Raabs an der Thaya
Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. V roce 2005 zde žilo 2 947 obyvatel.
Obsah |
Geografie [editovat]
Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) v Dolním Rakousku na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.
Katastrální území [editovat]
- Alberndorf
- Eibenstein
- Grossau
- Koggendorf
- Kollmitzdörfl
- Liebnitz
- Lindau
- Luden
- Modsiedl
- Mostbach
- Neuriegers
- Niklasberg
- Nonndorf
- Oberndorf bei Raabs
- Oberndorf bei Weikertschlag
- Oberpfaffendorf
- Pommersdorf
- Primmersdorf
- Raabs an der Thaya
- Rabesreith
- Reith
- Rossa
- Schaditz
- Speisendorf
- Süßenbach
- Trabersdorf
- Unterpertholz
- Unterpfaffendorf
- Weikertschlag an der Thaya
- Wetzles
- Wilhelmshof
- Zabernreith
- Zemmendorf
- Ziernreith
Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".
Sousední obce [editovat]
(Od severu ve směru hodinových ručiček.)
- Dešná - na severu
- Dešná - na severovýchodě
- Drosendorf-Zissersdorf - na východě
- Japons - na jihovýchodě
- Ludweis-Aigen - na jihu
- Groß-Siegharts - na jihozápadě
- Karlstein an der Thaya - na západě
- Písečné a Županovice – na severozápadě
Historie [editovat]
V jádru Dolních Rakous ležící místo má dějiny stejně proměnlivé jako jsou dějiny celého Rakouska. Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[1].
V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.
Význam názvu Raabs v češtině [editovat]
Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na venkov "za Raabs". Dnes Češi označují území celého Rakouska názvem "Rakousko".[2]
Vývoj počtu obyvatel [editovat]
Politika [editovat]
Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.
Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:
Partnerská města [editovat]
- Jemnice, Česko
- Reszel, Polsko
- MImo toho existuje přátelský vztah také s městem Třešť v České republice.
Kultura a pamětihodnosti [editovat]
Stavby [editovat]
- Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko.
- V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Jiljího (Ägidia).
- V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum.
- V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.
Dolnorakouská zemská výstava 2009 [editovat]
Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll (* 1946) schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s českým městem Telč. Téma výstavy znělo "Rakouské Čechy rozděleny - odděleny – spojeny“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezi a hlavní tržiště. Rakousko se nazývá "české Rakousko", co se doslova překládá jako země za Raabsem, proto se pro místo nabízí název "pomezí".
Hospodářství a infrastruktura [editovat]
Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raabs an der Thaya na německé Wikipedii.
- ↑ Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
- ↑ Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54
Externí odkazy [editovat]
- Die Zřícenina Eibenstein u Raabsu v Dolních Rakousích
- Die Zřícenina Kollmitz u Raabsu v Dolních Rakousích
|
