Zemský okres Hof
| Zemský okres Hof |
||
|---|---|---|
|
||
| geografie | ||
| Hlavní město: | Hof | |
| Rozloha: | 892,6 km² | |
| Nejvyšší bod: | Döbraberg (795 m n. m.) | |
| obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 104 876 (2006) | |
| Hustota zalidnění: | 118 ob./km² | |
| správa regionu | ||
| Nadřazený celek: | Horní Franky | |
| Druh celku: | zemský okres | |
| Zemský rada | Bernd Hering (SPD) | |
| Sídlo: | Schaumbergstr. 14 95032 Hof |
|
| Oficiální web: | www.landkreis-hof.de | |
Zemský okres Hof je okres v německé spolkové zemi Bavorsko, ve vládním obvodě Horní Franky. Okresním městem je Hof, který však není součástí okresu.
Poloha [editovat]
Okres Hof sousedí na severu s durynským okresem Saale-Orla, na východě se saským okresem Vogtland a českým okresem Cheb, na jihu s okresy Wunsiedel im Fichtelgebirge a Bayreuth a na západě s okresy Kulmbach a Kronach. Město Hof je obklopeno zemským okresem Hof, ale není jeho součástí. Hranice s Českou republikou jsou dlouhé přibližně 25 kilometrů. Geograficky se okres člení na čtyři oblasti: na severozápadě leží výběžky Franckého lesa (Frankenwald) s jeho nejvyšším bodem Döbraberg (795 m), a Selbitzké údolí. Řeka Selbitz pramení v jižní části okresu a poté teče na sever. Protéká mimo jiné městy Selbitz a Naila, a na krajských hranicích vtéká do řeky Saale, která protéká Hofem. Na východě území kraje leží Bavorský Vogtland (Bavorské Fojtsko, v orig. Bayerische Vogtland). Na jihu se poté nachází části Smrčin (Fichtelgebirge), s vrcholem Großen Waldstein (878 m). Mezi Franckým lesem (Frankenwald) a Smrčinami (Fichtelgebirge) se nachází Münchberger Gneisplatte. Tato oblast má především zemědělské využití.
Historie [editovat]
Území zemského okresu Hof patřilo až do 16. století převážně markrabství Brandenburg-Bayreuth. V roce 1792 přešlo Pruskému království, a poté Francii. K Bavorsku patří oblast až od roku 1810. Roku 1812 byly vytvořeny krajské soudy Hof, Münchberg, Naila, Rehau a Selb. Město Hof se stalo centrem oblasti. Stále se však nejednalo o vlastní okres, protože města spadala pod Mohanský okres. Ten se v roce 1817 přetvořil na Hornomohanský okres (Obermainkreis), a ten poté roku 1838 na Horní Franky (Oberfranken). Vlastní soudní obvod Hof vznikl až v roce 1852. V roce 1862 vznikl ze soudního obvodu Hof okresní úřad Hof, ze soudního obvodu Münchberg okresní úřad Münchberg, ze soudního obvodu Naila okresní úřad Naila a ze soudních obvodů Selb a Rehau okresní úřad Rehau. Některé obce okresu Rehau byli v roce 1879 přepsány na okresní úřad Hof. V roce 1919 se město Selb osamostatnilo, a stalo se z něj samosprávné město. V letech 1929 až 1931 byly zrušeny okresní úřady Teuschnitz a Berneck, a jejich obce si rozdělili okresní úřady Naila a Münchberg. V roce 1939 se z dosavadních okresních úřadů Hof, Naila, Münchberg a Rehau stali zemské úřady a z okrsků zemské okresy. Roku 1940 se město Selb znovu stalo součástí zemského úřadu Rehau, ale v roce 1946 se opět osamostatnilo. V rámci bavorské územní reformy z roku 1972 byl okres Hof zvětšen o obce okresů Naila a Münchberg (bez měst Gefrees a Streitau), o severní část okresu Rehau a o obce Dürrenwaid (okres Kronach) a Geroldsgrün. Jižní část okresu Rehau byla spolu se samosprávným Selbem začleněna do zemského okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge. Město Gefrees (okres Münchberg) a Streitau připadli zemskému okresu Bayreuth. Poté, v roce 1977 přešli na zemský okres Hof ještě obce Gösmes a Enchenreuth, které byly do té doby součástí okresu Kulmbach.
Města a obce [editovat]
- Města
- Helmbrechts (9 349)
- Lichtenberg (1 135
- Münchberg (11 307)
- Naila (8 323)
- Rehau (9 947)
- Schauenstein (2 138)
- Schwarzenbach am Wald (5 073)
- Schwarzenbach an der Saale (7 770)
- Selbitz (4 684)
- Města s titulem „Markt“ (tržní města)
- Bad Steben (3 552)
- Oberkotzau (5 785)
- Sparneck (1 758)
- Stammbach (2 535)
- Zell im Fichtelgebirge (2 268)
- Obce
- Berg (2 564)
- Döhlau (4 144)
- Feilitzsch (2 869)
- Gattendorf (1 163)
- Geroldsgrün (3 085)
- Issigau (1 133)
- Köditz (2 724)
- Konradsreuth (3 512)
- Leupoldsgrün (1 392)
- Regnitzlosau (2 560)
- Töpen (1 212)
- Trogen (1 605)
- Weißdorf (1 289)