Pancíř (Šumava)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pancíř | |
|---|---|
 |
|
| pohoří | Šumava - Pancířský hřbet |
| vrchol | 1 214 m |
| světadíl | Evropa |
| státy |  Česko |
| horniny | svor s vložkou žulových porfyrů |
| poznámka | na vrcholu chata s rozhlednou |
| povodí | Labe (Úhlava, Otava), Dunaj (Řezná) |
Pancíř (1214 m) je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek (1235 m). Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou .
Obsah |
[editovat] Přístup
Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici. Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák – Hofmanova Bouda – Pancíř , která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m, u dolní stanice se nachází parkoviště Kaskády.
[editovat] Geologie a geomorfologie
Vrchol Pancíře vystupuje na jihovýchodním konci plochého strukturního Pancířského hřbetu. Je tvořen vložkou žulových porfyrů v jemnozrnných svorech a svorových rulách moldanubika. Na jeho svazích jsou četné rozptýlené sutě a menší skalní výchozy.
[editovat] Vodstvo
Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a počtem pramenů na svazích mu na Šumavě může konkurovat snad jen Černá hora (1315 m). Pod Pancířem pramení tři významné řeky - na západě je to Úhlava, na jihovýchodě Řezná a na severu Křemelná, jedna ze zdrojnic Otavy.
[editovat] Klimatické podmínky
Podle měření z let 1927 - 1950, zde průměrná roční teplota dosahuje 3,8 °C[1], teplotní maximum bylo 31,0 °C a teplotní minimum -31,2 °C. Je zde tedy nepatrně tepleji než na o 100 - 150 m níže položených planinách na horním povodí Vltavy a Otavy. Průměrný roční úhrn srážek z totalizátoru zde byl v letech 1957 - 1976 naměřen 1289 mm, což v rámci Šumavy patří k vyšším hodnotám (na meteorologické stanici Churáňov je to za období 1956 - 1995 1066 mm).
[editovat] Vegetace
Vegetační kryt svahů Pancíře tvoří převážně smrkové porosty s pomístnou příměsí jedle, buku a jeřábu, na jihovýchodních svazích jsou zbytky bukových porostů s příměsí klenu. Na východních a severovýchodních svazích se rozprostírá přírodní rezervace Prameniště tvořená především rašeliništi.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkaz
[editovat] Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.] : Academia, 1987. (česky)
