Maniche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maniche
Osobní informace
Celé jméno Nuno Ricardo Oliveira Ribeiro
Datum narození 11. listopadu 1977
Místo narození Lisabon, Portugalsko
Výška 1,79 m
Přezdívka Maniche
Klubové informace
Současný klub Ukončil kariéru
Číslo dresu 20
Pozice záložník
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1995–1996
1996-1999
1999-2002
2002-2005
2005-2006
2006
2006-
Benfica Lisabon
Alverca
Benfica Lisabon
FC Porto
FK Dynamo Moskva
Chelsea (hostování)
Atlético de Madrid
0 (0)
78 (10)
54 (11)
80 (15)
13 (2)
8 (0)
17 (3)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2003 – Portugalsko 40 (6)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile ME 2004 Portugalsko
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2003/2004 FC Porto

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální: 11. říjen 2006
** Starty a góly za reprezentaci aktuální: 15. listopad 2006

Nuno Ricardo Oliveira Ribeiro (*11. listopadu 1977 v Lisabonu) je portugalský fotbalový záložník působící v Atletiku Madrid. Přezdívku Maniche[čti Maniš], pod kterou je znám ve fotbalových kruzích, získal v Benfice po legendárním Dánovi, který zde hrál Michaelu Mannichovi.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Maniche

Svou kariéru začal v juniorském týmu Benfiky Lisabon, jeho dalšími týmu byly Alverca a A tým Benfiky. S Portugalskem skončil na EURU 2004 na druhém místě, a po úspěšném působení v FC Porto, se kterým vyhrál pohár UEFA i Ligu Mistrů, se v roce 2005 stěhoval do Dynama Moskva, kam přestoupil ze 16 milionů eur.

V lednu 2006 byl propůjčen na půlroční hostování do Chelsea, kde se setkal se svým někdejším trenérem z Porta Josém Mourinhem. Chelsea zvažovala dotáhnutí transferu do konce, ale posléze koupila Michaela Ballacka a Maniche si musel hledat nové angažmá. To našel v Atletiku Madrid.

Manichova role v Chelsea byla velká. I přestože jeho první zápas proti West Hamu United byl tragický. Na začátku utkání fauloval hráče v pokutovém území a daroval tím soupeři penaltu. O tři minuty později srazil dalšího hráče zezadu a okamžitě viděl červenou kartu. Zbývajících sedmdesát minut hry, ale už patřilo Chelsea, která dokázala neuvěřitelný obrat i v deseti a po gólech Drogby, Crespa, Terryho a Gallase se radovala z vítězství 4-1. Na konci se sezóny se Maniche radoval s ostatními londýnskými spoluhráči ze zisku ligového titulu, ačkoli neodehrál mnoho zápasů.

Na mistrovství světa v Německu si připsal dva góly, první do sítě Mexika v základní skupině, druhý byl mnohem důležitělší padl za záda Edwina van der Sara v osmifinále, kde se utkalo Portugalsko s Nizozemskem.


Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]