Povrchový tvar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cono de Arita en Salta (Argentina).

Povrchový tvar reliéfu (forma) je jednoduchá, zpravidla malá část reliéfu složená z rovných, vypuklých (konvexních) nebo vhloubených (konkávních) ploch. Povrchové tvary mají různé rozměry, vzhled, sklon a orientaci ke světovým stranám. Podle velikosti se rozlišují

název šířka výška
nanoformy do 5 m do 5 m
mikroformy do 500 m do 50 m
mezoformy do 10 000 m
makroformy nad 10 000 m

Konvexní (vypuklé, vystouplé) tvary georeliéfu[editovat | editovat zdroj]

  • pahorek – konvexní tvar reliéfu malých rozměrů s málo výrazným úpatím a s mírnými svahy. Má relativní výšku do 150 m.
  • kupa – ploše zaoblená vyvýšenina (pahorek, kopec, vrch, hora) s půdorysem kruhovým, eliptickým nebo i mírně nepravidelným.
  • vrch – vypuklý tvar reliéfu větších rozměrů s relativní výškou nad úrovní okolního terénu 150–300 m.
  • hora – výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulkovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300–600 m.
  • velehora – mohutná vyvýšenina s velkou relativní výškou nad okolním terénem – více než 600 m.
  • štít – vrchol velehory tvořený skalními stěnami a složitějšími skalními útvary.
  • hřeben – protáhlá vyvýšenina, jejíž délka přesahuje šířku, a která má zpravidla skalnatou vrcholovou část.
  • hřbet – protáhlá vyvýšenina, jejíž délka přesahuje šířku, s různými sklony svahů a plochou zaoblenou vrcholovou částí.

Konkávní (vhloubené, vkleslé) tvary georeliéfu[editovat | editovat zdroj]

Ploché tvary georeliéfu[editovat | editovat zdroj]

  • plošina – plochý nebo mírně zvlněný povrch s převládající malou výškovou členitostí do 30 m.
  • planina – plochý povrch ve větší nadmořské výšce v oblasti vrchovin nebo hornatin s převládající výškovou členitostí do 30 m.

Tvary georeliéfu tvoří společně soubory, které se označují jako typy georeliéfu.