Kyanit
| Kyanit | |
|---|---|
 Kyanit, Brazílie | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Al2SiO5 |
| Identifikace | |
| Barva | modrá, bílá... |
| Vzhled krystalu | prizmatické, tabulkovité |
| Soustava | trojklonná |
| Tvrdost | 5,5–7 |
| Lesk | skelný, perleťový |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nα = 1,710–1,718 nβ = 1,719–1,724 nγ = 1,724–1,734 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,53–3,65 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v kyselinách nerozpustný |
Kyanit (Werner, 1790; zvaný též disten), chemický vzorec Al2SiO5, je trojklonný minerál. Název minerálu pochází z řeckého slova κυανος (kýanos) – modrý, podle barvy krystalů.
Původ[editovat | editovat zdroj]
- metamorfní – nachází se ve středně až vysokotlace regionálně metamorfovaných horninách (rula, granulit, eklogit, amfibolit) vzniklých z pelitů bohatých na Al;
- magmatický – vzácně v pegmatitech.
- druhotný – díky chemické stálosti při zvětrávání se hromadí v sedimentech, hlavně v píscích.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Krystaly tabulkovité podél {100}, prodloužené ve směru {001}, o velikosti až 1 m. Běžně lamelární dvojčatění podél {100}. Agregáty vláknité, snopkovité, radiální i masivní.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5 paralelně s [001], 7 paralelně s [100], křehký, hustota 3,53 – 3,67 g/cm³, štěpnost dokonalá podle (100), nedokonalá podle (010).
- Optické vlastnosti: Barva: modrá, bílá, vzácně zelená, šedá, žlutá. Lesk skelný, perleťový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Al 33,30 %, Si 17,33 %, O 49,37 %, příměsi Fe, Cr. V plameni dmuchavky se netaví, v kyselinách nerozpustný.
Polymorfie[editovat | editovat zdroj]
Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
- staurolit, andalusit, sillimanit, almandin, mastek, minerály skupiny amfibolu, gedrit, mullit, korund
Využití[editovat | editovat zdroj]
Surovina pro výrobu ohnivzdorných a kyselinovzdorných materiálů, izolátory. Někdy jako drahý kámen (kabošony, fasetové brusy).
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Hojný minerál.
- Česko – Bečov nad Teplou, Kutná Hora, Vrtěžíř, Pancíř
- Slovensko – Brezno, Zlatníky
- Rusko – Kejvy na poloostrově Kola (poloostrov); Čeljabinská oblast, jižní Ural
- Brazílie – Minas Gerais
- Keňa – Machakos – zelená varieta
- USA – Severní Karolína, Connecticut
- a další.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dana, E.S. (1892)Dana's system of mineralogy, (6the dition), 500–501
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
