Klínovec
| Klínovec | |
 Rozhledna s hotelem |
|
|
|
|
| Vrchol | 1244 m n. m. |
|---|---|
| Prominence | 749 m (Všerubský průsmyk) |
| Izolace | 133 km (Ostrý) |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česká republika |
| Pohoří | Krušné hory / Klínovecká hornatina / Jáchymovská hornatina / Vykmanovská hornatina |
| Souřadnice | 50° 23′ 46″ s. š., 12° 58′ 4″ v. d. |
 Klínovec
|
|
| Hornina | svory a ortoruly |
| Povodí | Ohře, Mulda |
Klínovec (německy Keilberg), 1244 metrů nad mořem, je hora v severozápadních Čechách, nejvyšší vrchol Krušných hor. Jde o třetí nejprominentnější a druhou nejizolovanější českou horu.
Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou a telekomunikační věž vysoká 80 metrů. Z Jáchymova vede k vrcholu lanovka. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v Krušných horách. Severní svahy hory jsou oblíbeným lyžařským střediskem.
Obsah |
Poloha [editovat]
Nachází se poblíž Božího Daru, 4 km severovýchodně od Jáchymova v okrese Karlovy Vary na hřebeni Krušných hor, asi 2 kilometry severozápadně leží hraniční přechod s Německem a město Boží Dar. Pod severními svahy se rozkládá německé lázeňské město Oberwiesenthal, nad ním se tyčí masiv hory Fichtelberg, která je jen o 30 metrů nižší než Klínovec. Východně, podél hraničního potoka Polava, která pramení na svazích Klínovce v Německu, leží české město Loučná pod Klínovcem a ještě východněji za holým a plochým hřebenem Háj u Loučné.
Průměrná roční teplota vzduchu je 2,6 °C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 986 mm.
Historie [editovat]
O Klínovci se zmínil Johannes Mathesius v 16. století. Klínovec je zmiňován i v souvislosti s lavinami, které měly za následek lidské oběti, zničení lesů a dokonce poškození několika domů. V historii nesla oblast Klínovce jméno Bartum, jakož i Bartholomäusberg, bylo používáno i jméno Sonnenwirbel.
V roce 1817 postavilo město Jáchymov na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce 1868 shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce 1883 začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné rozhledny. Ta byla v srpnu následujícího roku pod názvem „Kaiser-Franz-Josephs-Turm“ slavnostně otevřena. Věž vysoká 24 metrů stojí na vrcholu dodnes, je však ve špatném technickém stavu a je i s hotelem v současné době v rekonstrukci. Na její vrchol vede 75 schodů. Počet návštěvníků rychle vzrůstal a tak například v roce 1885 vrchol navštívilo 6000 lidí, z toho však jen 4623 vystoupilo na věž, důvodem, jak popsal jeden ze současníků, byla především fyzická náročnost výstupu a velmi úzký prostor schodiště.
Kvůli silnému větru panujícímu téměř celoročně byla vrchní plošina rozhledny zastřešena, od roku 1888 ji kryla skleněná střecha. Vstupné v té době bylo 10 krejcarů. S rozvojem turistiky bylo rozhodnuto o přístavbě sloužící k ubytování. Ta byla otevřena 18. srpna 1893. V provozu byla každoročně od 1. května do 30. září a mimo provizorního ubytování pro deset osob poskytovala i teplá a studená jídla. Spolu s přístavbou to byla zřízena i stáj pro osm koní.
K červnu 1897 byla na Klínovci zřízena i poštovní stanice, která za první léto provozu odeslala do Božího Daru přes 7 000 zásilek. V roce 1907 byla přistavěna ještě jedna budova s prostornou halou se stylovým kazetovým stropem, zobrazujícím znaky českých krušnohorských měst. K příležitosti jubilejní výstavy pořádané na počest císaře Františka Josefa I. v ní byly vystaveny průmyslové a řemeslné výrobky z českého krušnohoří.
Před vypuknutím první světové války byl hotel rozšířen a přistavěno bylo další patro. Současně byla dřívější stáj přestavěna na další ubytovací prostory a celý komplex byl opláštěn dřevem, které se na něm dochovalo dodnes. V roce 1913 měl hotel 40 ubytovacích místností pro 80 lidí. Vedle stájí pro 35 koní zde byly i garáže pro automobily.
Se vznikem Československa, ke kterému území připadlo, zmizela i dvojjazyčnost v názvu hory, nejprve byl vybrán a používal se název Klín. V druhé polovině dvacátých let se název ustálil na dnešní Klínovec.
Dříve byla na vrcholu i meteorologická stanice. Počet turistů prudce vzrůstal zejména díky výstavbě silnice přímo na vrchol a také proto, že z Karlových Varů sem pravidelně jezdil autobus. Koncem dvacátých let byl komplex opět rozšířen a počet lůžek se zvýšil na 100.
Hostinec v té době provozovala rodina Wohlrab; měl tři velké místnosti: Dotzauerův sál, halu Sobitschka a Müllerův sál. Poslední byl pojmenován po okresním školním inspektorovi Antonu Müllerovi, dlouholetém předsedovi jáchymovského krušnohorského spolku.
Pro zimní sporty byly na svazích směrem k Jáchymovu vybudovány sjezdovky a sáňkařská dráha. Směrem k Oberwiesenthalu byl od roku 1922 v provozu skokanský můstek; zdejší rekord ve skoku 50 metrů vydržel mnoho let.
Před druhou světovou válkou měl hotel kapacitu 112 míst. Po válce nesla hora oficiální český název. Proud zejména německých turistů ustal a obnovil se až v roce 1972, po zrušení vízové povinnosti pro občany NDR.
Lanovka na Klínovec [editovat]
Dolní stanice lanovky v Jáchymově se nachází v nadmořské výšce 802 m n. m. a horní stanice 1230 m n. m., takže převýšení činí 428 metrů. Celková délka je 1685 m a jízda trvá 15 minut. V zimě přepravuje lanovka lyžaře a v létě umožňuje nástup s cyklistickým kolem. Díky tomu mohou cyklisté bez větší námahy nastoupit na cyklotrasy vedoucí z vrcholku Klínovce. Lanovka má přepravní kapacitu 440 osob. [1]
Poznámky [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Klínovec na Krusnohorsky.cz Klínovec na Krusnohorsky.cz]
- Klínovec na Tisicovky.cz - informace a fotografie
- Klínovec na Holidayinfo.cz - stav počasí a aktuální obrázky z kamery na Klínovci
- Ski areál Klínovec
- Ski areál Klínovec na Ceske-sjezdovky.cz
- Historické snímky Klínovce na Prirodakarlovarska.cz
