Severo Ochoa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ochoaova socha v Madridu

Severo Ochoa de Albornoz (24. září 19051. listopadu 1993) byl španělsko-americký lékař a biochemik, který spolu s Arthurem Kornbergem získal roku 1959 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, a to za objev mechanismu biosyntézy RNA. Vystudoval medicínu na univerzitě v Madridu. Ještě jako student, na konci 20. let udělal svůj první objev, vyvinul metodu pro měření malých množství kreatinu ve svalech. To ho také nasměrovalo do výzkumu místo k lékařské praxi. Úspěch s kreatinem mu přinesl pozvání Otto Meyerhofa (nositele Nobelovy ceny za rok 1922) do jeho laboratoře v Institutu pro biologii císaře Viléma v Berlíně. Zde strávil rok. Postgraduální studium pak zahájil na London National Institute for Medical Research. Zde se začal zajímat o enzymy, což byl počátek jeho klíčového předmětu zájmu. Roku 1933 se vrátil do Madridu, brzy však vypukla občanská válka. Ochoa Španělsko proto opustil a po peripetiích na mnoha výzkumných institucích v Evropě (Heidelberg, Oxford) nakonec zamířil do Spojených států amerických, na New York University, kde se věnoval chemické syntéze RNA, za což také nakonec získal Nobelovu cenu. Roku 1956 získal americké občanství, v závěru života se ovšem vrátil do Madridu, kde roku 1993 zemřel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Severo Ochoa na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]