Se třemi vstřelenými brankami byl v šestici nejlepších střelců šampionátu (mimo něj ještě Mario Gómez, Mario Mandžukić, Cristiano Ronaldo, Alan Dzagojev, Fernando Torres).

Mistrovství světa 2014[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kde Itálie nepostoupila ze základní skupiny D. V prvním zápase v základní skupině D proti Anglii (výhra 2:1) vstřelil vítězný gól.[43]

Reprezentační góly[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační góly Maria Balotelliho za A-mužstvo Itálie
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min.)[p. 1] Výsledek Soutěž
010 11. 11. 2011 Městský stadion, Vratislav Polsko Polsko 00:1 00(30.) Polsko 0:2 Itálie přátelské utkání [27]
02 18. 6. 2012 Městský stadion, Poznaň, Polsko Irsko 02:0 00(90.) Itálie 2:0 Irsko Euro 2012 [44]
03 28. 6. 2012 Národní stadion, Varšava, Polsko Německo 00:1 00(20.) Německo 1:2 Itálie Euro 2012 [40]
04 28. 6. 2012 Národní stadion, Varšava, Polsko Německo 00:2 00(36.) Německo 1:2 Itálie Euro 2012 [40]
05 16. 10. 2012 San Siro, Milán, Itálie Dánsko 03:1 00(54.) Itálie 3:1 Dánsko kvalifikace na MS 2014 [45]
06 21. 3. 2013 Stade de Genève, Ženeva, Švýcarsko Brazílie 02:2 00(57.) Itálie 2:2 Brazílie přátelský zápas [46]
07 26. 3. 2013 Národní stadion Ta' Qali, Ta' Qali, Malta Malta 00:1 000(8.) Malta 0:2 Itálie kvalifikace na MS 2014 [28]
08 26. 3. 2013 Národní stadion Ta' Qali, Ta' Qali, Malta Malta 00:2 00(45.) Malta 0:2 Itálie kvalifikace na MS 2014 [28]
09 16. 6. 2013 Estádio do Maracanã, Rio de Janeiro, Brazílie Mexiko 01:2 00(78.) Mexiko 1:2 Itálie Konfederační pohár FIFA 2013 [30]
10 19. 6. 2013 Itaipava Arena Pernambuco, Recife, Brazílie Japonsko 03:2 00(50.) Itálie 4:3 Japonsko Konfederační pohár FIFA 2013 [31]
11 10. 9. 2013 Juventus Stadium, Turín, Itálie Česko 02:1 00(54.) Itálie 2:1 Česko kvalifikace na MS 2014 [34]
12 15. 10. 2013 Stadio San Paolo, Neapol, Itálie Arménie 02:2 00(76.) Itálie 2:2 Arménie kvalifikace na MS 2014 [47]
13 14. 6. 2014 Arena da Amazônia, Manaus, Brazílie Anglie 01:2 00(50.) Anglie 1:2 Itálie MS 2014[43]
Platí k 25. 10. 2014

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Mario Balotelli rozdává autogramy.

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Inter Milán

Manchester City

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

  • 1× účast na ME (2012 - 2. místo)

