Jens Lehmann

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.

Jens Lehmann
Osobní informace
Celé jméno	Jens Lehmann
Datum narození	10. listopadu 1969 (42 let)
Místo narození	Essen, Německo
Výška	1,90 m
Přezdívka	Šílený Jens, Super Jens, Super ruce, The Hoff, Němec, Psycho
Klubové informace
Současný klub	Arsenal FC
Číslo	13
Pozice	brankář
Profesionální kluby*
Roky	Klub	Záp (góly)
1989-1998 1998 1999-2003 2003-2008 2008-2010 2011-	FC Schalke 04 AC Milan BV Borussia Dortmund Arsenal FC VfB Stuttgart Arsenal FC	274 (2) 5 (0) 129 (0) 147 (0) 65 (0) 1 (0)
Reprezentace**
Roky		Záp (góly)
1998-2008	Německo	61 (0)
Úspěchy
Mistrovství světa
	MS 2002	Německo
	MS 2006	Německo
Mistrovství Evropy
	ME 2008	Německo
Konfederační pohár FIFA
	KP 2005	Německo
* Profesionální klubové starty a góly aktuální . ** Starty a góly za reprezentaci aktuální .

Jens Gerhard Lehmann (*10. listopadu 1969 v Essenu) je německý fotbalový brankář působící v anglickém fotbalovém klubu Arsenal FC. Na Mistrovství světa ve fotbale 2006 v Německu dostal v brance přednost před Oliverem Kahnem.

Dne 17. března 2011 podepsal krátkodobý kontrakt se svým bývalým klubem Arsenalem.

Klubová kariéra

Jeho kariéra začala v roce 1989 v týmu Schalke 04, jehož barvy hájil téměř deset let. Jeho začátky byly plné úskalí. Největší krizi zažil v roce 1993 v zápase proti Bayeru Leverkusen, kdy byl hanebně o poločase vystřídán po svých třech hrubkách, po kterých padly góly. Proto raději tehdy opustil stadion dřív než zápas skončil a místo klubovým autobusem se dopravil domů sám vlakem. Postupem času se však stal silným brankářem vyhlášeným pro svou nezlomnou povahu.

Hrdinou se stal v roce 1997, kdy ve finále poháru UEFA zvládl penaltový rozstřel proti Interu Milán a zneškodnil pokus Ivána Zamorana. Díky tomu jeho tým vyhrál.

Ze Schalke odešel v roce 1998 do AC Milán, ale nehrál dobře a nastoupil jen v pěti zápasech. Proto se rozhodl raději vrátit do Německa, kde začal nastupovat za Borussii Dortmund s níž vyhrál Bundesligu v sezóně 2001/2002.

K Arsenalu Londýn se Lehmann připojil 25. června 2003. V jeho první sezóně odchytal za Arsenal všechny zápasy a dopomohl mu tak k vítězství v Premier League bez jediné ztráty bodu. Často se mluví o jeho temperamentu a nepřiměřených gestech, kterými reaguje na spoluhráče, aniž by jeho tým byl podroben tlaku utkání. Nejvíce se diskutovalo o jeho nesmyslném vyloučení v zápase proti Tottenhamu Hotspur nebo jeho čím dál častějších minelách a agresivních projevech. To mimo jiné způsobilo, že už nebyl tak jasnou jedničkou v polovině sezóny 2004/2005 a o místo musel bojovat se Španělem Manuelem Almuniou, který si začal budovat post jedničky Arsenalu. Nicméně Almunia začal dělat spoustu chyb a tak mu „dovolil“ získat post jedničky zpět.

V další sezóně, ačkoli Arsenal znovu nedosáhl na titul, se mohl pyšnit svou spolehlivostí a stal se tak jedním z nejlepších brankářů působících v Anglii. Ironicky byly jeho úspěchy v této sezóně uťaty až v nejdůležitějším zápase, a to v zápase o titul Ligy Mistrů, kde obdržel červenou kartu za zákrok mimo pokutové území.

V roce 2008 odešel do německého klubu VfB Stuttgart, ve kterém působil až do léta 2010, kdy oznámil konec své bohaté kariéry.

Avšak již v březnu 2011 se vrátil k fotbalu, podepsal totiž krátkodobý kontrakt s Arsenalem, který měl nedostatek gólmanů, během jedné chvíle se mu totiž zranili hned 3 brankáři.

Reprezentační kariéra

Svůj debut zaznamenal už v únoru 1999 v zápase proti Ománu. Největší pozornosti v reprezentaci se těšil hlavně díky souboji o místo brankářské jedničky s hráčem Bayernu Mnichov Oliverem Kahnem. Ačkoli byl Kahn mnohem zkušenější v reprezentačních zápasech, už v dubnu 2006 někdejší trenér Německé reprezentace prohlásil Lehmanna jasnou jedničkou pro světový šampionát odehrávající se v jeho rodné zemi.

Rivalita mezi ním a Kahnem byla obrovská. Úspěšnější z dvojice Kahn dával během šampionátu jasně a hlasitě najevo, že se mu pozice brankářské dvojky vůbec nelíbí. Přesto ve čtvrtfinále, které Německo sehrálo proti Anglii, zašel za ním a před penaltovým rozstřelem mu popřál mnoho štěstí. Toto gesto napomohlo Lehmannovi, aby přátelsky nabídl Kahnovi místo v základní sestavě v zápase o 3. místo, ve kterém Německo zvítězilo.

Odkazy

• profil hráče na Arsenal.com