Joseph von Fraunhofer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joseph von Fraunhofer
Narození 6. březen 1787
Straubing
Úmrtí 7. června 1826 (ve věku 39 let)
Mnichov
Příčina úmrtí tuberkulóza
Povolání fyzik, astronom a chemik
Ocenění Čestný občan Mnichova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl zakladatelem spektrální analýzy. Uskutečnil mnoho důležitých objevů v optice. Ve dvaceti začal pracovat v manufaktuře na výrobu optického skla a už za dva roky se stal vedoucím výroby. Stal se jedním z nejlepších odborníků, protože dokázal vyrobit velké kusy dokonalého skla, které se hodily na výrobu čoček a skleněných hranolů do optických přístrojů. Zkonstruoval stroje na broušení achromatických čoček. Pracovní zaměření předurčilo i jeho vědeckou dráhu. Pozoroval difrakci a interferenci rovnoběžných světelných paprsků ve spojce, sestrojil achromatický mikroskop, jako první sestrojil difrakční mřížku, pomocí které změřil vlnové délky ve spektru sodíku. Spojením dalekohledu s difrakční mřížkou započal studium slunečního spektra a spektra hvězd.

Objevil ve spektrech vesmírných objektů tmavé čáry, které se dnes nazývají jeho jménem. Pravdou je, že je před ním pozoroval anglický fyzik William Hyde Wollaston, Fraunhoferovou zásluhou se však staly známými, protože jich více než 500 přesně zaměřil a označil. Teoretické vysvětlení původu Fraunhoferových čar podal později německý fyzik Gustav Robert Kirchhoff. Způsobuje je absorpce záření v chladnějších povrchových plynných vrstvách hvězd, v zemské atmosféře, v mlhovinách a jiných vesmírných objektech. Podrobné studium Fraunhoferových čar tvoří základ poznatků o Slunci, hvězdách, mlhovinách a jiných vesmírných útvarech.

Poslední roky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1819 odešel do Mnichova a roku 1823 se stal členem Bavorské Akademie věd a profesorem jejího fyzikálního kabinetu. V roce 1824 byl pasován na rytíře a povýšen do šlechtického stavu. O rok později dokončil objektiv pro refraktor hvězdárny v Dorpatu, pro teleskop s průměrem v té době nepředstavitelných 244 mm a ohniskovou vzdáleností 4,33 metru. V tomto roce se stal čestným občanem města Mnichov. Heliometr pro observatoř Königsbergské hvězdárny však nedokončil. Zemřel na tuberkulózu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]