Kavala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kavala
Δήμος Καβάλας (Καβάλα)
Centrum Kavaly
Centrum Kavaly
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 0 – 53 m n. m.
stát: Řecko Řecko
Kavala na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 112,599 km²
počet obyvatel: 63572 (2001)
hustota zalidnění: 565 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.cityofkavala.gr
telefonní předvolba: 2510
PSČ: 65x xx
označení vozidel: KB

Kavala (řecky: Καβάλα, bulharsky a makedonsky: Кавала) je město ležící v řecké Makedonii u Kavalského zálivu naproti ostrovu Thassos. Je hlavním městem stejnojmenné prefektury a důležitým přístavem oblasti. Kavala je největším městem východní Makedonii a je důležitým dopravním uzlem pro trajekty mířící na severovýchod Egejského moře a Dódekásy. Kavala leží na místě starověké Neapole, osady založené v 5.stol. př.Kr. kolonisty z ostrova Thasu. Nad přístavem na místě starověké akropole se zvedá byzantský hrad, poblíž jsou zbytky dvouposchoďového tureckého vodovodu.   

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku byl název města Neapolis . Ve středověku to bylo Christoupolis . Etymologie moderního jména města je sporná. Existuje několik vysvětlení, a to buď z italského Cavallo (= kůň) nebo z hebrejského kabaly kvůli velké židovské populaci ve městě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 6. století př. n. l. zde bylo osadníky z Thassu založeno město Neapolis. Pod tímto jménem se stalo součástí Římské říše a je zmíněno v Bibli v souvislosti s návštěvou apoštola Pavla.

Rodný dům Muhammada Alího

Posléze se město stalo součástí Byzantské říše, Řeky bylo nazýváno Christoupolis a Bulhary Morunets. Císař Justinián I. nechal město v šestém století opevnit. Pevnostní i ekonomický význam města v následujících stoletích stoupal, ale v roce 1185 bylo město vypleněno Normany.

Později se město stalo součástí Osmanské říše, kam patřilo mezi lety 1387 až 1912. Ovšem v roce 1391 sultán Bajazid město vypálil a znovu vystaveno bylo až v patnáctém století, již pod současným jménem Kavala. V roce 1769 se zde narodil Muhammad Alí, zakladatel dynastie, která vládla v Egyptě až do dvacátého století. Z jeho rodného domu je dnes muzeum.

Kavala byla osvobozena v roce 1913 řeckým námořnictvem v první balkánské válce. Po konci řecko-turecké války do města přišlo mnoho uprchlíků, což výrazně pomohlo celkovému rychlému rozvoji města.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Hrad Kavala (citadela) dominuje v horní části poloostrova nad starým městem. Tato pevnost byla vybudována v byzantském období a později ji rekonstruovali Benátčané a Turci. Každé období v novodobé historii zanechalo stopy na jejich stěnách. Hrad ve své současné podobě byl postaven v první polovině 15. století na základech z byzantského období. Kulturní akce se konají ve venkovním divadle.

Kamares (starý akvadukt) postavený v římském/byzantském období prošel rozsáhlou opravou za osmanské nadvlády. Zejména za vlády sultána Sulejmana Překrásného, který vládl v letech 1520 až 1566. Tento akvadukt byl postaven jako dvouposchoďový a tekla jím voda z horských pramenů až do dnešního starého města. Maximální výšku měl 25 metrů a velmi monumentálně působilo  jeho 60 oblouků čtyř různých velikostí. 

Imaret, velká budova z konce osmanského období, je klasickým příkladem islámské architektury. Nachází se na západní straně poloostrova ve starém městě. Je to jedna z posledních staveb z tohoto  období a jediná, která přežila téměř beze změny. Tato obrovská stavba s 18 kupolemi byla postavena v roce 1817 pašou Mehmetem Alim jako hostel pro studenty teologie. Byla provozována jako muslimský seminář a poskytovala odborné vzdělání pro všechny chudé města bez ohledu na náboženské vyznání. Nyní je tu exkluzivní hotel.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Archeologické muzeum Kavala  nabízí nálezy z Amfipole, athénské kolonie na západ od Kavaly, kde byly pod nedalekou horou Pangaeus zlaté doly. Nálezy zahrnují sochy, šperky, náhrobní stély, vázy a terakotové figuríny. Dále jsou tu předměty z kamene a hlíny z mladší doby kamenné a doby bronzové. K dispozici je také speciální místnost s artefakty z Neapolis, jako jsou zbytky chrámu Atheny Parthenos (Athena Virgin) a archaické černé figurální vázy a figurky.

Městské muzeum vystavuje současné řecké umění, společně se sbírkou lidového umění včetně krojů, šperků, rukodělných výrobků, předmětů a nástrojů domácí potřeby.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kavala na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Řecko, Lonely Planet, nakladatelství Svojtka, 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]