Gustav Kirchhoff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gustav Robert Kirchhoff

Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824, Königsberg, Prusko, nyní Kaliningrad, Rusko - 17. října 1887, Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií. Jeho profesorem byl Carl Friedrich Gauss.

Od roku 1854 byl Kirchhoff profesorem fyziky na univerzitě v Heidelbergu.

Roku 1847 Kirchhoff rozřešil problém rozvětvení elektrického proudu (Kirchhoffovy zákony).

První Kirchhoffův zákon[editovat | editovat zdroj]

Algebraický součet proudů v libovolném uzlu elektrického obvodu se rovná nule.

Druhý Kirchhoffův zákon[editovat | editovat zdroj]

V libovolném uzavřeném obvodu, který je částí elektrické sítě, se algebraický součet elektromotorických napětí Ue zdrojů rovná algebraickému součtu ohmických napětí na jednotlivých rezistorech.

Práce[editovat | editovat zdroj]

Gustav Robert Kirchhoff v roce 1859 dokázal zákon o vztahu mezi emisí a absorpcí světla. Spolu s Robertem Bunsenem rozvinuli metodu spektrální analýzy. Touto metodou je možné určit složení hvězd. V letech 18601861 pomocí spektrální analýzy objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).

Kirchhoff dále definoval pojem černého tělesa a ukázal principiální význam úlohy určit jeho spektrum. Při studiu tepelného záření Kirchhoff zjistil, že v každé dutině obklopené stejně teplými tělesy vznikne univerzální záření (záření černého tělesa) závislé jen na teplotě stěn, ne však na jejich druhu, a že na toto dutinové záření lze vztáhnout intenzitu vyzařování jakéhokoliv tělesa, jsou-li známy jeho absorpce a index lomu.

Roku 1874 vydává Kirchhoff Přednášky o mechanice. Dílo začíná větou: Mechanika je věda o pohybu, úkolem této vědy je popsat pohyby, k nimž dochází v přírodě, úplně a co nejjednodušším způsobem.

Roku 1875 se stal Kirchhoff členem Královské společnosti.

Gustav Robert Kirchhoff zemřel 17. října 1887 v Berlíně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]