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • Golden Boy - 2010
  • FA Cup finále 2011 - muž zápasu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Během zápasu Mario Balotelli vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Super Mario Balotelli can win title for Manchester City Daily Mail, 29 July 2010 (anglicky)
  2. a b Jedna éra skončila. Balotelli poprvé nedal penaltu. Navíc byl vyloučen, iDNES.cz, citováno 24. 9. 2013
  3. Cagliari 0–2 Inter Milan [online]. ESPNSoccernet, [cit. 2010-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Inter president chides Juve fans for racist chants [online]. uk.reuters.com, 2009-4-20, [cit. 2010-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Tapiro a Balotelli Mario indossa la maglia del Milan [online]. lastampa.it, 2010-3-22, [cit. 2010-11-01]. Dostupné online. (italsky) 
  6. Balotelli vyhrál cenu “Golden Boy of the Year” [online]. mancity.cz, 2010-12-22, [cit. 2010-11-01]. Dostupné online.  
  7. Citizens doma zničili Aston Villu [online]. mancity.cz, 2010-12-28, [cit. 2010-11-01]. Dostupné online.  
  8. Man City's Mario Balotelli avoids ban for Alex Song tackle [online]. BBC, 10 April 2012, [cit. 2012-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Byl za padoucha, teď je hrdina. Balotelli je náš Messi, zní z AC Milán [online]. iDNES.cz, 2013-02-06, [cit. 2013-02-06]. Dostupné online.  
  10. a b Sbohem, Mario, můj chlapče! Divočák Balotelli se stěhuje do Milána [online]. iDNES.cz, 2013-01-31, [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.  
  11. Mario Balotelli scores twice on Milan debut to secure win over Udinese [online]. The Guardian, 2013-02-03, [cit. 2013-02-06]. Dostupné online.   (anglicky)
  12. AS Řím prohrál i po propuštění Zemana, hráči se pohádali o penaltu [online]. iDNES.cz, 2013-02-09, [cit. 2013-02-11]. Dostupné online.  
  13. Balotelli dal znovu gól, AC Milán neprohrál sedm zápasů v řadě [online]. iDNES.cz, 2013-02-15, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  14. Balotelli se zase trefil, AC Milán vyhrál v Janově [online]. iDNES.cz, 2013-03-08, [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.  
  15. Neapol ukončila své trápení, na Juventus přesto ztrácí devět bodů [online]. iDNES.cz, 2013-03-16, [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.  
  16. Balotelli napadol asistenta rozhodcu a dostal dištanc, Profutbal.sk, cit. 9. 4. 2013 (slovensky)
  17. AC Milán vyděsil své fandy, Ligu mistrů uhájil v posledních minutách [online]. iDNES.cz, 2013-05-19, [cit. 2013-05-20]. Dostupné online.  
  18. Tréner AC Miláno o Balotellim: Už nie je dieťa, SME.sk, citováno 24. 9. 2013 (slovensky)
  19. Potvrzeno! Balotelli přestoupil do Liverpoolu za půl miliardy, iSport.cz, citováno 24. 8. 2014
  20. http://sport.sme.sk/c/7359981/liverpool-s-balotellim-zdolal-tottenham-30-tabulka.html
  21. http://sport.sme.sk/c/7463025/skrtel-za-vsetkych-v-fc-balotelli-zacne-strielat-goly.html
  22. "ESCLUSIVA TMW – Inter, il baby fenomeno Balotelli si racconta", TuttoMercatoWeb, 1 June 2007. Ověřeno k 19 July 2007.(italsky) 
  23. Casiraghi convoca Balotelli [online]. La Gazzetta dello Sport, 29 August 2008, [cit. 2008-08-29]. Dostupné online. (italsky) 
  24. Peter Staunton."Ten-Man Italy Defeat Sweden After Balotelli Sent Off", Goal.com, 19 June 2009. Ověřeno k 19 June 2009.  (anglicky)
  25. "Italy turn to Balotelli, Cassano", FIFA.com, 6 August 2010. Ověřeno k 6 August 2010.  (anglicky)
  26. Italy 0–1 Ivory Coast [online]. ESPNsoccernet, 10 August 2010, [cit. 2010-08-19]. Dostupné online. (anglicky)  (anglicky)
  27. a b Footballdatabase.eu: Poland - Italy 0:2 (anglicky)
  28. a b c Českým fotbalistům nahrává remíza Bulharů v Dánsku, Itálie vyhrála, iDNES.cz, vyd. 26. 3. 2013
  29. Prokopnuté dveře. Tak se divoký Balotelli rozloučil s Prahou, iDNES.cz, cit. 8. 6. 2013
  30. a b Footballdatabase.eu: Mexico - Italy 1:2 (anglicky)
  31. a b Italští fotbalisté uspěli v přestřelce, jsou v semifinále Poháru FIFA, iDNES.cz, cit. 20. 6. 2013
  32. Italy - Japan 4:3, FIFA.com, cit. 28. 6. 2013 (anglicky)
  33. Reprezentace - Balotelli je zraněný, na Konfederačním poháru končí, fotbalportal.cz, cit. 28. 6. 2013
  34. a b První postupující: na mistrovství světa si zahrají Nizozemsko a Itálie, iDNES.cz, citováno 11. 9. 2013
  35. iDNES.cz: Španělsko - Itálie 1:1, podrobná reportáž
  36. iDNES.cz: Itálie - Chorvatsko 1:1, podrobná reportáž
  37. iDNES.cz: Itálie - Irsko 2:0, podrobná reportáž
  38. "Dampf", Andrew."After a spectacular goal, Mario Balotelli's celebration is controlled by a teammate", 6 June 2012. Ověřeno k 20 June 2012.  (anglicky)
  39. Aktualne.centrum.cz: Anglie - Itálie 0:1, čtvrtfinále Eura 2012
  40. a b c Footballdatabase.eu: Germany - Italy 1:2 (anglicky)
  41. Footballdatabase.eu: Spain - Italy 4:0 (anglicky)
  42. "Euro 2012: Croatia fined for Mario Balotelli racial abuse", BBC, 19 June 2012. Ověřeno k 24 June 2012.  (anglicky)
  43. a b Anglie - Itálie 1:2, souboj uprostřed pralesa rozhodl Balotelli, iDNES.cz, citováno 15. 6. 2014
  44. Footballdatabase.eu: Italy - Republic of Ireland 2:0 (anglicky)
  45. Itálie - Dánsko 3:1, favorit vyhrál a zvýšil náskok na Čechy. iDNES.cz [online]. 2012-10-16 [cit. 2012-10-17]. Dostupné online.  
  46. Footballdatabase.eu: Italy - Brazil 2:2 (anglicky)
  47. Bosna bude poprvé na MS, postupují také Španělsko, Anglie a Rusko, iDNES.cz, citováno 16. 10. 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]