Svor
Svor je přeměněná hornina, tvoří se při větším tlaku a vyšší teplotě, především z jílových a písčitých usazenin.
Složení[editovat]
Je složen ze zřetelných šupin světlé slídy a hrubších zrn křemene, je druhem krystalické břidlice. Vzniká silnou metamorfózou, nejčastěji jílovitých sedimentů. Svor se skládá ze slídy, křemene, granátu, kyanitu či turmalínu. Vyskytuje se běžně v horách Českého masívu, např. v Hrubém Jeseníku. metamorfit vzniklý středně silnou regionální metamorfózou (mezometamorfózou), a to nejčastěji jílovitých sedimentů; některé svory vznikly i retrográdní metamorfózou (metamorfismus). Svor jeví výraznou foliaci díky množství lupínkovité slídy (většinou muskovit), k níž se druží hojný křemen. Živec je mikroskopický (obyčejně albit) nebo i schází; tím se mj. liší svor od rul, které obsahují hojné makroskopicky patrné živce (draselné nebo plagioklasy bazičtější než albit). V závislosti na složení matečné horniny (zvláště obsahu Al, Ca) se objevují i různé další minerály, často jako porfyroblasty - kyanit, andalusit, granát, staurolit aj. Svory jsou spjaty plynulými přechody se svými ekvivalenty - jako s níže metamorfovaným svorovým fylitem (jemnozrnnější, již s mikrošupinkatým sericitem) nebo výše metamorfovanými svorovými rulami (liší se hrubší zrnitostí a obsahem i složením živců). Svory jsou světle šedé, světle hnědé, červenohnědé nebo šedočerné horniny s výraznou foliací, plochy foliace jsou často nápadně lesklé. Textura horniny je nejčastěji plošně paralelní, hornina je drobně až hrubě zrnitá. Struktura bývá porfyroblastická s lepidoblastickou, granolepidoblastickou nebo lepidogranoblastickou základní tkání. Běžně se v hornině střídají polohy slídových a zrnitých minerálů, četné bývají polohy a čočky sekrečního křemene.
Základní minerální složení svoru tvoří křemen, muskovit, biotit, chlorit a kyselý plagioklas (do 10 % ze světlých minerálů). Většina svorů odpovídá metamorfním podmínkám přechodu z facie zelených břidlic do facie amfibolitové. Při vyšších stupních metamorfózy vzniká granát a staurolit (asi 500 °C) na úkor chloritu nebo chloritoidu, zvyšuje se podíl biotitu a plagioklasu. Hornina může přecházet až do tzv. svorových rul.
Druhy[editovat]
Detailnější členění svorů můžeme provést podle obsahu slíd:
- svor muskovitový
- svor muskovit-biotitový
- svor dvojslídný nebo
- svor paragonitový.
Velmi často se používá i označení podle významných vedlejších minerálů, které obvykle tvoří porfyroblasty:
- svor granátový
- staurolitový
- kyanitový
- kalcitový
Dalšími minerály ve svorech mohou být turmalín či andalusit. Svory jsou v Českém masivu běžné horniny, tvoří pásy v moldanubických komplexech, najdeme je v domažlickém krystaliniku, orlicko-kladském krystaliniku nebo sileziku.
