Raabs an der Thaya

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náměstí v Raabs an der Thaya

Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. V roce 2005 zde žilo 2 947 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) v Dolním Rakousku na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Alberndorf
  • Eibenstein
  • Grossau
  • Koggendorf
  • Kollmitzdörfl
  • Liebnitz
  • Lindau
  • Luden
  • Modsiedl
  • Mostbach
  • Neuriegers
  • Niklasberg
  • Nonndorf
  • Oberndorf bei Raabs
  • Oberndorf bei Weikertschlag
  • Oberpfaffendorf
  • Pommersdorf
  • Primmersdorf
  • Raabs an der Thaya
  • Rabesreith
  • Reith
  • Rossa
  • Schaditz
  • Speisendorf
  • Süßenbach
  • Trabersdorf
  • Unterpertholz
  • Unterpfaffendorf
  • Weikertschlag an der Thaya
  • Wetzles
  • Wilhelmshof
  • Zabernreith
  • Zemmendorf
  • Ziernreith

Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Písečné a Županovice Dešná Dešná Růžice kompasu
Karlstein an der Thaya Sever Drosendorf-Zissersdorf
Západ   Raabs an der Thaya   Východ
Jih
Groß-Siegharts Ludweis-Aigen Japons

Historie[editovat | editovat zdroj]

V jádru Dolních Rakous ležící místo má dějiny stejně proměnlivé jako jsou dějiny celého Rakouska. Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[1].

V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.

Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.[2]

Význam názvu Raabs v češtině[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území "za Raabs" a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. Díky tomu má čeština (a z ní slovenština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.[3]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.

Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

  • Jemnice, Česko
  • Reszel, Polsko
  • MImo toho existuje přátelský vztah také s městem Třešť v České republice.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Hrad v Raabs a.d.Thaya

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Dolnorakouská zemská výstava 2009[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll (* 1946) schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s českým městem Telč. Téma výstavy znělo "Rakouské Čechy rozděleny - odděleny – spojeny“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezi a hlavní tržiště. Rakousko se nazývá "české Rakousko", co se doslova překládá jako země za Raabsem, proto se pro místo nabízí název "pomezí".

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raabs an der Thaya na německé Wikipedii.

  1. Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
  2. http://www.neradova.com/turistika-vylety-pohranici-dolni-rakousko/vylet-rakousy-nad-dyji-raabs-thaya.htm
  3. Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

|