Altamira

Jeskyně Altamira a paleolitické jeskyně severního Španělska
Světové dědictví
Smluvní stát	Španělsko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, iii
Odkaz	310 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1985 (9. zasedání)

Altamira je jeskyně v Kantábrii na severu Španělska, v Santillaně del Mar poblíž přístavního města Santander, ve které byly nalezeny roku 1879 pravěké nástěnné malby, převážně s motivy zvířat (zcela uznány byly až počátkem 20. století). Jejím objevitelem se stal místní lovec, který na nález upozornil majitele pozemku, Dona Sautuolu. Ten zpočátku objevu nevěnoval velkou pozornost, až po několika letech začal místo podrobně zkoumat. Nashromáždil řadu podivuhodných archeologických vykopávek a po nejdříve nepřijmutém obeznámení odborníkům pokračoval ve výzkumech, přičemž jeho pětiletá dcera Marie nalezla šťastnou náhodou v postranní chodbě rozsáhlé nástěnné malby, později datované na mladší paleolit (magdalénien).

Tento unikátní nález se svou celistvostí a rozsáhlostí stal prvním z významných dokladů o tehdejší vyspělosti výtvarného umění a zároveň podal další svědectví o životě paleolitických lidí.

V roce 1985 byla Altamira zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Správou jeskyně je pověřeno speciálně pro ni zřízené muzeum, jenž se ale prehistorií zabývá i v širších souvislostech. V areálu muzea byla vytvořena velmi přesná kopie Altamiry, jenž je přístupná návštěvníkům, zejména jako náhrada v době, kdy je samotná jeskyně uzavřena.

V současné době je jeskyně uzavřena z důvodu probíhajícího výzkumu, jenž má vymezit vhodné metody konzervace a navrhnou nový způsob návštěvnických prohlídek jeskyně, který by měl zaručovat, že nebude docházet k poškozování maleb.

Vybrané detaily nástěnných maleb

• 

  Zubr

• 

  Zubr

• 

  Divoké prase

• 

  Laň

Jeskyně jsou nyní zapsány v Seznamu světového dědictví UNESCO.