Řecko-turecká válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řecko-turecká válka 1919-1922

Řecko-turecká válka byla série vojenských událostí, které nastaly v průběhu dělení Osmanské říše po první světové válce mezi květnem 1919 a říjnem 1922. Válka byla bojem mezi Řeckem a tureckým národním hnutím, které by později založilo Tureckou republiku.

Tento konflikt byl vyvolán snahami Řecka rozšiřovat území na úkor Turecka, které bylo v 1. světové válce na straně poražených. Řecko za souhlasu hlavních dohodových mocností obsadilo v květnu 1919 Smyrnu s okolím a v březnu 1920 východní Thrákii. Na základě Sèvreské mírové smlouvy vnucené velmocemi Turecku roku 1920 získalo Řecko právo na držení těchto území a všech Egejských ostrovů. Turci se ovšem smírem, který uzavřeli jejich představitelé 10. srpna 1920 ve Francii v Sèrves, odmítli smířit. Do čela protiřeckého odbojového hnutí se postavil Mustafa Kemal Atatürk. Pokus Řecka vynutit si (za aktivní podpory Velké Británie) realizaci svých územních požadavků ofenzívou proti kemalistickým silám soustředěným v Malé Asii byl úspěšný pouze na začátku, ovšem díky klesající podpoře velmocí, logistickým problémům a odvolání některých důstojníků se válka začala vyvíjet ve prospěch Turecka. V srpnu 1922 odstartovalo turecké hnutí mohutnou ofenzívu, jež vyústila i v obsazení Smyrny a vypálení řeckých a arménských čtvrtí města. Pádem Smyrny skončila poslední snaha Řeků o dokončení plánu Velké myšlenky na znovudobytí ztracených území.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]