Amberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Amberg
Amberg Marktplatz-Rathaus.jpg
Amberg – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 373 m n. m.
stát: Německo Německo
spolková země: Bavorsko Bavorsko
vládní obvod: Horní Falc
okres: městský okres
Amberg
Red pog.png
Amberg
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 50,06 km²
počet obyvatel: 43 715 (31. 12. 2009)
hustota zalidnění: 873 obyv. / km²
správa
starosta: Wolfgang Dandorfer (CSU)
oficiální web: http://www.amberg.de

Amberg (česky Amberk, latinsky Amberga) je město v Bavorsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staré město

Nejstarší písemná zmínka o Ambergu pochází z roku 1034. Ve 12. století byl již Amberg důležitým místem kupců provozujících obchody. Amberské obchody byly uzavírány z převážné části po vodě, tedy po proudu řeky Vils a odtud přes Naab do Dunaje. Upevněný trh, který lze v polovině 12. století dokázat v knize tradic kláštera Ensdorf, se rozvinul v město 13. století.

Za svůj hospodářský vzestup však vděčí Amberg nejen obchodu, ale hlavně výstavbě železnice a dalšímu zpracovávání těženého surového železa v takzvaných kladivových mlýnech, ve kterých se za použití vodní síly rozkovávala ruda.

Roku 1269 přešel Amberg do rukou rodu Wittelsbachů. Největším příznivcem Ambergu se stal bratr Rudolfa I., vévoda, od roku 1314 král a od roku 1328 císař Ludvík IV.. Navzdory rozmanitým vztahům Ludvíka k Ambergu připadla v rodinné smlouvě z Pavie roku 1329 synům jeho bratra, Rudolfa I., a tím falcké linii dynastie Wittelsbachů.
Dne 26. 8. 1596 se zde narodil český „zimní král“ a falcký kurfiřt Fridrich Falcký.

Bombardování za druhé světové války zůstalo historické jádro Ambergu ušetřeno. Velké problémy pro město nastaly po kolapsu roku 1945, když se počet obyvatel kvůli příchodu uprchlíků zvýšil z 32 000 na 44 000. Teprve angažovaně provedený demonstrativní stavební program na začátku šedesátých let mohl zjednat nápravu bytové krize. V sedmdesátých letech zahájilo město sanaci Starého Města, takže je dnes možné vidět ho ve svém starém lesku.

Vodní brány tzv. „Městské brýle“

Politika[editovat | editovat zdroj]

Vrchní starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1892–1907: Joseph Heldmann
  • 1907–1913: Georg Schön
  • 1913–1933 Dr. Eduard Klug
  • 1933: Otto Saugel (ustanovený fašistickým režimem)
  • 1933–1945: Josef Filbig (ustanovený fašistickým režimem)
  • 1945–1946: Christian Endemann
  • 1946: Dr. Eduard Klug
  • 1946: Christian Endemann
  • 1946–1952: Michael Lotter
  • 1952–1958: Josef Filbig
  • 1958–1970: Dr. Wolfgang Steininger
  • 1970–1990: Franz Prechtl
  • od roku 1990: Wolfgang Dandorfer

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rok obyvatelé rok obyvatelé
1400 2720 1950 37920
1500 3180 1960 41849
1600 4280 1970 41522
1700 3720 1980 44264
1800 5763 1990 43111
1859 12312 2000 43794
1900 22039

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Historické budovy[editovat | editovat zdroj]

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Kláštery[editovat | editovat zdroj]

  • Františkánský klášter u poutního kostela
  • Bývalý františkánský klášter ve městě
  • Bývalé jezuitské koleje u farní kostela sv. Jiří
  • Klášter chudých školských sester de Notre Dame

Ostatní budovy[editovat | editovat zdroj]

  • Radnice (gotická stavba)
  • Kurfiřtský zámek (V kurfiřtském zámku v Ambergu je dnes sídlo úřadu zemské rady Amberg-Sulzbach. Impozantní stavební dílo patří spolu s kurfiřtskou zbrojnicí a stavbou vodní brány (tzv. městské brýle, které spojují zámek a zbrojnici) k jedné z nejkrásnějších budov v regionu.)
  • „Stará tvrz“
  • Městské hradby

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Městské Muzeum[editovat | editovat zdroj]

Koncept muzea:

  • Dějiny města
  • Stála expozice o kurfiřtském Ambergu
  • Dějiny řemesla a průmyslu v Ambergu
  • Sbírka obrazů malíře a grafika Michala Matyáše Prechtla
  • Archeologické muzeum

Vzdušné muzeum[editovat | editovat zdroj]

Koncept muzea:

  • Základem stálé sbírky Vzdušného muzea jsou objekty, instalace, vzduchostroj, sací a foukací objekty, vzdušná typografie a videa.
  • Sbírka je doplněna o vypůjčené předměty od německých a mezinárodních umělců, architektů a designerů, kteří pracují či pracovali s médiem vzduch.
  • K vidění zde jsou technologické prostory na téma vzduch s vědeckými a průmyslovými výstavními předměty a dalšími předměty na téma vzduch.
  • Na téma architektura, design, umění, všední umění se konají aktuální výstavy.

Divadla[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1803 existuje v Ambergu městské divadlo, které sídlí v bývalém kostele františkánského kláštera.

Divadlo „Vilstheater“ (Vils-teátr)[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2002 se koná v nepravidelných časových intervalech divadlo pod širým nebem na přírodním jevišti instalovaném přímo v řece Vils v historickém jádru Amberku.

Knihovny[editovat | editovat zdroj]

  • Státní knihovna
  • Knihovna vysoké odborné školy
  • Městská knihovna

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vysoká odborná škola Amberg-Weiden[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 byla zřízena na území dřívějších kasáren Vysoká odborná škola jako podvojná odborná vysoká škola s Weidenem. Škola nabízí především technicky zaměřené studijní obory.

Gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Hospodářskou základnu Ambergu v období industralizace tvořila vedle továrny na výrobu zbraní, která byla do města přemístěna už v roce 1801, především firma Baumann, která v roce 1869 začala v Ambergu s výrobou emailového zboží. V době jejího největšího růstu, v prvních letech minulého století, zaměstnávala 2 600 dělníků.

Významný je hospodářský život v Ambergu s průmyslovými podniky (mj. Siemens a. s., Grammer a. s.), početnými středními podniky a široce rozvinutou paletou velkoobchodních a maloobchodních podniků a podniků služeb. V zóně pro pěší v srdci Starého Města se usídlily mnohé obchody a gastronomické podniky s bohatým sortimentem.

Statistika čítá přibližně 9 000 pracovních sil ve zpracovatelském průmyslu. Také průmysl řemesel se pokládá s asi 4.000 zaměstnanci ve více než 400 podnicích za jeden z nosných sloupů amberského hospodářství.

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]