Absorpce světla
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Absorpce (z latinského absorbere, česky pohlcovat) světla (nebo záření obecně) je širším smyslu pohlcení zeslabení záření při jeho šíření se určitým prostředím, vyvolané například rozptylem záření. Odborněji je to fyzikální proces, při kterém je energie fotonu (světelného kvanta) pohlcena látkou, například atomem, jehož valenční elektrony přecházejí mezi dvěma úrovněmi energie.
Pohlcená energie může být opět vyzářena nebo může být přeměněna na kinetickou energii částic (tepelnou energii) a po zachycení uvolněného elektronu jiným atomem se energie přemění na záření, obyčejně jiné vlnové délky (tzv. emise záření). Míru absorpce vyjadřuje absorpční koeficient.
Volné atomy v plyném stavu jsou podle Kirchhoffova zákona schopné absorbovat záření stejných vlnových délek, které samy vyzařují. Výsledkem absorpce jsou například Fraunhoferovy čáry ve slunečním spekru, které vznikají absorpcí záření určitých vlnových délek ze spojitého záření Slunce volnými atomy v chladnějším plynovém obalu Slunce.
Obsah |
[editovat] Lambertův zákon
Při pohlcení světelné energie může dojít k její přeměně na kinetickou energii neuspořádaného pohybu částic absorbující látky, tedy na teplo. Pohlcená energie se však může přeměnit zpět ve světelnou energii, což se označuje jako luminiscence.
Experimentálně bylo zjištěno, že při průchodu světla vrstvou látky o tloušťce dδ dojde k zeslabení původní intenzity světla I0 o hodnotu dI, která je úměrná původní intenzitě světla a síle vrstvy, tzn.
- dI = − βI0dδ
Integrací tohoto vztahu dostaneme tzv. Lambertův zákon (Lambertův-Beerův zákon)
- I = I0e − βδ,
kde I je intenzita světla po průchodu prostředím o tloušťce δ, přičemž I0 označuje původní intenzitu světla. Konstanta β je absorpční koeficient. Konstanta τ = e − β bývá označována jako propustnost.
[editovat] Druhy absorpce
[editovat] Selektivní absorpce
Zvláštním (a důležitým) případem absorpce je tzv. selektivní (výběrová) absorpce. Při selektivní absorpci dochází k pohlcování pouze určité části spektra. Mohou být pohlcovány pouze určité části spektra, širší pásy, nebo celé obory spektra. Selektivní absorpce se projevuje různě při rozličných vlnových délkách, např. při mezihvězdné absorpci.
Většina látek absorbuje světlo selektivně. Spektrum světla je tedy po absorpci ochuzeno o některé vlnové délky nebo celé části původního spektra. Ve výsledném spektru se tedy vyskytují pouze určité vlnové délky (tzn. určité barvy). V důsledku absorpce se nám předměty jeví jako barevné. Například předmět pohlcující modré, zelené a žluté světlo se bude jevit jako červený, pokud bude vystaven bílému světlu.
[editovat] Neutrální absorpce
Neutrální absorpce se projevuje stejnou mírou při všech vlnových délkách v daném rozsahu spektra.
[editovat] Spojitá a čárová absorpce
Jestliže je záření pohlcované jen v určitých spektrálních čárách, jde o čárovou absorpci; jestliže je pohlcované ve všech vlnových délkách, jde o spojitou absorpci. Čárová absorpce, kterou zapříčiňují atomy mezihvězdného plynu, je mezihvězdná absorpce.
[editovat] Vlastnosti
- Absorpcí světla se zeslabuje intenzita původního záření.
- Absorpce světla ovlivňuje disperzi a je příčinou vzniku tzv. anomální disperze.
[editovat] Související články
- Absorpční spektrum
- Elektromagnetické spektrum
- Index lomu
- Kramers-Krönigovův vztah
- Subtraktivní míchání barev
- Index absorpce
[editovat] Zdroje
V tomto článku je použit překlad textu z článku Absorpcia (svetlo) na slovenské Wikipedii.
[editovat] Externí odkazy
- Spectral Calculator - Rychlý a přesný online počítač absorpčního molekulárního spektra - anglicky

