Boubín
| Boubín | |
 Pohled na Boubín od Šumavských Hoštic |
|
|
|
|
| Vrchol | 1362 m n. m. |
|---|---|
| Poznámka | na vrcholu rozhledna |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Pohoří | Šumava / Boubínská hornatina / Boubínský hřbet / . / Boubínská část |
| Souřadnice | 48° 59′ 28″ s. š., 13° 49′ 6″ v. d. |
 Boubín
|
|
| Hornina | rula |
| Povodí | Vltava, Volyňka, Blanice |
Boubín (1362 m) (německy Kubany) je jihočeská hora v Boubínské hornatině, pátý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Nachází se 3,5 km východně od Kubovy Hutě, vrcholová část náleží katastrálnímu území Včelná pod Boubínem, části obce Buk (okres Prachatice). Oblý masív Boubína tvoří spolu s ostře tvarovaným Bobíkem (1264 m) charakteristickou siluetu Šumavy viditelnou i ze značně vzdálených míst.
Obsah |
Původ jména[editovat]
České jméno hory (ve tvaru Bubyn) je doloženo v latinské listině z roku 1398 a znamenalo Búbův (Boubův) vrch. Německé obyvatelstvo nazývalo horu Kuboberg (poprvé doloženo v roce 1728) podle osady Kubohütten (Kubova Huť). V 19. století byl německý název uměle pozměněn na Kubany ve smyslu hora Kubanova.
Historie[editovat]
Stáří Boubínského pralesa se odhaduje na 12 000 let a v minulosti měl prales i hora mnohá využití. V 19. století se Boubín používal především ke splavu dřeva a vedly tudy pašerácké stezky.
Rozhledna[editovat]
- Související informace naleznete v článku Boubín (rozhledna).
Od listopadu 2004 je na vrcholu znovu vybudovaná dřevěná rozhledna, 21 m vysoká, nabízející znamenitý rozhled na celé panorama Šumavy (Libín, Kleť, Chlum, Bobík, Smrčina, Plechý, Stožec, Třístoličník, Luzný, Černá hora, Poledník) na jedné straně a do nitra Čech (Vimperk, Brdy, JE Temelín, Hluboká nad Vltavou) na straně druhé. Za dobré viditelnosti lze spatřit Alpy.
Po dřevěném schodišti (109 schodů) umístěném v ose věže se turista dostane až na ochoz, umístěný v sedmém nadzemním podlaží. Věž je v základně široká 7×7 m a ve vrcholové části se zužuje na šířku 4x4 m. Rozhledna je volně přístupná. Stavba rozhledny započala v červenci 2004, stála celkově asi 3 miliony korun a byla provedena firmou SMP Construction. Podle podmínek stavebního povolení nesměla být použita při stavbě žádná těžká technika, takže 60 tun stavebního materiálu bylo postupně dopraveno na vrchol Boubína ručně, lanovkou nebo koňmi. Rozhledna byla slavnostně otevřena v květnu 2005.
Přístup[editovat]
Boubín je přístupný z několika směrů. Nejkratší cesta (5 km) na vrchol vede z Kubovy Huti po modré značce. Na Boubín vede též červená značka z Vimperka, žlutá značka ze Šumavských Hoštic přes Včelnou pod Boubínem, červená značka z Volar a modrá značka z Lenory přes Zátoň. V reakci na otevření rozhledny Správa NP a CHKO Šumava dočasně uzavřela v první polovině roku 2005 přístupové cesty na vrchol Boubína až na jedinou provizorní trasu. V srpnu 2005 byla znovuotevřena cesta v úseku rozcestí Na křížkách - vrchol Boubína, po které vedou společně červená značka z Volar a modrá z Lenory. Nadále zůstaly uzavřeny závěrečné úseky zbývajících tří turistických stezek. Modrá značka z Kubovy Hutě odbočuje pod Johnovým kamenem na náhradní zeleně značenou trasu, která vede po lesní cestě a napojují se na ní i stezky z Vimperka a Šumavských Hoštic. V roce 2006 byl závěr výstupové cesty na Boubín přeměněn na dřevěný chodník se zábradlím.
Zajímavosti[editovat]
- Na vrcholové plošině je umístěn chráněný trigonometrický bod I. řádu a pamětní žulový obelisk s nápisem „Kardinal Friedrich Fürst von Schwarzenberg 3.8.1867“ připomínající návštěvu tehdejšího pražského arcibiskupa.
- Na jižním svahu Boubína, 2 km od vrcholu, v nadmořské výšce 925 m se nachází Boubínské jezírko. Bylo vybudováno v roce 1833 (1836) jako umělá vodní nádrž na Kaplickém potoce pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Rozloha jezírka je 0,37 ha, jeho největší hloubka u výpusti dosahuje 4 m. Pro svůj účel sloužilo ještě v roce 1957.
- 1,2 km jihovýchodně od vrcholu, v nadmořské výšce 1135 m se na Lukenské cestě nalézá místo zvané Křížová smrč. Je to kamenný pomníček připomínající strom „Křížovou smrč“, který zde stával až do roku 1895 (byl 395 let starý a vysoký 57,72 m). Trojhranný kamenný sloup, stojící na jeho místě rovněž připomíná geografický bod, kde se stýkají bývalé polesí včelenské, zátoňské a mlynařovické.
- 1 km západně od vrcholu, v nadmořské výšce 1296 m stojí na Srním vrchu Johnův kámen. Byl postaven na počest schwarzenberskému lesmistru Josefu Johnovi, jemuž se připisují zásluhy na vzniku Boubínského pralesa. Pomník je podobně jako Křížová smrč trojmezníkem tří bývalých polesí – Zátoň, Kubova Huť a Včelná.
-
Boubín
-
Boubín v mlze
Související články[editovat]
- Boubínský prales
- Milešický prales
- Boubínský kmet - pověst o ochránci boubínského lesa
